Oproti dřívějšku už zůstávají na školách v Olomouckém kraji už jen aprobovaní

Oproti dřívějšku už zůstávají na školách v Olomouckém kraji už jen aprobovaní vyučující, pedagogů je totiž nyní nadbytek. Výjimkou jsou místy jen učitelé angličtiny. (Ilustrační snímek) | foto: Petr Janeček, MAFRA

Učitelů je nadbytek, ti bez aprobace tak ze škol mizí. Kromě angličtinářů

  • 3
Učitelů máme dost, nové nebereme a neaprobované už vůbec ne, zní ze základních škol v Olomouckém kraji. Výjimkou jsou angličtináři. Například v Mohelnici už sáhli k takzvanému testu učebních dovedností, při kterém se uchazeč rovnou postaví před děti, aby ukázal, jak výuku zvládá.

Jen v srpnu neuspělo na Základní škole Vítězná v Litovli osm zájemců o učitelství, v Mohelnici jich v létě odmítli hned dvacet. Díky velkému množství absolventů pedagogických fakult i starších učitelů je totiž volných pracovních míst ve školství nedostatek a ředitelé škol si mohou mezi novými uchazeči vybírat. V důsledku toho ze škol mizí i nedostatečně aprobovaní vyučující.

"Nyní bych spíš uvítala, kdyby někdo ze zaměstnanců odešel, je tu opravdu velký přetlak," říká například Zuzana Absolonová, ředitelka litovelské ZŠ Vítězná. V sedmi případech chtěli odmítnutí uchazeči učit na druhém stupni, jeden na prvním. Neúspěšný byl také zájemce o místo pedagogického asistenta.

Ředitelka mohelnické Základní školy Mlýnská Marcela Vlasáková v létě zaměstnance hledala, přesto odmítla víc než dvacet lidí. Problém byl totiž v jejich specializaci.

"Dost lidí se ucházelo o učitelství biologie, ale ta dotace hodin není taková, aby se u nás další vyučující uplatnili. Zájem byl také o učitelství prvního stupně. Naopak angličtináře jsem skoro nesehnala, podařilo se mi to až na poslední chvíli," přiblížila Vlasáková.

Problém je s angličtináři, v budoucnu bude zřejmě i s chemikáři

Přitom lidí, kteří angličtinu ovládají, je podle ní dost, jenže jen málo z nich má požadované vzdělání nebo chuť učit na základní škole. Angličtináři se většinou hlásí na střední školy nebo pracují mimo sféru školství.

"Do budoucna bude podle mne i málo chemikářů. Vystudovat chemii je náročné, a když už někdo to vzdělání má, lákají ho zpravidla velká města, takže s nedostatkem učitelů ve školách menších měst a malotřídkách by mohl být problém," míní Vlasáková.

I v těchto případech ale ředitelé škol třeba v Konici, Mohelnici, Litovli či ve Velkých Losinách striktně trvají na tom, aby uchazeči o zaměstnání měli dostatečné odborné vzdělání. A zvlášť při výběrovém řízení pro předměty, v nichž je přetlak, uplatňují školy přísná kritéria.

V Mohelnici musí uchazeč své schopnosti předvést před dětmi

"Kromě dostatečné aprobace se zajímám i o předchozí praxi uchazeče," uvedl třeba Jaromír Schön ze Základní školy a Gymnázia Konice. To, jestli uchazeč vystudoval obor na pedagogické fakultě, nebo jinde a absolvoval jen pedagogické minimum, není až tak důležité.

"Ty rozdíly tam samozřejmě jsou. Zatímco studenti pedagogických fakult mají víc praxe, ti z filozofické nebo přírodovědecké jsou víc zaujatí pro obor. Ale jak začnou učit, tak se to pomalu stírá," vysvětluje Schön.

Přímo test učebních dovedností letos zavedli v Mohelnici, zájemci o učitelství prvního stupně museli dokázat, co v nich je nejen prostřednictvím diplomu a životopisu. "Postavili jsme je rovnou před děti v třídě a pak vyhodnotili, jak vše zvládají," popisuje Marcela Vlasáková.