Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Komunisté dostali peníze na domy a školu, za dolary však postavili památník

  16:46aktualizováno  16:46
Vypálené Javoříčko dostalo po válce od Spojených národů na svou obnovu 22 milionů korun. Část peněz se ale k místním nikdy nedostala. Komunisté jim totiž přispěli jen na zhruba polovinu domů a školu, na kterou byly finance určeny především, nepostavili vůbec. Místo toho vybudovali za dolary obří památník oslavující režim.

Pomník v Javoříčku, který se z připomínky tragédie stal spíše symbolem režimu. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Pravdu o zacházení komunistů s mezinárodní humanitární pomocí objevili při natáčení dokumentu o vypálení Javoříčka jeho tvůrci. Přestože dostalo vypálené Javoříčko po válce od projektu Spojených národů UNRRA 22 milionů korun na obnovu, nová vesnice z těchto peněz nikdy nevyrostla.

Většinu peněz totiž komunističtí funkcionáři vytunelovali. A protože byla dotace vázaná časově a hrozilo, že se bude muset vracet, vymysleli fintu. Zbytek milionů "utopili" ve stavbě pompézního památníku, který je na místě dodnes.

Paradoxně se tak stalo, že obrovský pomník z padesátých let, který oslavuje partyzána, dělníka nebo pracující ženu, nakonec stranický aparát zaplatil z peněz států, které tehdy považoval za své největší nepřátele. Peníze UNRRA totiž pocházely ze dvou třetin ze Spojených států, zbytek pak většinou z Kanady a Anglie.

Nové informace vypátrali tvůrci dokumentu Javoříčko, který bude mít premiéru v Olomouci 6. října.

"Za peníze UNRRA měla být postavená hlavně nová škola a nové domy. Tehdy byly totiž plány Javoříčko obnovit a umožnit návrat těm, kteří se zachránili," říká režisér dokumentu Theodor Mojžíš.

"Peníze se však podivně prohospodařily. Domů se postavila jen část, škola vůbec. Komunisté pak zbytek peněz vyplýtvali na stavbu pompézního pomníku. Javoříčská tragédie se tak na dlouhá léta stala zneužívaným symbolem," nastínil Mojžíš.

Vše dokládají dochované spisy tehdejšího krajského národního výboru, ze kterých vyplývá, že Spojené národy poslali Javoříčku na obnovu 22 milionů korun.

O tom, že je pomník za americké peníze, se nesmělo mluvit

Co je UNRRA

Zkratka United Nations Relief and Rehabilitation Administration označuje první projekt mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci pod hlavičkou Spojených národů, ze dvou třetin dotovaný USA a z jedné třetiny Kanadou, Anglií a dalšími státy.

Účelem bylo zabránit především hladu a epidemiím po druhé světové válce. Například jejich dodávky jídla, konzerv, cigaret, kávy, čokolády, žvýkaček, šatstva a bot byly kritizované komunisty, kteří se snažili tuto pomoc bojkotovat a zesměšnit.

Tehdejší Československo přitom dostalo od UNRRA pomoc v ceně 280 milionů dolarů zdarma a platilo pouze dopravu.

Že je pomník za americké peníze, bylo přitom tabu. "Od pamětníků vím, že to lidé věděli. Od roku 1948 se však na to téma nemluvilo, bylo to tabu. Komunisté nemohli přiznat, že pomník je především za americké peníze," dodává tvůrce dokumentu a dokládá to kopiemi tehdejšího vyúčtování.

Z nich vyplývá, že pomník i s úpravou okolí spolykal zhruba osm milionů korun. Jen stavba kiosku u něj stála tehdy podle vyúčtování padesát tisíc.

"Prostě potřebovali nějak rychle utratit osm milionů korun zbylých z fondů UNRRA, jinak by ty peníze museli vrátit," vysvětluje režisér.

Tragikomickým vyvrcholením a ukázkou necharakterního a zároveň hloupého stranického způsobu uvažování byl pak podle něj požadavek krajského výboru v Olomouci z roku 1950, aby si občané své domy zčásti zaplatili.

