Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

KRIMIPOMNÍČKY: Strůjce olomouckých výbuchů policie znala, soudu unikli

Seriál   20:00aktualizováno  20:00
Na začátku roku 1997 postupně otřásla Olomoucí série čtyř výbuchů. Při posledním z nich zemřel pětaosmdesátiletý muž. Pachatele výbuchů policie znala, neměla však proti nim dostatek důkazů, takže před soud je nikdy nedostala. Což z případu dělá další díl seriálu Kriminální pomníčky.

Při jedné z olomouckých explozí nastražili pachatelé vojenské obranné granáty F-1. Místní muž ale jeden z nich našel a vzal domů, kde mu explodoval. | foto: Stanislav S. Yanchenko CC-BY-SACreative Commons

Začátkem února roku 1997 kolem jedenácté dopoledne otřásla bytem v Dobrovského ulici v Olomouci exploze. Tlaková vlna rozmetala okno v kuchyni a zabila pětaosmdesátiletého Emila Kořenka, který zemřel na vykrvácení. Jeho manželka měla obrovské štěstí, zrovna byla v koupelně.

Nejčtenější krimipomníčky

Šlo o poslední ze série olomouckých výbuchů, která odstartovala týden předtím explozí tritolu u vchodu do okresního soudu. O tři dny později pak někdo odpálil dvě nálože pod auty podnikatelů u policejního ředitelství.

Ve městě zrovna vrcholila takzvaná válka policajtů, ve které proti sobě stály dvě znepřátelené skupiny místních podnikatelů. Ty se zabývaly krádežemi aut, obchodem se zbraněmi, semtexem či vydíráním a jejich kšefty buď krylo, nebo se na nich podle vyšetřovacích týmů přímo podílelo několik policistů, pracovníků Inspekce ministra vnitra a příslušníků civilní kontrašpionáže.

Aktéři se navzájem udávali, vyráběli proti sobě falešné důkazy a svědky, podávali na sebe trestní oznámení a rozehrávali proti sobě zpravodajské hry. Případ se pokoušeli rozplést tři ministři vnitra a speciální vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny. Představitelé ministerstva a kontrarozvědky nakonec kauzu vyřešili rozprášením svých olomouckých poboček.

Válka policajtů, nebo kauza lehkých topných olejů?

Úplně na počátku policie pracovala s verzí, že výbuchy souvisejí právě s válkou policajtů. Po letech se ovšem ukázalo, že první výbuch u soudu měl jiné pozadí, a to když se k němu přiznal Jiří Večeř z Prostějova zapletený do vražd okolo případu lehkých topných olejů, všeobecně známého jako kauza LTO. Kromě zabíjení zorganizoval i dva výbuchy v Praze a Olomouci s cílem odvést pozornost policie od intenzivního vyšetřování podvodů s LTO.

Kriminalistické pomníčky

Zároveň vyšlo najevo, že s případem nemá nic společného ani zemřelý muž z Olomouce. Pachatelé tehdy pod auta ve městě nastražili vojenské obranné granáty F-1 a muž jeden z nich našel na ulici a odnesl ho domů, kde mu explodoval.

Kriminalisté však posléze prokázali souvislost s podobným výbuchem v Praze a prohlásili, že znají motiv a rovněž strůjce explozí.

„Jsme přesvědčeni, že známe motiv výbuchů. Ze způsobu provedení jsme prokázali souvislost olomouckých explozí s pražským případem, kdy v noci před dvěma lety explodoval granát pod mercedesem na Malé Straně. Máme poznatky směřující k jistým osobám,“ oznámil v únoru roku 1999 zástupce ředitele severomoravské policejní správy v Ostravě Jiří Pščolka.

Stopy vedly k aféře Zemanova kufříku

Stopy nakonec podle tehdejších vyšetřovatelů série explozí vedly k aféře s podvrženými dokumenty z takzvaného Zemanova kufříku, kterými se tehdejší šéf opoziční ČSSD Miloš Zeman snažil dokázat svá tvrzení o policejním státě.

Exploze mohly prospět autorům padělaných dokumentů ze Zemanova kufříku k odvedení pozornosti. Policie totiž nepochybovala o tom, že výbuchy neměly zabíjet, ale jejich úkolem bylo pouze postrašit. Při prvním výbuchu v Praze vojenský granát poškodil auto bývalého člena ODS Tomáše Dvořáka, a to den předtím, než měl jít v případu Zemanova kufříku vypovídat před poslance.

Vyšetřování samotného kufříku, ve kterém byly falešné dokumenty „dokazující“ nezákonné propojení bezpečnostních složek se státní správou, se tehdy přeneslo na Moravu. Lidé z BIS a ČSSD tvrdili, že stopy vedou k detektivní agentuře z Přerova.

Pozdější ministr z ČSSD Jaroslav Bašta dokonce podal na policii podnět, ve kterém uvedl, že za výrobou zfalšovaných materiálů, na které tehdy naletěl současný prezident Miloš Zeman, stojí lidé z pražské vlivové agentury pracující pro pravicové politiky.

Bašta předložil i dokument z banky o zaplacení 650 tisíc korun přerovské agentuře. Autory Zemanova kufříku a současně pravé pachatele olomouckých výbuchů se však policii nikdy nepodařilo dostat až před soud.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.