Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Český komiks nebyl jen Čtyřlístek a Saudek. Kniha důkazů má tisíc stran

  13:32aktualizováno  13:32
Unikátní publikaci sestavili a nedávno vydali akademici z Univerzity Palackého a Akademie věd. Třísvazkové Dějiny československého komiksu 20. století o tisícovce stran mapují vývoj a osudy komiksu na území dnešního Česka a Slovenska v periodickém tisku od Rakousko-Uherska až po současnost.

Čtveřice akademiků Pavel Kořínek, Martin Foret, Michal Jareš a Tomáš Prokůpek pět let bádala v knihovnách a archivech a snažila se najít co nejvíce dochovaných komiksových příběhů. Výsledek má tři svazky a celkem tisíc stran. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

„Rozčilovalo nás mínění některých fanoušků komiksu, že před rokem 89 byl Čtyřlístek a Saudek, jinak nic. Věděli jsme, že toho bylo výrazně víc. Chtěli jsme ukázat, že je jich strašná spousta, a vyštrachat je z novin a časopisů,“ usmívá se jeden z autorů sedmikilové knihy Martin Foret.

Společně s Pavlem Kořínkem, Michalem Jarešem a Tomášem Prokůpkem se proto pustil do mravenčí práce, při níž v archivech i mezi pamětníky sháněl informace o kreslených stripech.

„Není to pravá objevitelská práce, že bychom objevili něco, co ještě nikdo nikdy neviděl. Naopak to musely vidět desetitisíce lidí. Ale nějak to z té všeobecné paměti vymizelo,“ dodává. Výsledkem je dosud největší přehled české a slovenské komiksové historie dvacátého století.

Autoři materiál pro svou knihu hledali převážně v knihovnách a archivech. Zatímco dnes komiksy vychází spíše knižně, ve 20. století se objevovaly hlavně v novinách a časopisech.

Komiksy se schovávaly i v Potapěči či Železničáři

Jenže právě to se ukázalo jako problém, řada knihoven má totiž podle badatelů problém s archivními zdroji periodického tisku, takže dohledat u některých časopisů kompletní ročníky byla opravdová detektivní práce.

Kniha ukazuje dějiny komiksu

„A pokud je dohledáte, čas od času narazíte na to, že nejste první, koho tam ten komiks bavil, takže ho před vámi vytrhal nebo vystříhal,“ směje se hlavní editor knihy Pavel Kořínek. Ze svazků jejich kreslené části často mizely třeba už v 60. nebo 70. letech.

„Výhodou bylo, že jsme z Prahy, Brna a Olomouce a mohli jsme si knihovny rozdělit,“ popisuje Foret.

Výsledky bádání je nejednou překvapily. „Nacházeli jsme i nejrůznější obskurnosti. Byla období, kdy byl komiks celospolečensky zajímavý. Třeba v 60. letech se objevovaly i v časopisech, kde bychom to nečekali - třeba v Potapěči nebo Železničáři.“

Podle Kořínka neexistuje žádný soupis obrázkových materiálů, který by je dokázal navést, kam se mají jít podívat.

„No a když už jsme se v takovém poměrně hurónském gestu dohodli, že se tedy budeme dívat všude, tak po několika letech nastal okamžik, kdy jsme se museli dohodnout, kde skončit. Největší přestřelky, které jsme si vyměňovali po telefonu a v mailech, se týkaly toho, že někdo tam chtěl ještě hrozně moc ten komiks z Mladého železničáře, jiný zase ten z Katolické ženy,“ vypráví Kořínek.

Oproti původnímu plánu je kniha dvojnásobná

Autoři nakonec v archivech a knihovnách strávili pět let. „Navíc jsme zahrnuli i slovenský komiks, takže jsme museli i do Bratislavy a vůbec na Slovensko. Tam to bylo nejproblematičtější paradoxně po roce 93, protože tehdy přestaly chodit výtisky do českých knihoven,“ doplňuje Foret.

Kniha však nenabízí jen jednotlivé kapitoly z dějin československého komiksu, autoři se snažili o jeho zařazení do světového kontextu a předkládají čtenáři i vysvětlení dobového přijetí.

„Jeho funkce se poměrně dost proměňovaly, i když vždy převažovala ta zábavná, oddechová a výchovná. Byla dokonce období, třeba za normalizace, kdy se komiks stáhl převážně do dětských časopisů,“ vysvětluje Foret.

Historie komiksové tvorby nakonec zaplnila přes tisíc stran knihy a stala se dosud nejrozsáhlejší publikací na toto téma v Česku.

„Měli jsme ohromné štěstí v tom, že jsme nalezli nakladatele, který se nezalekl toho, že se z původního 400, maximálně 500 stran a dvě stě obrázků čítajícího projektu zrodilo něco dvojnásobného,“ uzavírá Kořínek.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.