Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ke 20 milionům šli lupiči na poště přes záchod, pak vinili ruskou mafii

Seriál   17:00aktualizováno  17:00
Ve své době to byla druhá největší poštovní loupež v zemi a jeden z největších kriminálních případů 90. let v kraji. Ale zatímco vyloupení pošty u hlavního nádraží v Olomouci, při němž si v prosinci 1998 lupiči odnesli dvacet milionů korun, trvalo rámcově minuty, soudy se táhly roky.

Současný pohled na poštu u olomouckého vlakového nádraží, ze které v prosinci roku 1998 troufalí lupiči odnesli 20 milionů korun. Dovnitř se dostali přes nedovřené okénko záchodu. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Přepadení bylo pro lupiče jednoduché mimo jiné díky chabým bezpečnostním opatřením na poště. Dovnitř se totiž dostali špatně zavřeným okénkem od záchodu z vedlejšího vlakového nádraží.

Vyzbrojeni pistolí zastrašili a svázali tři zaměstnance a poté přestřihli visací zámek na mříži a ulomili tři zámky na plechových skříních. Z nich vybrali pytlíky s penězi, naházeli je do cestovních tašek a stejnou přístupovou cestou zase zmizeli. Celá akce byla otázkou pár minut.

„Je to druhý nejzávažnější zločin tohoto typu v dějinách české kriminalistiky,“ prohlásil přitom následně o loupeži náměstek ředitele severomoravské policejní správy Jiří Pščolka.

Policie po lupičích dlouho pátrala marně, nakonec ale uspěla a v květnu 1999 zatkla dva mladé muže, třetího komplice pak o dva měsíce později. Nakonec se ale ukázalo, že do celé akce byl zapojen ještě čtvrtý muž.

Dva z lupičů byli v jednu chvíli dokonce zproštěni obžaloby...

Následně se potvrdilo to, na co ukazoval už způsob provedení loupeže, tedy že lupiči museli mít od někoho detailní informace o tom, jak to na poště vypadá a kudy a kam se mají pro peníze vydat, když před soudem stanul Jiří Přenosil, který dřív na poště pracoval, poměry v úřadu detailně znal a pachatelům předal plánek a fotografie.

Kriminální případy 90. let

Dále pak na lavici obžalovaných usedl voják z povolání Zdeněk Sychra, který lupiče k poště přivezl, sehnal jim pouta a čekal tam na ně. Nejkomplikovanější příběh se však točil kolem dvou hlavních aktérů - Pavla Fleka a Martina Rychlého.

Zatímco podle policie uloupili miliony uvnitř pošty právě oni, kolotoč měnících se výpovědí nakonec vedl k tomu, že byli v jednu chvíli obžaloby z loupeže dokonce zproštěni, respektive Flek dostal jen tři roky za to, že část uloupených peněz ukryl.

Obžalovaní totiž v průběhu vyšetřování a soudů mimo jiné začali vše svádět na ruskou mafii. Lupiči byli podle nich rusky mluvící muži, kteří dřív na olomoucké poště pracovali jako dělníci. To nepřímo podpořili i přepadení pracovníci pošty, neboť vypověděli, že lupiči nemluvili dobře česky.

„Proti Flekovi tak svědčí jen pachové stopy a proti Rychlému nezůstal žádný důkaz,“ vysvětlil v září 2001 svůj rozsudek soudce Petr Angyalossy. Rusky mluvící svědky, na které se podezřelí mladíci odvolávali, nechal dokonce soud několik měsíců marně hledat v Dagestánu.

...jeden z kompliců ale kvůli přísnému trestu nakonec promluvil

Další zvrat ale přišel, když po žalobcově odvolání u vrchního soudu svou výpověď změnil Sychra. Přiznal se a označil také spolupachatele.

„Ve vazbě v Brně mě navštívil advokát a řekl mi, že východisko je v tom, že budeme poukazovat na Rusy, kteří loupež udělali. Ve snaze odvrátit vinu jsem na to přistoupil s tím, že buď budou potrestáni všichni, nebo nikdo. Nakonec jsem dostal nepřiměřeně tvrdý trest a hlavní viníci zůstali nepotrestáni,“ vysvětlil motiv svého doznání. U krajského soudu totiž zprvu dostal nejvyšší trest on - třináct a půl roku.

Definitivní rozsudky padly nakonec až v březnu 2002 opět u vrchního soudu. Navzdory výpovědím svědků ve prospěch obhajoby, které však soudce označil za podezřelé a nevěrohodné, dostali Flek a Rychlý dvanáctileté tresty.

O rok méně pak Přenosil, a Sychru soudce i přes jeho přiznání potrestal desetiletým vězením. Kromě toho soud nařídil vrátit uloupené peníze, policii se totiž z uloupených dvaceti milionů podařilo najít necelé dva.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.