Tým lékařů z olomoucké fakultní nemocnice dva týdny pomáhal v Jordánsku syrským...

Tým lékařů z olomoucké fakultní nemocnice dva týdny pomáhal v Jordánsku syrským uprchlíkům v tamní charitativní nemocnici. Provedl 28 operací, z toho při pěti šlo o děti. Jako jeden z nástrojů musel použít i tuto obstarožní paličku. | foto: Fakultní nemocnice Olomouc

Lékaři vyjeli pomáhat uprchlíkům. Operovali s paličkou na sále z 90. let

  • 5
Po ohromných kleštích či historické paličce museli při operacích sáhnout olomoučtí lékaři z fakultní nemocnice, kteří se nyní vrátili z Jordánska. Tam při pomoci syrským uprchlíkům léčili válečná zranění od bomb i průstřely kostí ve velmi improvizovaných podmínkách.

Operační sál, kde se čas zastavil před pětadvaceti lety, i překonávání kulturních rozdílů. To byly hlavní rysy mise lékařů z olomoucké fakultní nemocnice, kteří dva týdny pomáhali v Jordánsku syrským uprchlíkům. Na programu měli dvě až tři operace denně.

„Celkem jsme provedli osmadvacet poměrně náročných operací, z toho bylo pět u dětí,“ shrnuje výsledky mise lékařka Lenka Obare Pyszková. Tým tří mužů a dvou žen, který v Jordánsku vedla, pracoval v charitativní nemocnici v hlavním městě Ammánu.

Pacienty byli uprchlíci, kteří utekli ze sousední Sýrie před válkou. Muži, ženy i děti si z ní mimo jiné odnesli nejrůznější průstřely kostí či zlomeniny od tlakových vln po výbuchu bomb.

Právě kostní chirurgie byla specialitou olomouckého týmu, navíc s sebou měli i fyzioterapeutku Naděždu Calabovou. Zatímco v tuzemsku jde o naprosto běžnou věc, pro chudou charitativní nemocnici šlo o něco nevídaného.

„Byli jsme první tým z České republiky, který s sebou měl fyzioterapii,“ vyzdvihuje Obare Pyszková.

„Výbava operačního sálu? To bylo tak mínus 20 či 25 let“

Úkolem olomouckých lékařů totiž nebyly operace akutních bezprostředních zranění z bojové linie. Napravovali to, co před nimi někdo v polních podmínkách špatně odoperoval. Kromě toho vyrovnávali následky špatné, anebo i nulové pooperační rehabilitace. Což leckdy nebylo vzhledem k podmínkám vůbec jednoduché.

Lékaři pomáhali uprchlíkům

„Výbava operačního sálu, to bylo tak minus dvacet či pětadvacet let,“ hodnotí další z účastníků mise lékař Jaromír Freiwald.

„Improvizovat jsme museli. Dostali jsme k ruce také netradiční operační nástroje,“ popisuje.

Na mysli má především historickou dřevěnou paličku či obrovské - před zákrokem samozřejmě řádně vydezinfikované - kleště.

Fyzioterapeutka řešila i problémy způsobené kulturními rozdíly

Freiwald upozorňuje, že i v Jordánsku jsou špičkové nemocnice s vybavením dle západních standardů. Syrští uprchlíci však na takovou léčbu nemají peníze. Řešením jsou pro ně právě charitativní nemocnice financované z nejrůznějších projektů. Taková zařízení podle lékařů nemajetní pacienti někdy i obcházejí a žádají o pomoc.

Kromě zastaralého vybavení práci týmu komplikovaly kulturní rozdíly. Vypořádat se s nimi musela fyzioterapeutka Calabová.

„Narazila jsem na určité body, ve kterých jsem se musela přizpůsobit. Ženy jsou v této kultuře chápány trochu jinak než u nás,“ popisuje. Komplikace se objevily ve chvíli, kdy se potřebovala při terapii mužských pacientů dotknout.

„Vytyčili jsme si ale pravidla, poté už to šlo bez problémů,“ uzavírá Calabová.