Například na Šumpersku tamní radnice vyzvala soukromé majitele lesů, aby kůrovcové dříví co nejrychleji likvidovali, vloni přitom po podobném plošném nařízení sáhnout nemusela. Hejtmanství zase zakázalo kvůli bezpečnosti i usnadnění těžby vstup do lesů na Šternbersku, Litovelsku a Uničovsku.
„V Olomouckém kraji Lesy České republiky vytěžily do konce července 147 tisíc kubíků kůrovcem napadených stromů. V současnosti státní podnik pozastavil na řadě míst v regionu plánovanou těžbu, aby se mohl věnovat odstraňování kůrovcové kalamity a rovněž polomů způsobených bouřkami,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Nejhůř jsou na tom podle ní porosty na Šternbersku, které kůrovec decimuje už několik let a celou situaci nyní ještě zkomplikovaly srpnové bouřky a vichřice, jež za sebou zanechaly spoušť a 25 tisíc kubíků polámaných stromů.
„Letos bylo jenom v této oblasti zpracováno už 84 tisíc kubíků kůrovcového dříví. Odhadujeme, že do konce roku zde bude potřeba zpracovat dalších až 200 tisíc kubíků,“ sdělila Jouklová.
Další desetitisíce kubíků musí Lesy ČR nebo jiní vlastníci odtěžit v ostatních lokalitách v kraji. Velké škody způsobené kůrovcem hlásí také městské lesy Olomouce, které vlastní téměř čtyři tisíce hektarů porostů. „Už jsme odtěžili asi 60 tisíc kubíků napadených stromů, dalších zhruba třicet tisíc kubíků nás letos ještě čeká,“ vypočítal ředitel městských lesů David Janásek.
Soukromí vlastníci lesů kůrovce často zanedbají
Kůrovcová kalamita letos zalarmovala i úřady. Například odbor životního prostředí šumperské radnice vydal plošné nařízení, aby majitelé či správci lesů na Šumpersku neprodleně likvidovali kůrovcové dříví.
„Na Šumpersku je velmi složitá majetková struktura. Jsou zde stovky vlastníků lesů a těžko bychom je obesílali i proto, že mnohé z nich nelze dohledat. Proto jsme vydali plošné nařízení,“ vysvětlil lesní expert Tomáš Černý z odboru životního prostředí šumperské radnice.
Podle něj je kůrovcová kalamita důsledkem především dlouhodobého sucha. „Smrky jsou suchem opakovaně stresované, ztrácejí odolnost a nejsou schopny se škůdcům účinně bránit. Je vidět, že kůrovcová kalamita v posledních letech graduje,“ popsal Černý.
Stav podle něj ještě zhoršují drobní vlastníci, kteří své lesy pravidelně nekontrolují a kůrovce zanedbají. Často se přitom jedná o úzké dlouhé pásy lesů, které jsou obklopeny porosty dalších majitelů, a pokud se i tam nezasáhne, může se kůrovec dál nekontrolovaně šířit do okolí.
„Musím ale říct, že pokud je upozorníme, převážná většina vlastníků zareaguje,“ uvedl Černý. V řadě případů ale úředníci neuspějí, majitele se jim nepodaří vypátrat, a nemohou je tak vyzvat k zásahu proti škůdci.
„V takovém případě řešíme situaci formou opatrovnictví. Dohodneme se s firmou, která má oprávnění spravovat lesy, aby kůrovcové dřevo v daném místě odtěžila. Z prodeje se pokryjí její náklady spojené s těžbou a odvozem a zbývající část výtěžku se uloží pro majitele do chvíle, než se je podaří najít,“ vysvětlil Černý.
Do lesů na Šternbersku, Litovelsku a Uničovsku je nyní zakázáno vstupovat. Olomoucký kraj toto nařízení vydal především kvůli vichřicí polámaným stromům, lesníkům ale výrazně usnadní nejen odtěžení a odvoz polomů, ale právě i kůrovcového dříví.
Srážka za kůrovce: 300 až 500 korun na kubík
Kromě škod na lesích znamená smrkový škůdce i citelný zásah do výnosů při prodeji kulatiny. „Kůrovcem napadené dřevo má sníženou kvalitu, takže se dá použít leckdy jen jako stavební materiál. Propad tržeb je citelný,“ přiblížil ředitel olomouckých městských lesů Janásek.
Srážka za kůrovce je v takovém případě od 300 do 500 korun za metr krychlový, cena zdravé kulatiny se přitom pohybuje kolem dvou tisíc korun.
I přes zvýšené nasazení lesníků a pomoc úřadů se letos zřejmě kůrovcovou kalamitu v kraji zažehnat nepodaří. „Podle aktuální situace to vypadá tak, že bude pokračovat i v příštím roce,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Jouklová. Lesníci se ji alespoň snaží do budoucna zmírnit tím, že na vykácených místech mění druhovou skladbu dřevin.
„Porosty budou pestřejší. Kostru tvoří listnaté stromy, především buk, z jehličnanů to je vedle smrku například modřín nebo jedle,“ popsal Janásek. Smrk náchylný na kůrovce podle něj nebude mít v nových porostech zastoupení větší než 10 až 20 procent.
