Na úřadech práce končí nyní mnohem více absolventů než dříve. Firmám je totiž kvůli krizi k dispozici dostatek lidí s praxí. Ilustrační foto

Na úřadech práce končí nyní mnohem více absolventů než dříve. Firmám je totiž kvůli krizi k dispozici dostatek lidí s praxí. Ilustrační foto | foto: Otto Ballon Mierny, MAFRA

Kdo nemá praxi, ten nemá práci. Krize těžce dopadla i na absolventy škol

  • 32
Dokončili jste školu a počítáte, že s čerstvým výučním listem snadno seženete zaměstnání? Omyl. Ať už jste se vyučili v oboru strojírenství, nebo výpočetní technika, skončíte pravděpodobně na Úřadu práce. Kvůli krizi je totiž firmám k dispozici dostatek kvalifikovaných lidí s praxí a ty tak nemají o absolventy zájem.

Vystudovat strojírenství rovná se okamžitý nástup do práce? Neplatí. Zvládnout počítačové obory znamená najít hned uplatnění? Kdepak.
Přímá spojitost mezi některými obory na středních školách či učilištích, kde rodiče a samotní absolventi základních škol při svém výběru počítali po ukončení studia s automatickým přijetím do práce, už není tak jistá jako dříve.

Kvůli ekonomické krizi totiž přibylo nezaměstnaných se zkušenostmi a ubylo zakázek pro firmy. Ty pak při svém výběru nových zaměstnanců odsouvají většinu absolventů bez praxe na poslední místo.

Například na olomouckém úřadu práce registrují kvůli krizi až o 70 % uchazečů o práci navíc. Volných míst je přitom nyní ve spojitosti s propadem ekonomiky ve srovnání s dobou jejího růstu čtvrtina. Mezi nezaměstnanými jsou pak v hojné míře právě absolventi.

"Na konci září patřil mezi nimi největší podíl lidem s výučním listem," přibližuje analytik olomouckého úřadu práce Jaroslav Mikšaník, v jehož grafech nezaměstnaných absolventů škol patří vyučeným 28 procent.

"Lidé, kteří letos vyšli ze škol, a patří k nim tentokrát i ti ze strojírenských oborů, mají na trhu práce těžší pozici než před zhruba třemi lety. Značná část firem se stále potýká s nedostatkem zakázek a příjem nových zaměstnanců je spíše výjimkou než pravidlem," vysvětluje Mikšaník.

Hospodářská krize nejvíce postihuje absolventy

Při popisu situace ohledně hledání zaměstnání se pak zmiňuje také o mnohem větší konkurenci, kdy se na volná místa často během několika dnů hlásí i desítky zájemců. Souhrnně pak analytik současný stav trhu práce označuje za specifický, kdy oproti dřívějšku u některých oborů padá jistota nalezení místa hned po získání výučního listu či maturity.

V analýzách pražského Národního ústavu odborného vzdělávání (NÚOV), který mimo jiné sleduje úspěšnost absolventů škol na trhu práce, jde počet lidí, kteří hned po škole musí zamířit na úřady práce, strmě nahoru. V době od letošního dubna do září jich přibylo více než šest tisíc na celkových 39 312, v nabídce je pak pro ně jenom 5 456 míst.

"Při hospodářském poklesu jsou vždy nejvíce postiženi absolventi, neboť jim chybí zkušenosti a praxe. To, co se teď děje u nás, probíhá podobně i v ostatních státech Evropské unie a jinde ve světě," srovnává ředitel NÚOV Miroslav Procházka.

Jiří Vojtěch, který vede tamní oddělení analýz potřeb trhu práce, přidává výčet konkrétních oborů. Mezi důsledky krize nejhůře zasažené patřily ty, po jejichž ukončení jdou lidé své místo hledat s výučním listem v ruce. Vysoká míra nezaměstnanosti se tak týká textilních, dopravních a gastronomických oborů.

"Relativně nejlépe pak z této skupiny vyšli absolventi polygrafických, elektrotechnických a strojírenských oborů," popisuje Vojtěch. I u takzvaných strojařů však v kraji roste počet nezaměstnaných.

O některé obory zájem je, přednost ale mají lidé s praxí

"Je třeba uvést, že ze strany firem zájem o některé strojírenské profese, jako je například soustružník, nástrojař, brusič či operátor a seřizovač NC strojů, je. Přednost ovšem dostávají lidé s praktickými zkušenostmi, kteří v důsledku krize ztratili svá místa. Výběr je teď zkrátka mnohem větší," dodává Mikšaník.

Mezi zaměstnané se tak z nezkušených absolventů strojírenství dostanou jen ti nejlepší. "Ještě před dvěma, třemi lety to bylo jinak, tehdy byl u absolventů strojírenských oborů zisk místa více méně samozřejmostí. To samé pak platí také u případných stipendií při praxi během studia. I na ta nyní dosáhnou jen ti s nejlepšími výsledky," říká analytik olomouckého úřadu práce.

Pokles světové ekonomiky a s ním spojený úbytek zakázek pro firmy a propuštění zkušení zaměstnanci se dotklo také oborů spojených s výpočetní technikou, souhrnně známých pod zkratkou IT. "Také tady platilo, že jejich absolventi našli práci téměř automaticky, teď tomu tak není. Je to ovšem spíše přechodná záležitost spojená s krizí, ale v tuto chvíli od nás tito lidé odcházejí spíše do Prahy, Brna či Ostravy," přibližuje Mikšaník.

Nižší zájem firem o absolventy zaznamenal NÚOV také u potravinářství, chemie, telekomunikací či ekologie. Mikšaník pak za olomoucký úřad práce naopak přidává ty, o které zájem je. "Nedostatek lidí s vyhovující kvalifikací je zejména u různých řemeslnických profesí, jako je instalatér, klempíř, lakýrník či pokrývač. Poptávka je také po stavebních dělnících, řidičích, prodavačích a číšnících."