„Není to jen na Libavé, ale také v dalších lesích. Jde o velkoplošnou kalamitu, týká se celé střední a také severní Moravy,“ upozorňuje Jan Jeniš, vedoucí lesní výroby Vojenských lesů a statků v Lipníku nad Bečvou.
O příčinách kalamity má jasno, za rozšířením kůrovce stojí tropické teploty a sucho.
„Trvá de facto už od roku 2003,“ doplňuje Jeniš.
Kůrovec útočí na smrky a v lesích dokáže způsobit mnohamilionové škody. Podobnou kalamitu, při níž správci lesů proti škůdcům bojují intenzivním kácením napadených stromů, na Libavé dle Jeniše naposledy zažili před zhruba dvěma desetiletími v rozmezí let 1993 až 1995.
„Tehdy ovšem sucho netrvalo tak dlouho,“ srovnává Jeniš. Panují proto obavy, jaké následky bude mít dlouhodobě letošní extrémní horko a sucho.
Kůrovec nejvíc ohrožuje lesy na severní Moravě
Pokud má totiž kůrovec příhodné podmínky, dokáže se v nižších polohách rozmnožit během roku ve dvou až třech generacích, na horách v jedné až dvou.
„Olomoucký kraj je hned po Moravskoslezském kraji kůrovcem ohrožen nejvíc. Problematická situace je zejména na Šternbersku a jeho bezprostředním okolí,“ nastínila už dříve mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová.
Za loňský rok bylo podle ní v regionu zpracováno 71 tisíc metrů krychlových kůrovcem napadeného dříví. To je zhruba 15 procent celorepublikového objemu.
„Od větrné kalamity po orkánu Kyrill v roce 2007 jsou hodnoty kůrovce na severní Moravě stále na hraně kalamity či mírně pod ní,“ potvrdil vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Lesů ČR Ladislav Půlpán.
Nejúčinnější v boji proti kůrovcové kalamitě je chladné počasí, kromě toho ale lesníci sahají po feromonových lapačích, případně takzvaných lapácích. To jsou pokácené stromy ponechané v lese, které mají kůrovce nalákat.