Stavba památníku, na kterou dohlížel osobně šéf komise pro obnovu Javoříčka a jeden z tehdejších největších komunistů v Olomouci František Lón, nakonec ve stylu socialistického realismu vytvořili akademický sochař Jan Tříska a architekt Miroslav Putna. Sousoší šesti postav v nadživotní velikosti z hořického pískovce bylo hotové v roce 1955.

Pomník v Javoříčku, který se z připomínky tragédie stal spíše symbolem režimu, během pietní vzpomínky.Bok pomníku v Javoříčku, který se z připomínky tragédie stal spíše symbolem režimu, během pietní vzpomínky.

Komunisté postavili za osm milionů korun z mezinárodní pomoci určené na obnovu Javoříčka pomník oslavující režim. Nápis na jeho boku dokazuje, na čí památku monument stojí.

"Architekt Putna i sochař Tříska byli oba kvalitní umělci. Toto dílo je však brutálně poplatné socialistickému realismu. Namísto památníku tragédie je tam oslava partyzána nebo pracujících žen. Dominantou místa je tak památník, ne hrob, kde jsou oběti pochované. Mělo vzniknout pietní místo, a ne oslava komunismu, ale doba byla už taková."

Příspěvek na nový dům nedostali zdaleka všichni

I podle historika Pavla Urbáška z Univerzity Palackého je zjištění filmařů pro odborníky novinkou. "Od archivářů vím, že je v archivech mnoho dokumentů o obnově obce po válce. Všechny však čekají na historické zpracování," říká Urbášek, který se Javoříčkem před časem sám zabýval.

Ze zpovědí pamětníků zjistil, že rozdělování peněz obětem tragédie bylo tehdy nespravedlivé a nesystematické.

Obec Javoříčko dnes.Pomník v Javoříčku, který se z připomínky tragédie stal spíše symbolem režimu, během pietní vzpomínky.

V Javoříčku (vlevo současný snímek) jsou válečné události a jejich následné zneužití komunistickou propagandou stále citlivým tématem. Vpravo snímek z pietní vzpomínky.

"Někdo dostal finanční příspěvek na dům, jiný ne. Vím o případu paní, která tragédii přežila a přišla o část rodiny a střechu nad hlavou. Nikdo jí nepomohl, takže si musela koupit ve Slavoníně dům za standardních podmínek," popisuje historik, podle kterého se současní badatelé Javoříčku stále vyhýbají. "Je to složitá věc, kterou nemá moc lidí chuť rozplétat. Navíc tehdejší události poznamenávají obec dodnes."

historici stále přesně neví, proč k vypálení javoříčka došlo

Původní osadu Javoříčko na konci války srovnalo se zemí přepadové komando SS. Němci tehdy vypálili téměř všechny budovy a popravili muže starší patnácti let. Dodnes se přitom přesně neví, zda šlo o krutost německých vojáků, nebo o pochybení partyzánů, kteří zdejší obyvatele terorizovali.

Dominantní osobou zdejší partyzánské jednotky byl alkoholik Grigorij Semenovič Litviško. V paranoidní představě obvinil ženu zdejšího hajného, rakouskou Němku Hildu Victorovou, která partyzánům pomáhala, ze zrady. Společně s Leonidem Glucharevem, Naděždou Ivanovovou a Čechem Václavem Blažkem ji i s jejími dětmi zavraždil a zapálil.

Pár dnů poté se na Bouzově usadila protipartyzánská jednotka SS, která ustupovala z jižní Moravy. Ještě téhož večera se část jednotky střetla s partyzány.

Vypálení Javoříčka následující den na první pohled vypadá jako zkratkovité jednání speciální jednotky, která hledala mstu za to, že se dostala do konfliktu s partyzány, kteří navíc zavraždili hajnou s dětmi. Ale zřejmě to tak nebylo.

"Pořád to totiž byla vojenská jednotka, která si bez rozkazu nemohla dovolit tak výraznou akci. Tuto hypotézu navíc vyvrací i fakt, že do Javoříčka přijely vojenské posily z Litovle, Konice a Olomouce, které obec obklíčily," míní historik Pavel Urbášek z UP.

Autor:




Hlavní zprávy

Palačinky z ovesných vloček
Palačinky z ovesných vloček

Sladká a zdravá rychlovka. :)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.