Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KRIMIPOMNÍČKY: Strůjce olomouckých výbuchů policie znala, soudu unikli

Seriál   20:00aktualizováno  20:00
Na začátku roku 1997 postupně otřásla Olomoucí série čtyř výbuchů. Při posledním z nich zemřel pětaosmdesátiletý muž. Pachatele výbuchů policie znala, neměla však proti nim dostatek důkazů, takže před soud je nikdy nedostala. Což z případu dělá další díl seriálu Kriminální pomníčky.

Při jedné z olomouckých explozí nastražili pachatelé vojenské obranné granáty F-1. Místní muž ale jeden z nich našel a vzal domů, kde mu explodoval. | foto: Stanislav S. Yanchenko CC-BY-SACreative Commons

Začátkem února roku 1997 kolem jedenácté dopoledne otřásla bytem v Dobrovského ulici v Olomouci exploze. Tlaková vlna rozmetala okno v kuchyni a zabila pětaosmdesátiletého Emila Kořenka, který zemřel na vykrvácení. Jeho manželka měla obrovské štěstí, zrovna byla v koupelně.

Nejčtenější krimipomníčky

Šlo o poslední ze série olomouckých výbuchů, která odstartovala týden předtím explozí tritolu u vchodu do okresního soudu. O tři dny později pak někdo odpálil dvě nálože pod auty podnikatelů u policejního ředitelství.

Ve městě zrovna vrcholila takzvaná válka policajtů, ve které proti sobě stály dvě znepřátelené skupiny místních podnikatelů. Ty se zabývaly krádežemi aut, obchodem se zbraněmi, semtexem či vydíráním a jejich kšefty buď krylo, nebo se na nich podle vyšetřovacích týmů přímo podílelo několik policistů, pracovníků Inspekce ministra vnitra a příslušníků civilní kontrašpionáže.

Aktéři se navzájem udávali, vyráběli proti sobě falešné důkazy a svědky, podávali na sebe trestní oznámení a rozehrávali proti sobě zpravodajské hry. Případ se pokoušeli rozplést tři ministři vnitra a speciální vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Představitelé ministerstva a kontrarozvědky nakonec kauzu vyřešili rozprášením svých olomouckých poboček.

Válka policajtů, nebo kauza lehkých topných olejů?

Úplně na počátku policie pracovala s verzí, že výbuchy souvisejí právě s válkou policajtů. Po letech se ovšem ukázalo, že první výbuch u soudu měl jiné pozadí, a to když se k němu přiznal Jiří Večeř z Prostějova zapletený do vražd okolo případu lehkých topných olejů, všeobecně známého jako kauza LTO. Kromě zabíjení zorganizoval i dva výbuchy v Praze a Olomouci s cílem odvést pozornost policie od intenzivního vyšetřování podvodů s LTO.

Kriminalistické pomníčky

Zároveň vyšlo najevo, že s případem nemá nic společného ani zemřelý muž z Olomouce. Pachatelé tehdy pod auta ve městě nastražili vojenské obranné granáty F-1 a muž jeden z nich našel na ulici a odnesl ho domů, kde mu explodoval.

Kriminalisté však posléze prokázali souvislost s podobným výbuchem v Praze a prohlásili, že znají motiv a rovněž strůjce explozí.

„Jsme přesvědčeni, že známe motiv výbuchů. Ze způsobu provedení jsme prokázali souvislost olomouckých explozí s pražským případem, kdy v noci před dvěma lety explodoval granát pod mercedesem na Malé Straně. Máme poznatky směřující k jistým osobám,“ oznámil v únoru roku 1999 zástupce ředitele severomoravské policejní správy v Ostravě Jiří Pščolka.

Stopy vedly k aféře Zemanova kufříku

Stopy nakonec podle tehdejších vyšetřovatelů série explozí vedly k aféře s podvrženými dokumenty z takzvaného Zemanova kufříku, kterými se tehdejší šéf opoziční ČSSD Miloš Zeman snažil dokázat svá tvrzení o policejním státě.

Exploze mohly prospět autorům padělaných dokumentů ze Zemanova kufříku k odvedení pozornosti. Policie totiž nepochybovala o tom, že výbuchy neměly zabíjet, ale jejich úkolem bylo pouze postrašit. Při prvním výbuchu v Praze vojenský granát poškodil auto bývalého člena ODS Tomáše Dvořáka, a to den předtím, než měl jít v případu Zemanova kufříku vypovídat před poslance.

Vyšetřování samotného kufříku, ve kterém byly falešné dokumenty „dokazující“ nezákonné propojení bezpečnostních složek se státní správou, se tehdy přeneslo na Moravu. Lidé z BIS a ČSSD tvrdili, že stopy vedou k detektivní agentuře z Přerova.

Pozdější ministr z ČSSD Jaroslav Bašta dokonce podal na policii podnět, ve kterém uvedl, že za výrobou zfalšovaných materiálů, na které tehdy naletěl současný prezident Miloš Zeman, stojí lidé z pražské vlivové agentury pracující pro pravicové politiky.

Bašta předložil i dokument z banky o zaplacení 650 tisíc korun přerovské agentuře. Autory Zemanova kufříku a současně pravé pachatele olomouckých výbuchů se však policii nikdy nepodařilo dostat až před soud.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.