Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odposlechy kauzy Vidkun nahrály hon na Králíka. Teď politik čelí obvinění

  13:55aktualizováno  13:55
Policejní odposlechy v kauze Vidkun zachytily mimo jiné i debatu o vyšetřovaném podnikateli a místopředsedovi prostějovské ČSSD Jaroslavu Králíkovi. Aktéři mluvili o tom, že o informace z případu mají zájem vysoce postavení politici ČSSD a zazněl i tlak na Králíkovo obvinění. Nyní na něj skutečně došlo.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jan Vaca, iDNES.cz

Začátkem února loňského roku se vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý sešel v kavárně motelu Janiš s tehdejším náměstkem krajského ředitele policie Karlem Kadlecem. Bavili se o probíhajícím vyšetřování Králíka.

„Ivan Kyselý se Kadlecovi chlubil tím, jak mu hejtman Jiří Rozbořil záviděl informace, které získal od Kadlece. Dále mu popisoval, že jej kontaktoval poslanec Jiří Zemánek ve snaze intervenovat ve prospěch podezřelého Králíka, což odmítl, dotazoval se na skutkové okolnosti v trestní věci, na místo spáchání trestné činnosti a zúčastněné podezřelé firmy a dále na procesní postup,“ napsali detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu v usnesení o zahájení trestního stíhání lidí obviněných v kauze Vidkun.

Na závěr schůzky pak podle dokumentu „Kyselý důstojníka Kadlece ubezpečuje, že informace předá dál, a varuje ho, aby byl opatrný, protože se mu do případu bude chtít někdo nabourat“.

O Králíka se totiž podle účastníků schůzek zajímali i nejvýše postavení policejní důstojníci v zemi.

„Kyselý Kadlece nabádal, aby zájem náměstka policejního prezidenta o trestní věc podezřelého Králíka oznámil řediteli KROK (krajské policie - pozn. red.) Krejčiříkovi, aby měl krytá záda. Upozorňoval Kadlece, že hejtman Rozbořil chtěl, aby mezi Krejčiříkem a Kadlecem byl klid, a informoval Kadlece o negativním vztahu ministra vnitra Milana Chovance ke Králíkovi,“ popsali detektivové průběh jedné z mnoha dalších schůzek.

„Stejně ten hajzl půjde, je jedno na čem,“ zachytily odposlechy

Krajský šéf ČSSD a poslanec Jiří Zemánek na dotaz MF DNES popřel, že by chtěl Králíkův případ jakkoliv ovlivnit.

„V té době jsme na půdě ČSSD řešili dvě kauzy, které se nepříjemně dotýkaly našich členů. Mluvili jsme o nich v orgánech strany, na společenských akcích i jinde. Nepochybně jsem se o případu Králík bavil s řadou lidí na různých místech, ale jak to tito lidé později prezentovali, to neovlivním,“ řekl Zemánek, který ve stejném duchu v kauze Vidkun už vypovídal jako svědek.

Také hejtman Rozbořil odmítl, že by měl s podnikatelem Králíkem cokoliv společného.

„Vím jen, že je to člen ČSSD, který má své soukromé podnikatelské aktivity, které jdou mimo mě. Tři roky jsem ho neviděl a jeho případ jsem vůbec neřešil. V kauze Vidkun je spousta domněnek a věcí, které se vůbec nestaly. Všechno jsou to pouze interpretace policie,“ prohlásil hejtman.

Později však detektivové zaznamenali následující: „Kadlec během schůzky vyzradil Kyselému, že SKPV stále nebylo schopné zahájit trestní stíhání podezřelého Králíka, neboť vyslýchané osoby nechtějí mluvit, ta jeho kráva ho ještě nevyslechla, ale stejně ten hajzl půjde, je mu jedno na čem.“

Z kontextu přitom vyplývá, že „krávou“ Kadlec nazval vyšetřovatelku, která měla Králíkův případ na starosti a na kterou přes svého podřízeného Petrůje tlačil.

Proč je důležité „dostat“ Králíka?

Protimafiánský útvar je přesvědčený, že Kyselý vyšetřování Králíka přímo ovlivňoval. Podle detektivů ho jeho „muž u policie“ Kadlec do detailů informoval o průběhu šetření a ze spisu mu vyzradil řadu informací.

„Kadlec naléhal ve své kanceláři z pozice přímého nadřízeného na Radka Petrůje, aby stanovil vyšetřovatelce deadline pro zahájení trestního stíhání podezřelého Králíka a současně aby této slíbil navýšení osobního ohodnocení,“ zaznamenali rovněž detektivové.

