Zbytek aleje patrně pomohl zachránit velký rozruch, který mezi Olomoučany vyvolalo masivní kácení stromů na březích řeky Moravy. Jedna strana stromořadí už na začátku roku padla spolu s dalšími asi třemi stovkami stromů, které musely ustoupit připravovaným protipovodňovým opatřením.
Zbývající stromy chtěla pokácet firma podnikatele Josefa Tesaříka, jenž v lokalitě plánuje stavět kampus Moravské vysoké školy. Odbor životního prostředí magistrátu ale kácení zarazil.
„Můžu potvrdit, že kácení bylo zastaveno. V této chvíli zvažujeme další postup, protože ta skupina stromů může být místem výskytu pro netopýry, ptáky i hmyz včetně zvláště chráněných druhů. Očekáváme, jaký další postup vlastník pozemků zvolí,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Petr Loyka.
Zbylou alej tvoří zhruba dvacítka lip, jasanů, topolů a osik, které lemují cestu spojující hudební školu s mostem na třídě Kosmonautů.
První část aleje vykácelo Povodí, zbytek chtěl odstranit investor
Část stromořadí, která je blíž k řece, zmizela spolu se stovkami dalších stromů po obou březích Moravy už brzy na jaře, Povodí Moravy tam totiž plánuje rozšířit koryto řeky. Už to vyvolalo mezi Olomoučany značné pozdvižení. Když se potom dozvěděli, že zbylé stromy mají jít k zemi kvůli komerční výstavbě, začali s pomocí Hnutí Duha organizovat petici.
„Do aleje chodí na procházky maminky s malými dětmi nebo pejskaři. Nechtěli jsme už čekat, co se s ní stane, je to poslední souvislá řada stromů v této lokalitě,“ vysvětlila spoluautorka petice Iveta Turovská. Na arších, které do úterka dne stihla spočítat, je podle ní 500 podpisů, dalších 200 jmen odhaduje na zbylých petičních listech.
Zachráněná část aleje |
Soukromý investor, společnost Regionální centrum Olomouc, zkusil dát úředníkům takzvané oznámení o kácení, tedy jakousi zjednodušenou verzi žádosti o povolení. To v případě stromů stojících přímo u cesty odbor životního prostředí zakázal.
U stromů rostoucích dál od silnice pak odbor řízení přerušil s tím, že požaduje biologický průzkum lokality a upřesnění důvodů kácení jednotlivých stromů.
Josef Tesařík chce v areálu bývalých kasáren 9. května vedle již stojícího 74metrového mrakodrapu vybudovat kampus Moravské vysoké školy. Jeho součástí je i další výšková budova, takzvaná Spiritualia. Věžák připomínající svým tvarem vázu bude měřit pětačtyřicet metrů, což je zhruba devět pater.
Masivní kácení se nelíbí mnoha obyvatelům města
Čemu konkrétně překáží alej v ulici Kavaléristů a proč požádala o její kácení, Tesaříkova firma neupřesnila. V odůvodnění zákazu kácení, které má MF DNES k dispozici, magistrát prozrazuje, že investor argumentuje špatným zdravotním stavem dřevin.
„Situace se nyní ještě zhoršila vykácením dřevin na protistraně ulice Kavaléristů směrem k řece Moravě. Dřeviny mají nyní ještě menší schopnost odolávat povětrnostním vlivům.“
Mluvčí investora Tomáš Jelínek v úterý na dotazy MF DNES odpověděl: „V současné době nechystáme žádnou výstavbu, která by stromy ohrožovala, protože další rozvoj kampusu plánujeme v jiné části areálu.“
Důležitou roli v případě aleje v ulici Kavaléristů sehrálo olomoucké Hnutí Duha, které se stalo účastníkem řízení. Na občanské sdružení se jen v posledním půlroce obrátily desítky lidí, kterým se nelíbí rozsah kácení v Olomouci.
„Veřejný prostor by měl být pečlivě kultivován tak, aby v něm město mělo potenciál do budoucna. Nemělo by se dávat tolik prostoru soukromým investorům, zvlášť v místech, kde už probíhají tak masivní zásahy,“ myslí si ekoložka z Hnutí Duha Barbora Chmelinová.
Povodí Moravy, které se příští rok chystá budovat další etapu protipovodňové ochrany Olomouce, nechalo na jaře vykácet celkem asi 400 stromů podél řeky Moravy v úseku od železničního mostu na trati Nezamyslice-Olomouc až po most v Komenského ulici. Po dokončení úprav koryta podnik počítá s náhradní výsadbou.
