Prostějovský jeskyňář Petr Hruban prozkoumal padesát kilometrů zlatohorských

Prostějovský jeskyňář Petr Hruban prozkoumal padesát kilometrů zlatohorských štol, ve kterých pořídil tisíce snímků. Necelé dvě stovky z nich nyní vydal v nové knize. | foto: Petr Hruban

Jeskyňář prolezl 50 kilometrů zlatohorských štol, teď vydal fotoknihu

  • 2
Jeskyňář Petr Hruban z Prostějova propátral tajuplné zlatohorské podzemí, když prolezl desítky kilometrů chodeb. Pořídil zde tisíce snímků, které tvoří neskutečnou výpověď o hornické historii Zlatých Hor. Nyní si ty nejlepší z nich mohou prohlédnout lidé v jeho nové knize Zlatohorské podzemí.

Kniha dává odpověď na otázku jak vypadají tajemné štoly desítky, ale i stovky let poté, kdy se tam těžilo zlato. Jeskyňář propátrával hornická díla tři a půl roku než měl pohromadě dostatek fotografií, které by dokumentovaly sedmisetletou hornickou tradici Zlatých Hor na Jesenicku.

"Kam se dalo dostat, tam jsem se s kamarády dostal. Prolezl jsem zhruba padesát kilometrů důlních chodeb," nastínil Hruban, podle kterého je zlatohorské podzemí hodně tajemné.

"Když se člověk dostane dovnitř, dýchne na něj závan dávných dob. Představuji si tu neskutečnou dřinu hlavně ve středověku, kdy horníci pracovali pod zemí deset, dvanáct hodin v nízkých štolách pořád v předklonu," vypráví jeskyňář.

Prostějovský jeskyňář Petr Hruban prozkoumal kromě jiných i zlatohorskou štolu
Prostějovský jeskyňář Petr Hruban prozkoumal kromě jiných i zlatohorskou štolu

Petr Hruban prozkoumal kromě jiných i štolu Sarkander, která je zčásti zatopena ledovou vodou (snímek vlevo). Ve štole Barbora zase objevil zčásti zachovalý dřevěný poval s historickým vrátkem.

Dostal se například do štoly Sarkander, která je zčásti zatopena ledovou podzemní vodou. "Několik desítek metrů se dalo překonat jen ve vysokých rybářských kalhotách, takzvaných prsačkách," popsal Hruban.

Jeskyňáři objevili nádherná místa, jednou se ale i ztratili

Jindy s kamarády propátrával štolu Starý Hackelberg, kde se v systému chodeb ztratili. "Několikrát jsme se točili dokola. Nebylo to nic příjemného, ale člověk nesmí podlehnout panice," sdělil Hruban.

Na snímcích zachytil neskutečně krásné barvy, které vznikly na stěnách díky stékající vodě s rozpuštěnými minerály. V Dědičné štole zase zachytil nádherný pohádkový stalagmitový hrad, který zde "vyrostl" na zemi.

Ve štole Barbora pro změnu Hruban objevil a vyfotil alespoň zčásti zachovalý dřevěný poval s historickým železným vrátkem. Ani obrovské novodobé štoly se změtí rour, drátů a kusů železa ovšem nevypadají na Hrubanových fotografiích odpudivě.

Do knihy nakonec vybral z tisíců snímků necelé dvě stovky, které úžasným způsobem dokumentují hornickou minulost Zlatých Hor. "Škoda, že už je to za mnou, ale všechno někdy končí. To ale neznamená, že se do zlatohorského podzemí už nevrátím," podotkl jeskyňář.