Petrůj byl tehdy šéfem krajské hospodářské kriminálky a v kauze Vidkun je spolu s Kadlecem, Kyselým a Rozbořilem jedním z obviněných.

Proč šel Kyselý s pomocí spřátelených policistů tak tvrdě po Králíkovi, není jasné. Advokáti Kyselého, Kadlece i Petrůje sdělili, že jejich klienti se nyní k případu vyjadřovat nebudou. Přes úpornou snahu se ovšem Králíka loni obvinit nepodařilo.

Stalo se tak až před pár dny kvůli jinému podezření, že ze společnosti Vodohospodářská zařízení Šumperk vytáhl na fiktivních fakturách za poradenství přes devět set tisíc korun. MF DNES se Králíka snažila přes členy ČSSD kontaktovat a požádat o stanovisko. Neúspěšně. Pro server Aktuálně.cz Králík již dřív prohlásil, že se ho někdo snaží za každou cenu poškodit.

Odpovědí na to, proč byl o vyšetřování Králíka takový zájem, může být skutečnost, že podnikatel má na Moravě pověst vlivného muže s řadou důležitých kontaktů, který umí leccos zařídit.

V posledních letech se tento bývalý příslušník StB pohyboval například kolem miliardových vodohospodářských projektů v Kostelci na Hané na Prostějovsku a na Šumpersku. Kromě lidí, kteří jsou mu zavázáni, má bezpochyby i řadu odpůrců, kterým mohl zkřížit cestu nebo jim rovnou vyfoukl byznys.

Politik Králík: Klikatá cesta z StB do vysoké politiky

Obviněný místopředseda prostějovské ČSSD Jaroslav Králík pochází z Konicka na Prostějovsku, kde startoval svou raketovou politickou kariéru pozdější šéf parlamentu Miloslav Vlček z ČSSD. Zatímco Vlček začínal jako traktorista v Ludmírově, Králík koncem 80. let nastoupil k StB do Prostějova.

„Nestydím se za to, co jsem dělal, protože jsem u StB nikdy neudělal nic protizákonného. Vždy mě zajímala pouze ekonomika a to, co se dělo na úseku boje proti vnitřnímu nepříteli, jsem vůbec nevěděl,“ bránil se. Odpůrci totalitního režimu z Prostějovska však potvrzují, že mladý a zapálený příslušník se například běžně účastnil výslechů protirežimních aktivistů.

Těsně po sametové revoluci pak Králík pracoval na vnitru a na hospodářské kriminálce. Po deseti letech, koncem 90. let, se poprvé objevil v okresním výboru ČSSD. Sociální demokraté se kvůli tomu dostali do ostrých sporů.

„To, co se stalo v Prostějově, je typickým příkladem zneužití přespříliš demokratických stanov strany, kdy se určitá skupina lidí zmocní okresní organizace,“ rozčiloval se poslanec z Olomouce a pozdější ministr kultury Pavel Dostál.

„Trvám na tom, aby ČSSD opustil. Nechci, aby byl v čele okresu bývalý estébák,“ odsoudil Králíka také guru a zakládající člen ČSSD na Prostějovsku Adolf Opálka, který kvůli svým názorům musel za totality opustit místo profesora na gymnáziu. Králík, který byl místopředsedou ČSSD, nakonec na post rezignoval.

V roce 2002 se kvůli Králíkovi sociální demokraté pohádali znovu. Za ČSSD totiž kandidoval do zastupitelstva v Konici i přesto, že nepředložil čisté lustrační osvědčení.

„Každý kandidát musí splnit naše vnitřní pravidla,“ odsoudil postup konické organizace, která Králíka nominovala, tehdejší šéf krajské ČSSD Martin Tesařík. Z třetího místa kandidátky se Králík do zastupitelstva nakonec nedostal.

Uběhly ale další roky a kontroverzní minulost jednoho z členů najednou sociálním demokratům na Prostějovsku přestávala vadit. Králíkovi se tiše podařilo proniknout dokonce do vysokých pater politiky, když se stal zástupcem šéfa parlamentu Vlčka a rovněž pozdějšího primátora Prostějova Miroslava Pišťáka v ústředním výkonném výboru strany.

Dařilo se mu navíc i v podnikání. Podle obchodního rejstříku postupně působil v pětici firem a aktivní byl i v komunální politice, kde v současnosti konečně bez větších protestů dosáhl na post místopředsedy prostějovské ČSSD.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.