Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jako by zmizely čtyři horské vesnice. Jesenicku ubývá lidí

  14:41aktualizováno  14:41
Za pět let minus 1 430 lidí. To je úbytek obyvatel jesenického regionu, ve kterém žilo na konci loňského roku už jen 39 261 mužů a žen. V procentech činí úbytek 3,5 procenta, horší údaj podle statistiků vykázal v celém Česku pouze okres Karviná. Pokles obyvatel jesenického okresu analytici přičítají zejména vysoké nezaměstnanosti.

Jen Jeseníku ubylo v posledních 20 letech zhruba tři tisíce obyvatel. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Úbytek bezmála 1 500 lidí možná nevypadá na první pohled nijak hrozivě, pokud by však k němu došlo například v obcích Bílá Voda, Ostružná, Uhelná a Vlčice, tyto horské vesničky by se úplně vylidnily. Dohromady totiž mají 1 398 obyvatel. Politici z regionu považují pokles obyvatel za vážný problém.

„Budu mluvit pouze za město Jeseník. Před dvaceti lety v něm bydlelo téměř 15 tisíc obyvatel, na konci loňského roku už to nebylo ani 12 tisíc lidí. To je docela dramatický pokles,“ uvedl Kalous.

Krajská analytička Mária Dvořáková vidí příčinu poklesu obyvatel ve vysoké nezaměstnanosti, která na Jesenicku na konci března dosahovala 9,3 procenta, v celém kraji činila 6,8 procenta, celorepublikový průměr pak představoval 6,1 procenta.

„Z dlouhodobého hlediska má Jesenicko pátou nejvyšší nezaměstnanost v celé zemi,“ podotkla analytička.

Jesenicko podle ní dříve držela především práce v zemědělství a několik podniků rovnoměrně rozesetých po regionu, což změnila privatizace.

„Pracovních příležitostí je v horách minimum, proto z nich lidé odcházejí. A odcházejí především mladí, což se pak podepisuje na nízké porodnosti,“ zdůraznila Dvořáková.

Podle Kalouse se sice situace na pracovním trhu, co se týče počtu volných míst, v posledních letech na Jesenicku zlepšila, problém ale vidí v jejich struktuře.

„Do regionu se nevracejí především mladí po vysokoškolských studiích, protože u nás většinou nenajdou adekvátní uplatnění. Také platy jsou na Jesenicku na nižší úrovni, proto mladí raději zůstávají ve městech, kde vystudovali,“ řekl starosta.

Jesenicko potřebuje podle politiků pomoc státu

Jesenickému regionu by mohlo podle něj částečně pomoci lepší dopravní napojení, po kterém místní lidé i podnikatelé volají roky.

„Zlepšení dopravní obslužnosti ale není všelékem. Stačí se podívat na Přerov, který má z logistického hlediska ideální polohu, přesto patří k regionům s vyšší nezaměstnaností,“ uvedl Kalous. Doplnil, že Jesenicko by potřebovalo především pomoc z centra.

„Pohraničí vždycky bývalo nějakou formou podporováno. Pokud stát nepřistoupí k systémovému řešení, například k daňovému zvýhodnění firem, které v okrajových okresech zaměstnávají místní obyvatele, samy okrajové regiony se z toho nedostanou. A to nemluvím jen o Jesenicku,“ podotkl starosta.

Právě o daňových výhodách pro firmy v horských regionech, které se potýkají s vysokou nezaměstnaností, chtějí jednat se svými koaličními partnery lidovci.

„Myslím, že je načase zvážit, jakým způsobem bude stát přistupovat k podnikatelům a k zaměstnanosti ve strukturálně postižených oblastech, jestli by tady neměl být jiný přístup. To znamená ocenit to, že lidé tam podnikají a zaměstnávají pracovníky, například nižší celkovou daňovou zátěží,“ citovala před nedávnem ČTK ministra zemědělství Mariana Jurečku.

Investiční pobídky zaměřené na chudé regiony jsou podle něj pouze krátkodobým řešením na několik málo let.

„Podnikatel, který tam chce podnikat deset dvacet třicet let, nyní nemá systémovou podporu. Chceme proto vytvořit systém, že podnikatele i zaměstnance motivujeme nižší celkovou daňovou zátěží k tomu, aby tam zůstali,“ zdůraznil Jurečka.

V celém Olomouckém kraji se v posledních pěti letech snížil počet obyvatel o 0,7 procenta. Z hlediska okresů na tom bylo nejlépe Olomoucko, kterému od ledna 2011 do začátku letošního roku jedno procento obyvatel přibylo. Na Prostějovsku počet lidí klesl o 0,7 procenta, na Přerovsku a Šumpersku se snížil o 1,7 procenta. Zmiňované Jesenicko vykázalo nejvyšší pokles o 3,5 procenta.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.