„Chodí se na něj dívat spousta lidí, fotí se u něj, sklízíme samé pozitivní ohlasy,“ uvedla Naďa Jandová, ředitelka Městských kulturních zařízení (MKZ) města Hranice, která za vznikem kraslicovníku stojí.
Nápad se zrodil o loňských Vánocích, kdy pracovníci MKZ připravovali sváteční výzdobu podloubí v centru města.
Hranický kraslicovník |
„Přišlo za námi několik lidí, že by se rádi zapojili, ať je klidně oslovíme, jestli budeme o dalších Vánocích nebo Velikonocích něco připravovat,“ vypráví Jandová.
Samotný kraslicovník není úplnou novinkou.
„Podobným způsobem vyzdobené stromy jsou běžně k vidění v Rakousku, Německu nebo i na jihomoravských vesnicích,“ vysvětlila ředitelka.
Na stromě visí i kraslice z kovu, dřeva či keramiky
MKZ v předchozích týdnech oslovila místní lidi a hranické školy a školky, aby nosili kraslice, které měly na stromě viset. Ohlas byl obrovský.
„Nosili je nejen ze škol a školek, ale i jednotlivci. Kraslice jsou různých druhů - od téměř uměleckých, vyškrabávaných, slaměných, leptaných až po výtvory malých dětí. Máme i kraslice kovové, dřevěné či keramické. Nasbíralo se jich celkem 2 384, ale ani to nebyl konečný počet. Další kraslice lidé přinášeli ještě v době, kdy jsme stromek zdobili,“ řekla Jandová.
Strom dodala Střítež nad Bečvou a zdobení trvalo nečekaně dlouho.
„Měli jsme půjčené dvě vysokozdvižné plošiny, každá tam stála průměrně deset hodin, pak jsme spodní část stromu dozdobili z žebříků,“ doplnila ředitelka MKZ.
Příští rok se má kraslicovník objevit na hranickém náměstí znovu. „Kraslice necháme viset ještě týden po Velikonocích, pak je sundáme a uložíme,“ nastínila Jandová.
