Půdu v zahrádkářské kolonii na jihu Olomouce má pronajatou od radnice více než stovka lidí. Smlouvu jim město pravděpodobně vypoví na podzim. Na vystěhování zahrádkáři budou mít rok, aby se Povodí Moravy mohlo v lokalitě pustit do budování ochrany proti velké vodě na přelomu let 2018 a 2019.
Vodohospodáři sice původně plánovali, že se k tamnímu břehu řeky Moravy dostanou až v příštím desetiletí, harmonogram ale nakonec upravili v reakci na aktuálně vypsané dotace, které je možné na další zabezpečení jižní části Olomouce získat. Proto potřebují, aby pěstitelé kolonii opustili už na podzim příštího roku.
Zahrádkáři se zrušením kolonie nesouhlasí a sepsali proti tomu petici. „Jsme přesvědčeni, že existují jiné způsoby řešení protipovodňových opatření, které by dokázaly citlivěji spojit jak ochranu obyvatel města, tak zahrádkářskou, relaxační a odpočinkovou zónu, a více se tak přiblížily tolik proklamovaným přírodě blízkým protipovodňovým opatřením,“ stojí v jejich protestu.
Podle předsedy územního sdružení Českého zahrádkářského svazu v Olomouci Miroslava Pazdery lidé z kolonie mají za to, že by stačilo vybudovat protipovodňovou ochranu na protějším břehu Moravy.
„Je potřeba si uvědomit, že nejde o nějakých deset zahrádek, ale jednu z největších kolonií v Olomouci. Poměrně velká část místních zahrádkářů jsou důchodci, kteří mají ke svým zahrádkám vztah,“ řekl.
Radnice: Zahrádkáře nechceme vytlačovat násilím buldozery
Vedení města rozladění zahrádkářů chápe, budování ochrany proti velké vodě ovšem kvůli nim zablokovat nechce.
„Byl jsem se v kolonii podívat, mluvil jsem tam s lidmi a vím, že stěhování pro ně bude těžké. Protipovodňová ochrana má ale vyšší prioritu,“ zdůraznil náměstek primátora Aleš Jakubec.
Celou záležitost radnice nicméně chce vyřešit smírem. „To, že bychom zahrádkáře vytlačovali násilím buldozery, zásadně odmítám. Musíme se k nim zachovat korektně a nabídnout jim náhradu – zajímavou a přijatelnou lokalitu, kde by mohli mít své zahrádky,“ míní primátor Antonín Staněk.
Dvě vhodné plochy již radnice vytipovala. Jedná se o lokalitu Na Zábraní v městské části Holice a Andělská na Nových Sadech. Ani jedna z nich však zatím není na vstup zahrádkářů připravená.
Vadou na kráse prvně jmenované plochy je to, že místní půda patří soukromníkům, radnice by ji tedy musela vykoupit. V případě lokality Andělská, kde město vlastní asi 60 procent pozemků, které by na kompenzaci za zrušenou kolonii stačily, zase zatím vznik zahrad neumožňuje územní plán. Vedení města bude usilovat o jeho změnu.
„Současně jsme požádali odbory koncepce a rozvoje a majetkoprávní, aby vytipovaly další, třeba i zemědělskou půdu v okolí města, kterou vlastníme nebo je relativně snadno dostupná,“ řekl primátor.
Jih města bude chráněn před 380letou povodní
Zahrádkářská kolonie na Nových Sadech bude muset ustoupit protipovodňovým opatřením, která Povodí Moravy vybuduje mezi korytem řeky a ochrannou hrází u čističky odpadních vod.
„Dojde k jejímu navýšení, terén pak snížíme v rozsahu půl až dvou metrů. Hráz ochrání dolní část Nových Sadů, čistírnu odpadních vod a Nemilany,“ upřesnil mluvčí podniku Petr Chmelař.
Na levém břehu se objeví nový zemní val, který zabezpečí městskou část Nový Svět. Toto opatření zahrnuje čtvrtá etapa protipovodňové ochrany, která již ochrání jih Olomouce před záplavami, při nichž by korytem protékalo až 650 kubíků vody za vteřinu.
„Což odpovídá zhruba 380leté povodni. Stoletá povodeň odpovídá v Olomouci průtoku kolem 551 kubíků za vteřinu,“ doplnil mluvčí.
