Státní fond životního prostředí nyní prověřuje několik podezřelých případů. Velké problémy má třeba třítisícový Kostelec na Hané na Prostějovsku. V projektu totiž uvedl potrubí s plným žebrem, v zemi však nakonec skončilo takzvané korugované potrubí.
To je zhruba o čtyřicet procent levnější, méně kvalitní a má také nižší životnost. Trubky navíc pocházejí z Turecka, což odporuje podmínkám dotací. Výrobce by totiž měl být z Evropské unie, což Turecko zatím není.
Kostelec přitom od Státního fondu životního prostředí požaduje bezmála sto třicet milionů korun. Pokud by peníze nedostal, znamenalo by to pro město katastrofu. Do skončení prověrky ale fond peníze odmítá vyplatit.
Nic jsme neporušili, vše je zdokumentované, brání se starosta
"V případě, že Státní fond životního prostředí u města Kostelec na Hané posoudí, že se jedná o změnu materiálu proti zadávací dokumentaci, bude žadatel vyzván ke zpracování změnového listu, který musí obsahovat zdůvodnění změny, kalkulaci, stanovisko projektanta, dodavatele a technického dozoru," nastínila mluvčí fondu Lenka Brandtová s tím, že prověrka má být hotová za několik týdnů.
Starosta Kostelce Ladislav Hynek jakékoliv pochybení odmítá. "Myslím si, že děláme co můžeme pro to, aby lidé měli konečně kanalizaci. Je to i příspěvek životnímu prostředí. Veškeré materiály jsou dokladovány, všechno je zadokumentované," řekl.
"Nyní čekáme na stanovisko fondu, ale kdyby byl nějaký problém, mohli nám to oznámit daleko dřív. Jsem přesvědčen, že jsme použili materiály, které plně odpovídají platným normám. Neporušili jsme žádná pravidla. Ba naopak. Potrubí z polypropylenu má například vyšší kruhovou tuhost," dodal Hynek.
Nejlevnější cena za osm kilometrů trubek byla 107 milionů
Otazníky nad výstavbou kanalizace však panují i v nedalekých Smržicích. Zde se cena ve výběrovém řízení vyšplhala na sto sedm milionů korun. Jde přitom zhruba o osm kilometrů trubek, a například o pár kilometrů dál ležící Plumlov staví kanalizaci téměř dvojnásobně levněji.
Starostka Smržic Hana Lebedová však odmítá, že by obec stavěla kanalizaci příliš draze. "Jde o vysoutěženou částku, která vznikla ve výběrovém řízení. Je to nejnižší nabídka, která prošla i přes státní fond," tvrdí.
"Jedná se o gravitační kanalizaci a vzhledem k tomu, že zde máme vysokou hladinu spodní vody, všechny výkopy se musí pažit. Proto je taková cena. Nevidím v tom žádný závažný problém. Šlo opravdu o nejnižší nabídku. Některé firmy nabízely cenu i o dvacet milionů korun vyšší," dodává Lebedová.
Firmy nabídly "příliš nízkou cenu" a byly vyškrtnuty
Ani nízká cena však nemusí být zárukou úspěchu. Město Konice na Prostějovsku například dostávalo pokuty za to, že kanalizaci nemělo. Poté sehnalo dotace, výběrové řízení však muselo zrušit. Vyhrála jedna z nejdražších nabídek za dvě stě milionů korun. Při stejném objemu práce byly další firmy daleko levnější.
"Ze soutěže jsme však byli vyloučeni. Bylo to kvůli tomu, že jsme prý nabídli moc nízkou cenu. Jsem však přesvědčen, že naše kalkulace byla zcela reálná," konstatoval šéf zlínského závodu společnosti Eurovia CS Josef Štafa.
S ještě nižší cenou pak přišla olomoucká stavební firma Gemo. Zavázala se, že by v Konici dala trubky do země a postavila čistírnu za zhruba sto sedmdesát milionů. I Gemo ale kvůli nízké ceně ze soutěže vypadlo.
Kanalizace nakonec v Konici vyšla zhruba na dvě stě šestnáct milionů korun a ačkoliv většina byly dotace z Bruselu a od státu ze Státního fondu životního prostředí, radnice si musela vzít hned několik úvěrů. Roční rozpočet města se totiž pohybuje kolem třiceti milionů.
