Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na lidech z Moravy je vidět tradice tvrdého alkoholu, říká kardiolog

  4:51aktualizováno  4:51
V Olomouckém kraji přibývá lidí, které postihne infarkt myokardu už po třicítce, varují lékaři. Mají ale i dobrou zprávu - úmrtnost po srdeční mrtvici klesla pod historických pět procent.
Pokud pacient rozpozná příznaky infarktu myokardu včas a i díky tomu se dostane brzy na operační sál, má vysokou šanci, že za pár dní opustí nemocnici prakticky bez následků. (Ilustrační snímek)

Pokud pacient rozpozná příznaky infarktu myokardu včas a i díky tomu se dostane brzy na operační sál, má vysokou šanci, že za pár dní opustí nemocnici prakticky bez následků. (Ilustrační snímek) | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Přestože lékaři dnes dokážou zachránit téměř každého člověka s infarktem a úmrtnost pacientů i v Olomouckém kraji klesla pod hranici pěti procent, čas je klíčový faktor. Na tom, jak rychle se nemocný dostane do rukou lékařů, závisí kvalita jeho dalšího života. V horším případě odchází se závažnými následky, v tom lepším opustí po třech dnech nemocnici bez potíží.

„Čím dříve je od začátku bolesti na hrudi proveden invazivní výkon na věnčité tepně, tím méně bude poškozen srdeční sval a pacient má větší naději infarkt nejen přežít, ale mít také co nejmenší následky pro další život,“ upozorňuje Miloslav Špaček, primář interního oddělení Nemocnice Prostějov.

Podle dostupných údajů umírá v současnosti do měsíce po srdeční mrtvici od 2,9 do 8,2 procenta pacientů, podle typu infarktu. Úmrtnost do roka se pohybuje mezi 4,3 a 13,1 procenta.

Na dokreslenou, jak velký pokrok medicína v tomto oboru zaznamenala, je třeba historických dat: V roce 1938 zemřelo v českých zemích na infarkt myokardu do měsíce zhruba 40 procent a do roka pak 60 procent pacientů. Od roku 1956 byla šestitýdenní úmrtnost mezi 20 a 30 procenty, po roce 1970 se snížila na 16 až 18 procent.

Za hodinu je pacient po operaci, za tři dny může být doma

Za nynější historické minimum obětí infarktů může podle kardiologů nejen pokrok v léčbě, ale i lepší diagnostika a osvěta.

„Informovanost se zásadně zlepšila. Lidé vědí, že jakmile mají bolest na hrudi, která je výrazná a promítá se do levé ruky, krku, mezi lopatky nebo do břicha, nemají váhat a zavolat záchrannou službu,“ míní přednosta kardiologické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc Miloš Táborský.

Zkušenější záchranáři už dnes většinou člověka s podezřením na infarkt nevezou do nejbližší nemocnice, ale rovnou do kardiocentra v Olomouci. Tady funguje jedna z 23 katetrizačních laboratoří, které dokážou infarkt vyřešit v průměru do hodiny.

„Člověk z Prostějova je u nás za 10 minut, za dalších pět na sále a za hodinu hotový. Když přijde včas, může jít třetí den domů,“ popisuje Táborský. Kardiocentrum poskytuje okamžitou pomoc asi 800 pacientů s infarktem ročně.

Kardiolog: Na lidech z Moravy je vidět tradice tvrdého alkoholu

Konkrétně vypadá zásah lékařů zhruba takto: poté, co umrtví pacientovi radiální tepnu (na předloktí), zavedou vodič a po něm cévku do srdce. Pak kontrastní látkou „nastříknou“ levou i pravou koronární tepnu, zjistí místo zúžení, roztáhnou ho balonkem a vyztuží stentem.

„Pacient poté dostane příslušnou léčbu a za pár dní odchází. Je nadále sledovaný, ale nemusí mít žádné následky,“ říká přednosta.

Problémem jsou podle něj pacienti s cukrovkou, kteří kvůli polyneuropatii, tedy poškození periferních nervů, nemají typické bolesti, a proto se často dostávají do kardiocentra se zpožděním. Dodnes je také řada lidí, kteří prvním příznakům nepřikládají váhu a cestu do nemocnice zbytečně oddalují.

„Když přežijí, mají následky - například sníženou funkci levé komory. Musejí mít ICD (kardioverter-defibrilátor, který se používá k léčbě srdečních arytmií a prevenci náhlé srdeční smrti - pozn. red.), spadnou do kategorie srdečního selhání a jejich prognóza je výrazně horší,“ líčí Táborský.

Naopak varovnou zprávou je, že mezi pacienty kardiocentra přibývá mladých lidí, které postihne infarkt už mezi 30. a 40. rokem. Téměř vždy je podle profesora Táborského na vině nezdravý životní styl. Jak vypozoroval, vztah k prevenci jde ruku v ruce se vzděláním. Čím vzdělanější lidé, tím více pro zdraví dělají, například jich méně kouří a pije alkohol. A naopak.

„To je velký problém hlavně na Moravě, kde je především populace vyučených zvyklá tvrdě pít prakticky od teenagerských let. Zvlášť na střední Moravě má tvrdý alkohol velkou tradici a na lidech je to vidět,“ poznamenal kardiolog.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Po jezeře v CHKO se prohání čluny, ochranáři s rybáři budou držet hlídky

Řvoucí motorové čluny na Moravičanských jezerech u Mohelnice na Šumpersku rozčilují stále více plavce, ochranáře i rybáře. Jezera totiž leží v chráněné...  celý článek

(Ilustrační snímek)
PŘEHLED: Kandidátky do voleb 2017 pro Olomoucký kraj

Podívejte se na kandidáty pro volby do Poslanecké sněmovny, které se uskuteční 20. a 21. října 2017. Postupně budeme přinášet aktualizované volební kandidátky...  celý článek

Pohled na areál cukrovaru v Brodku u Přerova, většinu budov včetně komínů nyní...
Brodek smutní nad koncem slavné éry, po 136 letech jde cukrovar k zemi

Obyvatelé Brodku u Přerova přijdou brzy o zdejší dominantu a důležitý orientační bod – cukrovarské komíny. A nejen je. K zemi půjde většina budov víc než 130...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.