Když ve vedru bez dešťů v minulých letech téměř vyschl Stříbrnický potok, museli lidé ve Stříbrnicích dramaticky omezit spotřebu. Potok totiž slouží jako zdroj pitné vody pro celou osadu. A osad, kde jsou problémy s vodou, má jen Staré Město pod Sněžníkem na Šumpersku celkem pět.
Obec teď proto zvažuje, jak situaci vyřešit. Nestačí mu přitom pouze zajistit dostatečně vydatný zdroj, vše zhoršuje zanedbaný systém vodovodů, který navíc osadám nepatří.
„My se o ně sice staráme, ale nejsou naše. Nikdo se k vodárenské infrastruktuře v osadách nehlásí,“ uvedl starosta Starého Města Jiří Kamp.
Vodovody v osadách vznikly pro zemědělské účely a patřily státnímu statku, pouze v Malém Vrbně pro zásobení grafitových dolů, a až postupně se na ně napojovali obyvatelé a chataři.
„Po roce 1989 převzala statek společnost Ligra a později byl její majetek převeden na další společnosti a ty skončily v roce 2003 v konkurzu. Dodnes se nepodařilo najít majitele, což představuje velký problém. My do vodovodů můžeme dát jenom to nejnutnější, což zdaleka nestačí. Nelze ve velkém investovat do cizího majetku,“ říká starosta.
Staré vodovody nelze opravit, vrty u domácností obec nechce
Vodovody jsou tak podle Kampa v havarijním stavu, není zajištěna kvalita vody ani dostatečné množství. „Vzhledem k tomu, že není možné nalézt vlastníka, není možné ani zjednat nápravu,“ shrnul.
Město teď pracuje s několika variantami, jak problém s nedostatkem vody i její kvalitou řešit. Přispět lidem na vrty, aby každá domácnost měla svůj, nepovažuje starosta za dobré řešení.
„Je nebezpečí, že by si lidé navzájem mohli stahovat vodu. Navíc by město nemohlo ručit za kvalitu,“ popisuje Kamp. Opravit stávající vodovody je zase nereálné kvůli nedořešenému vlastnictví.
„My nemůžeme investovat do cizího. Pokud se vodárenská infrastruktura majetkově nedořeší, nepřichází to v úvahu,“ vysvětluje.
Obce vodu hledají v lesích i hluboko pod zemí
Nový vodovod, který by navzájem osady propojil, by byl zase vzhledem k malému počtu napojených lidí příliš drahý.
„Zatím se jako nejlepší řešení jeví udělat v každé osadě jeden vrt a vybudovat oddělené vodovody včetně vodojemů. Doporučují to i odborníci. Zatím se ale nemůžeme v zastupitelstvu shodnout,“ doplnil starosta. Bez rozhodnutí zastupitelstva však nemůže Staré Město žádat o dotaci.
„Odhadované náklady na vrty a vodovody jsou téměř 50 milionů a můžeme žádat dotaci, která přesahuje šedesát procent nákladů. Bez dotačních peněz se při takové zakázce neobejdeme,“ ví Kamp.
Nedostatek vody v česko-polském pohraničí řeší vedle Staroměstska také na Jesenicku, kde bylo málo pitné vody v uplynulých suchých letech především na Javornicku. Javorník loni pro chybějící dostatečný zdroj vody musel také pod zem – nechal si udělat hloubkové vrty, které jsou schopné dodat do městského vodovodu přibližně pět vteřinových litrů.
„Teď už zbývá propojit vrty se stávající sítí a budeme mít po problémech s nedostatkem pitné vody. Chtěli bychom mít vše připravené ještě letos,“ řekl starosta Javorníku Jiří Jura.
V nedaleké Bílé Vodě se naopak vrtání prozatím vyhnuli. „Dosud jsme brali vodu z potoka a tu upravovali, aby splňovala parametry pro pitnou vodu. Jenže nedostatek vody je rok od roku větší, proto jsme se rozhodli pro nový zdroj,“ řekl starosta Miroslav Kocián. Obec nakonec využije vydatný pramen v lese, který je však vzdálen od zástavby.
„Voda je velmi kvalitní, ale musíme tam dotáhnout vodovod. Pracujeme na tom, abychom co nejdřív mohli zdroj využívat,“ sdělil Kocián.
