Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Robot z rekordního ponoru v Hranické propasti marně čeká na vytažení

  11:29aktualizováno  11:29
Co Hranická propast schvátí, to jen tak nenavrátí. Takové heslo platí v případě dálkově ovládaného robota, který v ní na konci září změřil rekordní hloubku 404 metrů a získal jí tak titul nejhlubší zatopené jeskyně světa. Při cestě zpět k hladině se zasekl a plánované pokusy o vytažení už třikrát nevyšly.

Rekordní hloubku se v Hranické propasti podařilo změřit s pomocí dálkově ovládaného robota, ten se ale při cestě zpět zasekl ve zhruba dvousetmetrové hloubce. | foto: Jan Musil

Robot Gral Marine se zasekl v hloubce zhruba dvou set metrů, kde se nachází úzký „krček“, jenž navíc blokuje vrstva nahromaděných kamenů, klád a dalšího materiálu.

Plány na vytažení stroje ale zatím hatí nepřízeň osudu. První pokus potápěči odvolali kvůli deštivému počasí, kvůli kterému bylo okolí propasti rozmoklé, což by výrazně zkomplikovalo transport potřebné techniky a vybavení.

Podívejte se, jak to vypadá v propasti v hloubce 265 metrů

Druhý pokus pak musel být zrušen kvůli nemoci polského potápěče Krzysztofa Starnawského, klíčového muže při prozkoumávání hlubin Hranické propasti. Právě on se totiž dokázal jako jediný opakovaně dostat skrz zúžené místo a potopit se tak do hloubky přes 200 metrů - nejvíce to bylo loni 265 metrů, čímž atakoval světový rekord, který má o pět metrů více. Jen on se tak dokáže potopit až k robotovi a může ho zkusit vyprostit.

Dotřetice chtěl tým potápěčů zkusit stroj vyprostit v těchto dnech. Znovu ale zasáhly nepředvídatelné okolnosti.

Zobrazení tvaru Hranické propasti vytvořené na základě dosavadního bádání speleologů a potápěčů.

Zobrazení tvaru Hranické propasti vytvořené na základě dosavadního bádání speleologů a potápěčů.

„Při přípravném ponoru se ukázalo, že se výrazně zhoršila kvalita vody. V hloubce 70 metrů jsem to raději otočil zpět, protože jsem pořádně neviděl ani na obrazovky přístrojů na své ruce. Takže vytažení opět odsouváme a budeme čekat, až se zlepší podmínky,“ popsal David Čani, jeden z členů potápěčského týmu.

„Zatím nedokážeme odhadnout, kdy se voda zlepší, ale na devadesát procent už letos pokus o vytažení neproběhne. Bohužel čas od času se voda zhorší a příčiny ani po třiceti letech zcela přesně neznáme. Roli hraje atmosferický tlak ale třeba i odstřely v nedalekém lomu,“ dodal muž, který v propasti v červnu stanovil nový český potápěčský rekord, který má hodnotu 180 metrů.

Rekordní měření mělo být původně jen testem robota

Vytažení dálkově ovládaného robota je důležité mimo jiné i kvůli možnosti dalšího ponoru, při kterém by mohl klesnout ještě hlouběji. V září ho zastavil konec délky ovládacího kabelu, akce byla totiž původně plánovaná jen jako zkouška systémů.

Průzkum Hranické propasti

„Pokus o rekord nebyl v plánu a nikdo s ním nepočítal, mělo jít hlavně o zkoušku vyvážení a ovládání při sestupu do hlubiny. Ale všechno šlo výborně a pokračovalo se dál a dál až byla najednou hranice čtyř set metrů,“ nastínil tehdy speleolog Miroslav Lukáš z hranické organizace České speleologické společnosti, která se průzkumu propasti věnuje.

Společně se suchou částí propasti, která měří od úrovně terénu k vodní hladině 69,5 metru, je nyní hloubka propasti stanovena na 473,5 metru.

Z hlediska rekordu se ale počítá jen zatopená část a teprve v září tak Hranická propast překonala italskou jeskyni Pozzo del Merro nedaleko Říma, která je hluboká 392 metry. V případě italské jeskyně už ale výzkumné sondy dosáhly dna, naopak u Hranické propasti je k němu s velkou pravděpodobností ještě hodně daleko. Odhady geologů na základě teploty, chemického složení vody a místní mohutnosti vápence mluví o možné hloubce 700 až 1 000 metrů.

„Proces krasovění tam probíhá odspodu, ne jako tomu bývá obvykle, kdy voda teče a dělá si cestu. V propasti probublává minerální voda odspodu a po cestě k hladině naleptává vápenec. Zda se ale někdy dostaneme na úplné dno, je otázka. Mohou tam pak být třeba jen velmi úzké pukliny,“ popsal už dříve speleolog Lukáš.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.