Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Konstrukci stadionu v Prostějově o půl metru „netrefili“, popisuje dokument

  9:20aktualizováno  9:20
Dokumenty o prostějovské architektuře mají další, v pořadí už třetí díl. Po historické a moderní architektuře se režisér Tomáš Vincenec zaměřil na tovární a účelové budovy. Do svého nového filmu Nenápadný půvab tak zařadil mimo jiné i zdejší zimní stadion, ke kterému se váže nejeden zajímavý příběh.

Pivovar je jednou z prostějovských industriálních památek. O jejich historii a příbězích vypráví nový film režiséra Tomáše Vincence Nenápadný půvab. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Když se totiž například v první polovině 70. let minulého století stavěla ocelová konstrukce zimního stadionu, jejíž ocelové segmenty vyrobily prostějovské železárny a montovaly se postupně ze stran, vyšlo najevo, že se nahoře trubky o půl metru nespojily. Montéři museli vše rozebrat a postavit znovu.

"Všichni tehdy byli v šoku. Okamžitě se volal architekt do Brna, který přijel a málem se zhroutil, co s konstrukcí, která již byla pomalu natřená. Vše musel přepočítat, vymyslet řešení a celá konstrukce se musela rozebrat a postavit znovu," vzpomíná svědek, později hokejista a trenér Pavel David, jehož otec byl tehdy správcem stadionu.

Dodneška je možné na trubkách na stadionu vidět nařezané a přivařené ocelové plotny, které se tam musely dodat. Podle všeho tehdy nešlo o chybu projektu, ale o omyl stavbařů. Ke stejné stavbě se váže ještě jeden příběh. V literatuře se dlouhá léta objevovalo, že projektantem byl inženýr Ladislav Lederer.

"Vrtalo mi to hlavou a nakonec jsem zjistil, že jde o konstruktéra, inženýra a stavbaře Ferdinanda Lederera z brněnské techniky. Někdo prostě někam napsal špatné jméno, které se pak dlouho přebíralo. Byl to jeden z nejznámějších a světově proslulý stavbař, dělal příhradové konstrukce a dokázal tak zastřešit velké plochy," vysvětluje spoluautor námětu a ředitel Muzea Prostějovska Miroslav Chytil.

Příklad prostějovské industriální památky - zimní stadion.

Dokument Nenápadný půvab režiséra Tomáše Vincence popisuje například příběhy spojené se stavbou prostějovského zimního stadionu.

Lederer má za sebou například unikátní pavilon Z na brněnském výstavišti nebo zimní stadion v Olomouci.

Tři kapitoly plné továren, manufaktur nebo hvězdárny

Unikátní seriál nemá v zemi v podobném městě obdoby. Nový snímek Nenápadný půvab představuje tovární a účelovou architekturu, která v průmyslově rozvinutém městě vznikala zejména na počátku 20. století.

"Když jsme připravovali předchozí dva dokumenty o historické a moderní architektuře Prostějova, zjistili jsme, že i po této stránce je město natolik zajímavé, že se dá pořídit samostatný dokument," říká autor námětu a režisér Tomáš Vincenec. Na snímek v rámci grantu významně přispělo také samotné město Prostějov.

Film má tři kapitoly. První se věnuje oděvnictví a představuje manufaktury z první republiky, které původně byly v židovských rukou. "Zejména v Olomoucké ulici a k hlavnímu nádraží lidé chodí kolem domů, které vypadají jako činžovní, ale ve skutečnosti to byly továrničky," popisuje Vincenec.

Historický snímek prostějovské továrny Dona.Příklad prostějovské industriální památky - Dona.

Prostějovská továrna Dona na historickém snímku a dnes.

Druhá kapitola se týká strojírenství, po kterém ve městě dodneška zůstalo obrovské množství komínů a komínků. Tak jako se mluví o Praze stověžaté, film nazývá Prostějov stokomínovým. Dokument však představuje především areál staré Wikovky a vzpomíná také například na slávu Vulkanie, jejíž výrobky dodnes zdobí Národní dům či radnici.

Historický snímek prostějovské továrny Wikovka.

Historický snímek prostějovské továrny Wikovka.

Ve třetí kapitole jde o prostějovské pivovary, mlýny, palírny a úplně na závěr o specifickou, takzvanou utilitární čili účelovou architekturu, jako je hvězdárna, nádraží či vodárna.

Příklad prostějovské industriální památky - hlavní nádraží.Příklad prostějovské industriální památky - pivovar.

Ukázky prostějovské architektury - hlavní nádraží a budova pivovaru.

Díky vypuštěné přehradě natočili i zbytky mlýna

Prostějovská industriální architektura se samozřejmě podle spoluautora námětu a ředitele Muzea Prostějovska Miroslava Chytila nemůže vyrovnat takovým skvostům, jako jsou ostravské Vítkovice nebo pražské Vysočany či Libeň.

"Ale i tak je ve městě mnoho zajímavých staveb. Třeba bývalá Wikovka. To jsou čistě účelové haly pro výrobu, ale majitele tehdy zajímalo, jak budou vypadat, protože vstupovaly do veřejného prostoru," poznamenal Chytil.

Péče o architekturu souvisí podle něj s tím, že Prostějov bylo rozvinuté, průmyslové a vyspělé město. "Později jde třeba o zmíněný zimní stadion. Je to lehká konstrukce a i v jednoduchosti může být krása," dodal Chytil.

Dokument Nenápadný půvab prostějovské industrie však zaznamenává i malé nebo vysloveně kuriózní stavby. "Například viadukt pod tratí u Vrahovic. Je to nádherný, malý a kouzelný viadukt, pod kterým teče Romže," říká Tomáš Vincenec.

Díky tomu, že je vypuštěná Plumlovská přehrada, filmaři do dokumentu dostali i fragmenty zatopeného Zlechovského mlýna pod starou hrází uprostřed nádrže.

Zatopený Zlechovský mlýn na historickém vyobrazení.

Zatopený Zlechovský mlýn na historickém vyobrazení.

"Hledali jsme také místa, která mají patinu. Například za hlavním nádražím jsou různé kůlny, které už třeba za rok nebudou stát. Jde o zákoutí zašlé historie, která se nám vytrácí pod rukama," podotkl Vincenec.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.