Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vrtulník, GPS a smrtící kroupy. V CHKO otestují zbraně na komáří kalamitu

  5:53aktualizováno  5:53
Obce z Litovelského Pomoraví na Olomoucku chtějí jako první v Česku využít při hubení komárů moderní technologie. Do tůní v lužních lesích, v nichž se každoročně líhnou hmyzí mračna, plánují z vrtulníku sypat „biologickou zbraň“ - zmrazené krupky látky obsahující pro komáry smrtící bakterie.
Komáří larvy v zatopené tůni. (ilustrační snímek)

Komáří larvy v zatopené tůni. (ilustrační snímek) | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Lidé z vesnic ležících na hranicích Litovelského Pomoraví mají navzdory pravidelným postřikům rok co rok domy a zahrady plné bodavého hmyzu. Komáři mají pořád náskok, protože i přes ochotu brodit se kalužemi a záludnými zákoutími chráněné krajinné oblasti nikdo není schopen dostat postřik do všech líhnišť v oblasti.

To by se však brzy mohlo změnit. Šestice obcí nejvíc sužovaných komáry chce dotěrný hmyz hubit mnohem sofistikovanější metodou. Laicky shrnuto - na základě mapy z leteckého snímkování a satelitních dat bude podle GPS souřadnic „kropit“ tůně z vrtulníku.

„V aplikátoru připojeném na vrtulníku jsou ledové krupky, které se rozprašují podle GPS souřadnice přímo na líhniště. Pozemní metodou je nemožné dostat účinnou látku proti komárům do všech tůní. Chceme problém řešit komplexně, abychom s komáry zatočili a aby to bylo poznat široko daleko,“ vysvětluje starosta Příkaz Jaroslav Sívek.

Ledové kroupy mají oproti běžnému postřiku výhodu: spadnou přímo na místo určení, protože díky své váze a pevnému skupenství propadnou i listím, které tůně zakrývá. Klasické rozprašování stejné látky z helikoptéry by podle starosty Sívka nestačilo.

Právě Příkazy a zejména jejich místní část Hynkov patří k obcím, které mají s komáry největší problémy. Jsou totiž nejblíž lužnímu lesu. Situace hlavně v létě pravidelně přerůstá do komáří kalamity. Ta nastává, když hygienici v obydlených územích napočítají více než deset komářích bodnutí za minutu. V lužním lese to přitom v některých obdobích bývá i více než stovka bodnutí.

Místo gumáků a ručního rozprašování „nálety“ podle mapy

Obce mají povolení používat v chráněné oblasti na obranu proti obtížnému hmyzu biologickou zbraň - bakterii, která ničí komáry už v larválním stadiu. Starostové postřiku s nadsázkou říkají komáří antrax. Jenomže ani tak nemají od komárů pokoj. Lidská noha totiž nedokáže obejít s postřikem na zádech všechny tůně, ze kterých se komáři líhnou.

„Loni jsme kolem vesnice měli komářích lokalit v rozsahu přibližně šesti hektarů. Je fyzicky nemožné vyslat vyškolené lidi, kteří to mohou dělat, v daný okamžik na všechna místa,“ řekl starosta Střeně Jiří Nevima.

Jak vypočítal - motorový postřikovač váží 25 kilogramů, k tomu patnáctikilová náplň...

„Na sobě máte gumové prsačky, jste jako voják v plné polní. Brodíte se kalužemi, nevíte, kam šlápnete, je to velmi náročná práce. I fyzicky zdatní chlapi s tím mají problém. Nemůže to být konečné řešení, a proto hledáme něco, co bude systémovější,“ popsal Nevima.

Litovel, Náklo, Střeň, Příkazy, Mladeč a Červenka před dvěma roky založily Spolek pro hubení komárů. Katedra geoinformatiky olomoucké přírodovědecké fakulty ve spolupráci se specializovanou firmou už obcím vypracovala podrobnou mapu všech smoh, jak místní říkají proláklinám, ve kterých se na loukách a v lese drží stojatá voda. Právě ty jsou ideálními líhništi komárů.

Starostové chtějí čerpat zkušenosti z Německa

Starostové se nyní chystají na exkurzi do německého Porýní, kde obce proti komárům už desítky let používají vrtulníky.

„Hledali jsme řešení a v Německu to umějí. Než něco vymýšlet, necháme si poradit, proto se tam teď pojedeme podívat,“ uvedl starosta Příkaz Jaroslav Sívek. Zda obce na Litovelsku použijí proti komárům vrtulníky už letos, není ještě zcela jisté.

„Když to nestihneme letos, budeme připraveni na příští rok,“ věří však Sívek.

Správci chráněné krajinné oblasti o plánech obcí vědí. „Povolení, která obcím vydáváme, neřeší primárně styl aplikace, ale účinnou látku. Je jedno, jestli se bude používat ručně, nebo letecky, je to povoleno,“ potvrdil Ondřej Dočkal ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví.

Loni touto dobou už museli starostové do lužního lesa vysílat své „zásahové jednotky“, protože kvůli deštivému jaru bylo komářích líhnišť desetkrát víc než obvykle. V letošním roce situace tak dramatická není.

„Letos to na kalamitu zatím nevypadá. Poslední roky je relativně sucho. V chráněné krajinné oblasti ale vždycky nějací komáři budou,“ poznamenal Libor Mazánek z Krajské hygienické stanice v Olomouci.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.