Ochranáři kleč kácejí, protože se jí v Jeseníkách daří příliš a její plocha vzrostla o 60 procent. Ilustrační foto

Ochranáři kleč kácejí, protože se jí v Jeseníkách daří příliš a její plocha vzrostla o 60 procent. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Lesníci na Keprníku zastavili kácení kleče. Ochranáři ji pálili

  • 55
V přísně chráněné zóně Jeseníků pod vrchem Keprník hořela kleč. Ochranáři nenašli lepší způsob, jak se zbavit vykáceného porostu. Lesníci další kácení zastavili, dokud ochranáři nevyřeší, co se dřevem udělat. Posuzují také, zda se nekácí příliš.

Hromady kleče vykácené na vrcholu Keprníku se neodvážely dolů traktorem, jak původně zamýšleli ochranáři ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Kleč nedávno zmizela přímo na místě. Ochranáři ji jednoduše spálili. Přitom Keprník patří k nejpřísněji chráněným částem hor.

Lesy České republiky kácení přerušily. Po ochranářích chtějí, aby si příště vyřešili odvoz uťatých stromů.

"Projekt je prozatím pozastaven. Budeme se Správou Chráněné krajinné oblasti Jeseníky jednat o tom, jak dál," sdělil ředitel šumperského krajského inspektorátu Lesů ČR Pavel Indra.

Traktory by poškodily pěšiny, vrtulník byl moc drahý

Ochranáři zvažovali několik variant. "Je pravda, že jsme zpočátku uvažovali o odvozu kleče dolů traktorem. Jenže tento způsob se ukázal jako nereálný," řekl šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky Jan Halfar.

Traktor by při jízdách nahoru a dolů poškodil horské pěšiny a mohl by způsobit ekologické škody.

Kleč v Jeseníkách

Kleč původem z Alp vysazovali němečtí obyvatelé od 19. století, aby zabránili erozi a lavinám na svazích hor, kde hospodařili.

Kosodřevina na Keprníku začala růst před 80 lety.

V poslední době se kleči v Jeseníkách daří. Její plocha vzrostla o 60 %, což je důvod, proč ji ochranáři kácejí.

Jako další variantu transportu vyřezané kleče ochranáři zvažovali leteckou dopravu vrtulníkem, která je k porostům maximálně šetrná. Kvůli vysokým nákladům ji ale zavrhli.

"Jedna letová hodina přijde na 90 tisíc korun. To pro nás bylo nereálné," vysvětlil Halfar. Přitom ale v Krkonoších tamní ochranáři vrtulník při odstraňování kleče využili.

"Pálení bylo nejšetrnější a nejlevnější"

V Jeseníkách nakonec přistoupili k nejčastějšímu způsobu, který se používá při likvidaci klestí v lesích: pálení na hromadách.

"Pálení se ukázalo jako nejšetrnější a zároveň nejlevnější způsob, jak vykácenou kleč z Keprníku dostat pryč," řekl Halfar.

Ochranáři kosodřevinu spalovali za přísných podmínek a pod dohledem hasičů. "Keprník je větrná oblast, takže jsme museli čekat na mírnější vítr. Kvůli nebezpečí rozšíření požáru jsme navíc potřebovali sníh. Takové podmínky byly koncem října," popsal Halfar.

Při kácení na Šeráku potíže nebudou

Příští rok by chtěli ochranáři začít s kácením kleče na Šeráku. Tam nebude s vyřezanou dřevinou problém. "Je tam dobrá přístupová cesta, takže odvoz nebude nijak komplikovaný a nepoškodí přírodu," podotkl Halfar.

Lesy ČR starající se o státní lesy včetně porostů kosodřeviny ve vrcholových partiích Jeseníků chtějí po kácení a pálení kleče na Keprníku proces odstraňování kosodřeviny z chráněného území přehodnotit.

Pálení kleče, které použili ochranáři na Keprníku, je podle Indry z Lesů ČR výjimečné. "Přistoupili jsme na spálení, protože to byla jediná možnost, jak vyřezanou kleč odstranit. Nechceme však, aby se tímto způsobem dál pokračovalo," uvedl Indra.

Lesy ČR chtějí k dalšímu kácení kleče přistupovat s větším důrazem na vyřešení její dopravy. "Bude to jeden z předpokladů k další redukci kleče. Navíc budeme pečlivě zvažovat, zda rozsah kácení v konkrétních lokalitách není příliš velký," podotkl Indra.