Koncert rockové legendy Uriah Heep v rámci festivalu Bounty Rock Café Open Air...

Koncert rockové legendy Uriah Heep v rámci festivalu Bounty Rock Café Open Air nadchl v olomoucké Korunní pevnůstce zhruba 2 500 fanoušků. | foto: Stanislav HeloňaMAFRA

„Uriáši“ nadchli i dojali olomouckou pevnůstku, kotel zdravil i berlemi

  • 2
Pamětníci s dlouhými vlasy i bez vlasů, ale i ročníky, které ještě nebyly na světě, když britská hardrocková legenda Uriah Heep skládala své první hity. Celkem na 2 500 lidí zamířilo o víkendu do olomoucké Korunní pevnůstky na festival Bounty Rock Café Open Air, jehož hlavní hvězdou byli právě „Uriáši“.

Právě dohrála Tublatanka. Lidé pod pódiem, z nichž někteří už měli za sebou kromě koncertu zmíněné kapely také vystoupení formací Perseus, Dark Gamballe a Citron, se přesouvali ke stánkům s občerstvením a především do stínu, aby sobotní parno přežili bez úhony. To hlavní je přitom teprve čekalo.

„My jsme přijeli už po dvanácté hodině. Naštěstí nás napadlo vzít si deštníky, teda dnes slunečníky, jinak bychom se asi upekli. Ale jinak je to tady super,“ hodnotila situaci Petra Zítková, která dorazila do Korunní pevnůstky s přáteli z Novojičínska.

Vybaveni, v tomto případě kempinkovými židličkami, zamířili na festival i manželé Škvorovi. Pár středního věku vážil cestu do Olomouce až z Kutné Hory.

„Jsme tady na návštěvě u známých, festival jsme s ní spojili. Máme rádi Tublatanku i Stromboli, hlavním tahákem pro nás ale jsou Uriah Heep,“ prozrazuje před jejich koncertem Tomáš Škvor.

To už ale štáb „Uriášů“ finišuje s přípravou scény. Škvorovi proto piknikové posezení opouštějí a posunují se stejně jako ostatní blíže k pódiu. Těsně pod něj se už ale nikdo nedostane, protože skalní fanoušci pauzu mezi koncerty obětovali, aby si na „Uriáše“ vystáli co nejlepší místo.

„Ahoj, jak se máte? Have everybody pivo?“

Odměny se jim dostává zhruba krátce před sedmou, kdy se britská legenda objevuje na scéně.

Koncert Uriah Heep

„Ahoj, jak se máte? Have everybody pivo? Na zdraví,“ zdraví publikum zpěvák Bernie Shaw a oznamuje, že kromě starých pecek kapela zahraje několik skladeb ze svého posledního alba Outsider.

Právě z něj zařazuje na úvod koncertu song s názvem The Law. V dalším průběhu Uriah Heep vytahují z alba skladby One minute, Outsider nebo Can’t Take That Away.

Jak ale Shaw sliboval, nezůstává jen u kousků současných. „Tuhle věc asi znáte. Jestli ano, tak zpívejte,“ vyzývá zpěvák dav při prvních tónech Sweet Freedom z počátku sedmdesátých let. Většina z přítomných kývá a přidává se. Už bez pobízení mu pak publikum pomáhá s dalšími hity jako The Magicians Birthday nebo třeba July Morning.

„Vyslyšená“ Lady in Black a rockové dojetí

Nezůstává ale jen u zpěvu. Do tance se při známých melodiích dávají i pánové v „nerockovém“ oděvu a dámy v letech. Když pak kytarista Mick Box vyměňuje svou elektriku za španělku a začíná vybrnkávat akordy Lady in Black, mnohým, a to včetně tvrďáků v černém, se derou dojetím slzy do očí.

„To není možné, oni mě snad slyšeli. Prosím o to od začátku. A je to tady, a je to tady,“ volá do davu asi padesátiletý muž s vizáží zpěváka skupiny AC/DC.

Nadšení neskrývá ani rocker, který absolvuje koncert vestoje, ačkoli kvůli potížím používá francouzské hole. Nyní má obě nad hlavou, mává jimi a zdraví kapelu.

Konec koncertu se už ale nezadržitelně blíží. S posledními tóny megahitu Lady in Black „Uriáši“ mizí poprvé z pódia. Po jejich návratu následují dva přídavky. Gipsy a Easy Livin’, tedy opět skladby, které se řadí do klenotnice světové rockové hudby a kvůli nimž lidé na legendu jménem Uriah Heep pořád chodí.

„Dnes jsem je viděl asi podesáté. Zahráli tady krásný set nových písní a staré věci, které nás, s prominutím staré ko…, vždycky dostanou,“ krčí rameny pětapadesátiletý rocker z Přerova, kterému prý nikdo neřekne jinak než Žabák.

Domů ale ještě nemíří. Stejně jako většina přítomných si ještě počká na další festivalovou legendu, na Stromboli.