Dvaadvacetiletý student politologie jezdí i na venkovní utkání "Mory". Po dlouhé letní přípravě tento týden konečně začal kolotoč první ligy, na zápasy se těší. Obleče si bílo-červený dres, klubovou šálu omotá kolem krku a jde na to. "Ještě si dám panáčka na zahřátí hlasivek," doplní s úsměvem.
Nenechte se zmást, patří mezi ty slušné fanoušky, mezi ty, kteří se nestydí obléct do barev oblíbeného týmu. Kluby by si přály - myšleno v tom nejlepším slova smyslu - více takových Kašparů.
Fanoušků ubývá. I kvůli starému stadionu
Bohužel příznivců na stadionu ubývá, zatímco obchodní centra jsou přeplněná lidmi. Průměrná návštěva na domácí vystoupení Kohoutů je kolem tisícovky diváků na utkání. Přitom hráči (většinou) předvádí pohledný agresivní ofenzivní hokej.
Ne všem se chce však mrznout v nepříliš kulturním prostředí olomouckého zimního stadionu. "Ale teď se stadion trochu spravil a určitě to pomohlo. Byl jsem ve Zlíně, v Třinci a náš zimák není o nic horší než jejich," tvrdí Kašpar.
Kde je tedy chyba? "Podle mě za to může špatná propagace. Nenarazíte na předzápasové plakáty, akce ze strany klubu taky nejsou. Stává se mi, že když jdu v dresu na zápas, lidé se mě ptají: On se tady hraje nějaký hokej?"
Extraligový sen stále žije
Ano, hraje! A vůbec ne špatný, byť jen prvoligový. Olomouc vyhrála první historický titul samostatné české extraligy. Je tomu už 16 let. Jenomže tragické hospodaření předchozích majitelů poslalo klub až do 2. ligy a Hanáci na období bídy nezapomněli. Pohled skrze prsty na olomoucký hokej, či jakási nedůvěra v něj, chcete-li, zůstala.
Kašpar se ale extraligového snu nevzdává. "Snad to nebude trvat dlouho a přijdu se sem jednou podívat na Spartu nebo Pardubice," doufá. "Doteď je tak můj nejsilnější zážitek baráž o první ligu, kdy za nás nastoupil Jirka Dopita a byl vyprodaný stadion," doplnil.
Negativních zážitků moc nezažil. Uprostřed potyčky rozběsněných chuligánů se ocitne jen náhodou, vlastně pouze proto, že je ve špatném čase na špatném místě.
Tak jako loni v Šumperku. "Tam to bylo divoké. Když jsem utíkal, schytal jsem jednu ránu pěstí. Ale nic vážného," mávne rukou. "V Ostravě na Sareze na nás vyběhlo dvacet zakuklenců a sebrali nám vlajky. Ale jinak je s fanoušky venku pohoda. Dobře pokecáme."
Ačkoliv Kašpar zajde i na zápasy Sigmy, hokej ho baví mnohem víc. "HC Olomouc je takový rodinný podnik. Každý se zná s každým. S hráči si můžete normálně povídat. Prostě srdcová záležitost," vysvětlil svou vášeň.
