Například v Arnolticích na Olomoucku označují místo, kde stával kostel svaté Anny z roku 1845, už jen vzrostlé kašany. "Komunisté jej nechali odstřelit v první polovině osmdesátých let, když už jim skutečně začal padat na hlavu. Před tím jej státní statek využíval jako garáž," popisuje Iva Poláčková, jedna ze stovky místních obyvatel.
Tamní svatostánek však nebyl podle Michala Valenčíka, který se o ně již patnáct let zajímá a průběžně na internetu doplňuje jejich databázi, jediným s takto pohnutým osudem. Olomoucký kraj přitom odnesl podle jeho statistik vládu komunistů paradoxně ještě málo.
"Co do počtu zničených či poškozených sakrálních staveb je na tom Olomoucký kraj ještě relativně dobře. V celé České republice bylo v době komunismu zbořeno zhruba 207 kostelů, přičemž na tento region jich připadá pouze třináct," srovnává.
Vlevo kostel svatého Jana Křtitele, který stál ve vojenském prostoru Libavá, uprostřed stržený kostel Panny Marie Pomocné ze Zlatých Hor, na jehož místě byl po revoluci postaven kostel nový (vpravo).
Řadu církevních objektů podle Valenčíka zachránilo to, že zde nebyly povrchové doly a nestavěly se velké přehrady. "Do vysídlených obcí se sem navíc po Němcích stěhovalo nábožensky silně založené obyvatelstvo. K největší devastaci pak došlo především ve vojenském prostoru Libavá, kde padlo celkem osm kostelů," popisuje.
Z kostela se stal sklad brambor a garáž, nakonec ho odstřelili
Jedním ze třinácti zbořených kostelů, které má v Olomouckém kraji minulý režim na svědomí, je i ten z obce Arnoltice na Olomoucku. "Zasvěcen byl svaté Anně a pocházel z roku 1845. Již předtím zde ovšem stál starší dřevěný objekt," přibližuje Michal Valenčík, který výsledky svého pátrání před pěti lety shrnul do knihy Ohrožené památky s téměř 300 stranami.
Na kostel, který stával nedaleko hlavní arnoltické silnice, si vzpomínají i místní. "Komunisté jej nechali odstřelit mezi lety 1983 a 1984. Ještě před tím jej ovšem státní statek využíval jako sklad brambor, hnojiv a také jako garáž. Poté už jim ale skutečně začal padat na hlavu, zřítilo se tam schodiště ke zvonici," vzpomíná Iva Poláčková.
"Nalevo od něj pak stával hřbitov s hroby po odsunutých německých rodinách. Ten zmizel zároveň s kostelem, některé náhrobky si jejich potomci potom odvezli," dodává.
Přímo na místo, kde kostel svaté Anny stával, doprovodil redaktora a fotografa MF DNES Lubomír Štefaňák, starosta Huzové, pod níž Arnoltice spadají. "Němci, kteří zde před odsunem žili, se v roce 1995 složili na opravu kamenného kříže z druhé poloviny devatenáctého století. Ten jediný po zbourání kostela zůstal v pořádku," přibližuje Štefaňák a ukazuje směrem k několika vzrostlým kaštanům.
Zmizely kostely až ze 16. století, z renesanční památky je ruina
Právě stromy jsou vedle lidské paměti vodítkem k tomu, kde svatostánek místních stával. Dva z nich na archivním snímku od známého fotografa Jindřicha Štreita z roku 1980 lemují vchod do nyní již neexistujícího kostela. Již tehdy ovšem sloužil jako garáž.
Starosta Huzové Lubomír Štefaňák ukazuje na snímku vlevo místo, kde stál v Arnolticích komunisty zbořený kostel. Vpravo zbytky hřbitova, který stál vedle kostela. foto: Petr Janeček, MF DNES
Když zajdete hlouběji mezi stromy, doslova zakopnete o jeden z pohozených náhrobků s německými nápisy. O kousek dál je otevřený hrob, v trávě jsou znatelné obrysy několika dalších. O kmen stromu se tu opírá povalený podstavec po větší soše či kříži. "Takové zbytky hřbitovů u nás najdete téměř v každé vesnici," přemítá huzovský starosta.
Nejvíce zbouraných kostelů eviduje Michal Valenčík v Olomouckém kraji eviduje ve vojenském prostoru Libavá. Z celkových třinácti jich sem patří osm.
"Jde například o kostel svatého Jana Křtitele v bývalé obci Smilov či kostel Nejsvětější Trojice z Vojnovic. Oba pocházely z druhé poloviny šestnáctého století. Velmi cenný byl i renesanční kostel z Jestřabí. Ten sice ještě stojí, ale zbyla z něj jen ruina. Tak jako z dalších osmi v Olomouckém kraji."
O kostel vedle Arnoltic a zbořených vesnic na Libavé přišel také Přerov či obce Zálesí, Uhelná a Česká Ves na Jesenicku. "Do soupisu jsem zařadil i zbořené kaple, neboť často mezi nimi a kostely není po stavební stránce větší rozdíl. Těch je v kraji spolu s kapličkami 179. Mezi poškozené jsem započítal dalších 123," dodal Valenčík, který mezi poškozené objekty řadí ty, u nichž se zachovaly zdi alespoň do půlmetrové výšky.