Jednou z jesenických firem bojujících o život jsou lipovské lázně (na snímku), druhou je Slezský kámen.

Jednou z jesenických firem bojujících o život jsou lipovské lázně (na snímku), druhou je Slezský kámen. | foto: Wikimedia Commons, Gorics

Zkrachovalé lázně a kamenický obr čekají na zachránce. S nimi i 200 lidí

  • 1
Jeden bojuje o přežití, druhý o novou šanci. Dvě tradiční firmy z Jesenicka spojuje podobný osud. Jeden z největších tuzemských kamenických podniků Slezský kámen a lázně s dvousetletou tradicí v Lipové jsou nyní v rukou insolvenčních správců. Jejich jedinou šancí je prodej.

Konkurzy, hledání nových bohatých majitelů a v součtu zhruba dvě stovky pracovních míst, což na Jesenicku sužovaném vysokou nezaměstnaností rozhodně není málo. To vše je ve hře o osud Slezského kamene a Schrotových lázní.

Zatímco jedno z největších českých kamenictví, byť v konkurzu, stále funguje, lázně v Lipové jsou po krachu už více než rok a půl mimo provoz. Insolvenční správci teď obě společnosti připravují na prodej.

Ten rozhodne, zda a v jaké podobě tradiční firmy přežijí. Oba konkurzní správci uvedli, že během prázdnin chtějí ve spolupráci se soudy a věřiteli rozhodnout o způsobu prodeje a ještě letos firmy najít nové majitele.

Kamenictví jede naplno, ale stále ve ztrátě

„Příští týden budou hotové znalecké ocenění jednotlivých lomů i celého podniku. Předložíme je insolvenčnímu soudu, který svolá schůzi věřitelů. Ta rozhodne o způsobu prodeje. Na závěrech posudků bude také záviset nabídková cena,“ popsal insolvenční správce Slezského kamene Ivo Šotek.

Uvedl, že firma je životaschopná. „Jenom je potřeba investovat do nových strojů a technologií. To ale může udělat až nový majitel,“ řekl.

To potvrdil rovněž krizový manažer Libor Dostál, který teď kamenickému kolosu šéfuje.

„Zakázek je dost, teď jedeme naplno,“ uvedl. Slezský kámen nyní zaměstnává 110 lidí. I když výrazně snížil ztrátovost, z červených čísel se nedostal.

Firma se před 13 lety z problémů dostala, teď přišly znovu

Firma byla v problémech už před 13 lety, následně prošla restrukturalizací. Jenže před několika lety se znovu ocitla ve ztrátě. A loni v létě v konkurzu. Zhruba šest desítek věřitelů přihlásilo tehdy pohledávky ve výši téměř 220 milionů.

Lidé na severu Jesenicka vývoj napjatě sledují. Především v Mikulovicích, kde má Slezský kámen největší závod.

„Věřím, že se podaří podnik zachránit a lidé tu dál budou mít práci,“ říká místostarosta Mikulovic Jiří Šimík.

Slezský kámen se zabývá těžbou a zpracováním kamene a výrobou litinových drtí a granulátů. Asi polovinu produkce firma vyváží do zahraničí. Majoritním vlastníkem je ostravská stavební společnost VOKD.

O lázně se zajímají čtyři kupci...

To lipovské lázně bude složité obnovit, i když insolvenční správce Jiří Kocvrlich věří, že se to podaří.

„I když ještě nejsou stanoveny podmínky prodeje a cena, ozvali se předběžně už čtyři zájemci, z toho jeden ze zahraničí. Lázně si už také prohlédli. Všichni mají zájem lázně obnovit,“ prozradil Kocvrlich.

Vše připravuje tak, aby do zimy měl lázně nový majitel. „Nejlepší je bude prodat jako celek a co nejdřív. Do obnovení provozu bude muset nový majitel investovat nemalé peníze,“ předpovídá.

Starosta Lipové-lázní Lubomír Žmolík kupce netrpělivě vyhlíží. „Majitelé lázní se nebyli schopni na ničem domluvit, teď se konečně něco děje. Pro Lipovou by byla nenahraditelná ztráta, kdyby lázně definitivně zanikly,“ říká Žmolík.

...už jednou ale prodej zastavil nesouhlas jednoho z vlastníků

Lázně proslulé léčbou kožních onemocnění a obezity zažívaly nejlepší časy v 90. letech. Po změnách úhrad lázeňské péče však začaly upadat a v říjnu 2013 se společníci rozhodli provoz po téměř 200 letech ukončit.

Ředitel a spolumajitel Radim Hatlapatka se déle než rok marně pokoušel sehnat kupce. Věřitelům už došla trpělivost a rozhodli se pro konkurz.

„Já jsem bohužel neuspěl, takže jiné východisko nebylo. Doufám, že se přesto najde nový majitel, který lázně obnoví a bude to co nejdřív,“ věří Hatlapatka. Sám už jednou získal zájemce, jenže jeden ze sedmi spolumajitelů nepřistoupil na navrženou cenu.

„Bohužel jsme to měli ve společenské smlouvě nastavené tak, že s důležitými kroky musí souhlasit všichni. To je při takovém počtu společníků prakticky nemožné,“ podotkl Hatlapatka.