Nepůvodní kosodřevina má podle odborníků na svědomí vymizení vzácných a ohrožených druhů hmyzu a rostlinstva. Proto se ji ochranáři snaží odstranit.
„S vyřezáváním kleče začneme v srpnu a dohromady odstraníme necelé dva hektary z plochy 12 hektarů,“ uvedl zástupce vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jindřich Chlapek.
Celkový objem odtěžené biomasy dosáhne přibližně 880 metrů krychlových a hmotnosti 315 tun, svážet se bude k chatě Švýcárna. Tam ochranáři kleč naštěpkují a postupně odvezou pryč.
Hlavním důvodem je podle odborníků především snaha zachovat druhovou rozmanitost tamního rostlinstva a ochrana vzácných druhů, například motýla okáče menšího, který se u nás nikde jinde nevyskytuje.
„Lokalitu Malý Děd monitorovali již v předminulém století mnozí badatelé. Blízká chata Švýcárna poskytovala zázemí, a tak není divu, že badatelé nejvíce zkoumali horskou přírodu právě zde. Proto máme poměrně dobré informace, jaké druhy se v této lokalitě vyskytovaly už před více než sto lety,“ sdělil Chlapek.
Kleč vysadili lidé kvůli ochraně svahů před sesuvy a lavinami
Poslední výzkumy ale ukázaly, že část vzácných horských druhů hmyzu na Malém Dědu vymizela. Jedná se například o můru vlochyňovou či motýla huňatce alpinského. Podle ochranářů o tyto druhy Jeseníky přišly právě kvůli kleči.
„Vztah mezi absencí těchto druhů a expanzí kosodřeviny je v případě lokality Malého Dědu velmi pravděpodobný. Podle vědeckých odhadů je zde až polovina bezlesí zarostlá nepůvodní klečí. Přitom konkrétně na Malém Dědu je na bezlesí vázáno 19 zvláště chráněných druhů rostlin a dalších 44 druhů rostlin vedených v červeném seznamu ohrožených druhů,“ upozornil Chlapek.
Kleč z alpské domoviny zavlekli a vysadili v nejvyšších partiích Jeseníků původní němečtí obyvatelé a lesníci. Důvodem byla ochrana svahů, na kterých hospodařili, před sesuvy a lavinami. V Jeseníkách se jí nebývale dařilo a rychle se rozrůstala.
Jenže před lety odborníci kleč označili za škůdce a ničitele vzácné horské vegetace a pustili se s ní do boje. V minulých letech tak už došlo na kácení v oblasti Šeráku, Keprníku, Petrových kamenů nebo Malé kotliny. Podle odborníků je tam po zásahu jasně viditelný pozitivní dopad na přírodu.
„V Malé kotlině se obnovily procesy důležité pro druhovou rozmanitost a na plochy dříve porostlé klečí se vrátily druhy typické pro subalpinské prostředí,“ popsal Chlapek.
V Jeseníkách je nyní ještě 140 hektarů kleče. Z nejohroženějších míst chtějí ochranáři dostat ještě asi deset procent této kosodřeviny. Kácet se chystají například na Vysoké holi, Velkém máji nebo Tabulové skále.
Bikery i pěší čekají na stezkách komplikace
Bikeři a pěší turisté, kteří se chystají v srpnu do Jeseníků, musí počítat na nejfrekventovanějších stezkách v nejvyšších horských partiích s omezením. Komplikace nastanou nejen kvůli kácení kleče, ale také kvůli opravám turistických stezek.
„Od prvního srpna budeme opravovat úsek takzvané Švýcarské cesty dlouhý zhruba jeden kilometr,“ uvedla mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová. Turisté tak podle ní musí počítat s omezením v úseku od chaty U Pelikána po odbočku Hladová ve směru z Koutů nad Desnou na Švýcárnu.
„Práce omezí pohyb bikerů po cyklotrasách číslo 6075 a 6157 a pěších turistů po cestách značených jako červená a zelená,“ upřesňuje Jouklová.
Prvních 550 metrů cesty pokryje štěrk a na okrajích budou kamenné žlábky pro odvod vody. Přes vřesoviště bude navazovat stometrový haťový chodník. Na posledních 350 metrech po chatu Švýcárna obnoví Lesy ČR původní štětovou cestu. Práce potrvají do konce října, na další etapu oprav turistických stezek dojde až příští rok.
Kvůli kácení a odvozu kleče čeká turisty omezení v části mezi Švýcárnou a Černíkem. Intenzivní práce zde potrvají do zhruba poloviny září a definitivně hotovo by podle jesenických ochranářů mělo být do půlky listopadu.
