Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lékaři vyjeli pomáhat uprchlíkům. Operovali s paličkou na sále z 90. let

  17:35aktualizováno  17:35
Po ohromných kleštích či historické paličce museli při operacích sáhnout olomoučtí lékaři z fakultní nemocnice, kteří se nyní vrátili z Jordánska. Tam při pomoci syrským uprchlíkům léčili válečná zranění od bomb i průstřely kostí ve velmi improvizovaných podmínkách.

Tým lékařů z olomoucké fakultní nemocnice dva týdny pomáhal v Jordánsku syrským uprchlíkům v tamní charitativní nemocnici. Provedl 28 operací, z toho při pěti šlo o děti. Jako jeden z nástrojů musel použít i tuto obstarožní paličku. | foto: Fakultní nemocnice Olomouc

Operační sál, kde se čas zastavil před pětadvaceti lety, i překonávání kulturních rozdílů. To byly hlavní rysy mise lékařů z olomoucké fakultní nemocnice, kteří dva týdny pomáhali v Jordánsku syrským uprchlíkům. Na programu měli dvě až tři operace denně.

„Celkem jsme provedli osmadvacet poměrně náročných operací, z toho bylo pět u dětí,“ shrnuje výsledky mise lékařka Lenka Obare Pyszková. Tým tří mužů a dvou žen, který v Jordánsku vedla, pracoval v charitativní nemocnici v hlavním městě Ammánu.

Pacienty byli uprchlíci, kteří utekli ze sousední Sýrie před válkou. Muži, ženy i děti si z ní mimo jiné odnesli nejrůznější průstřely kostí či zlomeniny od tlakových vln po výbuchu bomb.

Právě kostní chirurgie byla specialitou olomouckého týmu, navíc s sebou měli i fyzioterapeutku Naděždu Calabovou. Zatímco v tuzemsku jde o naprosto běžnou věc, pro chudou charitativní nemocnici šlo o něco nevídaného.

„Byli jsme první tým z České republiky, který s sebou měl fyzioterapii,“ vyzdvihuje Obare Pyszková.

„Výbava operačního sálu? To bylo tak mínus 20 či 25 let“

Úkolem olomouckých lékařů totiž nebyly operace akutních bezprostředních zranění z bojové linie. Napravovali to, co před nimi někdo v polních podmínkách špatně odoperoval. Kromě toho vyrovnávali následky špatné, anebo i nulové pooperační rehabilitace. Což leckdy nebylo vzhledem k podmínkám vůbec jednoduché.

Lékaři pomáhali uprchlíkům

„Výbava operačního sálu, to bylo tak minus dvacet či pětadvacet let,“ hodnotí další z účastníků mise lékař Jaromír Freiwald.

„Improvizovat jsme museli. Dostali jsme k ruce také netradiční operační nástroje,“ popisuje.

Na mysli má především historickou dřevěnou paličku či obrovské - před zákrokem samozřejmě řádně vydezinfikované - kleště.

Fyzioterapeutka řešila i problémy způsobené kulturními rozdíly

Freiwald upozorňuje, že i v Jordánsku jsou špičkové nemocnice s vybavením dle západních standardů. Syrští uprchlíci však na takovou léčbu nemají peníze. Řešením jsou pro ně právě charitativní nemocnice financované z nejrůznějších projektů. Taková zařízení podle lékařů nemajetní pacienti někdy i obcházejí a žádají o pomoc.

Kromě zastaralého vybavení práci týmu komplikovaly kulturní rozdíly. Vypořádat se s nimi musela fyzioterapeutka Calabová.

„Narazila jsem na určité body, ve kterých jsem se musela přizpůsobit. Ženy jsou v této kultuře chápány trochu jinak než u nás,“ popisuje. Komplikace se objevily ve chvíli, kdy se potřebovala při terapii mužských pacientů dotknout.

„Vytyčili jsme si ale pravidla, poté už to šlo bez problémů,“ uzavírá Calabová.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.