Jedním ze zakopaných letadel má být i Messerschmitt Bf 109.

Jedním ze zakopaných letadel má být i Messerschmitt Bf 109. | foto: Imperial War Museum

Hledání zakopaných letadel začalo, letiště jich ukrývá hned několik

  • 13
Skrývá podzemí na letišti v Bochoři u Přerova zakopaná letadla z války? To je otázka, na jejíž odpověď čeká armáda i experti z Vojenského historického ústavu. Zaměřit místa, kde by se měly stroje či jejich součásti nacházet, pomáhal i Ladislav Naniaš, který u tehdejší výcvikové letky sloužil.

Bývalému vojenskému letišti v Bochoři pomalu zvoní hrana a s blížící se plánovanou přeměnou ve strategickou průmyslovou zónu mizí i poslední pozůstatky armádní historie.

V dobách studené války fungovala v Bochoři mezinárodní výcviková letka, která školila piloty ze všech koutů světa. Sloužil v ní také Ladislav Naniaš, jenž nedávno pomáhal zaměřit místa, kde by se měla zakopaná letadla nacházet. Z letiště by totiž měla zmizet spolu s leteckými a palivovými kryty, případně dalšími stavbami, které se nyní postupně odstraňují.

„Přijela za mnou nějaká komise z ministerstva, která mne vzala na letiště, ať jim ukážu, kde ty stroje jsou,“ uvedl Naniaš, jenž je už řadu let v důchodu, v Bochoři však strávil desítky let u školního leteckého pluku. Vysvětlil také, jak se zmíněná letadla pod zem dostala.

„Byly to stroje, které původně létaly za války, pak je ale zakopali do země, kde měly sloužit jako protiatomové kryty. Kdyby vyhlásili poplach, vběhlo by se dovnitř do trupu letadla a dal by se tam útok přečkat,“ přiblížil.

Po letech chtějí letadla vykopat

Aeroplánů by mělo být pod povrchem letiště hned několik. „Ukázal jsem jim, kde je zakopaný jeden Siebel (Siebel Si 204, německý dopravní letoun z dob druhé světové války - pozn. red.), sám jsem v něm kdysi seděl. Byli u toho odborníci z Brna, kteří to zkoušeli měřit a zjistili, že jsou tam skutečně nějaké kovové součásti,“ uvedl Ladislav Naniaš. Popsal i další možné lokace.

Letecký pohled na část areálu letiště v Bochoři, které leží poblíž Přerova.

„Ještě vím o jednom Messerchmittu,stodevítce‘ (německý stíhací letoun Messerschmitt Bf 109 - pozn. red.). Pamatuji si, že je zakopaný na smetišti za Bochoří. Další letadla a součástky z nich, motory, křídla, jsou zakopané v jedné rokli, teď to chtějí po sedmdesáti letech vykopat,“ dodal.

Ministerstvo obrany je ve vyjádření ohledně zakopaných letadel zatím střídmé. „Zatím nemůžeme údajný výskyt letadel nebo jejich částí zakopaných v minulosti na letišti potvrdit. V případě, že by se v budoucnu potvrdil, věnovali by se mu především odborníci Vojenského historického ústavu,“ přiblížil Jiří Caletka z tiskového oddělení ministerstva.

„Nikdo o zakopaných letadlech neví lépe než pan Naniaš. I proto si ho z ministerstva pozvali, aby jim ukázal, kde leží,“ doplnil Milan Kouřil, někdejší tiskový a informační pracovník vrtulníkové letky, která byla posledním vojenským útvarem, jenž v Přerově-Bochoři působil - do svého přestěhování do Náměšti nad Oslavou v roce 2013.

Konec vojenských dějin Bochoře

Přípravy letiště na přeměnu v budoucí průmyslovou zónu jsou zároveň posledními hřebíčky do rakve vojenských dějin Bochoře. Postupně totiž mizí stavby s ní spojené. V roce 2014 to byly některé ubytovací, skladové a administrativní budovy, které již byly ve špatném stavu, letos přišly na řadu takzvané „úly“ - kryty letecké techniky.

„V rámci přípravy průmyslové zóny Přerov-Bochoř bylo v první etapě zdemolováno 31 úkrytů letecké techniky a 30 dalších objektů, například okopů, přístřešků, velitelských stanovišť, úkrytů obsluhy a živé síly a s nimi související práce,“ sdělil Jiří Caletka z ministerstva obrany.

Vytěžený materiál, tedy převážně železobeton a beton, byl rozdrcen a drť byla odvezena na řízené skládky ve vyhrazeném prostoru letiště. Místa po demolovaných objektech jsou zakryta zeminou.

„V rámci druhé etapy budou zdemolovány tři podzemní úkryty pohonných hmot a provedeny související práce. V současné době je dokumentace projednávána s odborem životního prostředí na Magistrátu města Přerova z důvodu demoličních výměrů. Předpoklad ukončení prací je do konce února 2016,“ dodal Caletka.

Ještě v roce 2014 se přitom uvažovalo, že by se Bochoř mohla stát sídlem ředitelství Mnohonárodnostního střediska leteckého výcviku (MATC), které mělo trénovat především letce ze zemí NATO. Bochoř tak mohla znovu navázat na tradici místa, kam mohou piloti zamířit za výcvikem.

Podle Ladislava Naniaše šlo o lukrativní záležitost. „Školili jsme tady lidi z celého světa: letce z Indonésie, Thajska, Afghánistánu, Jemenu a dalších zemí. Jedna letová hodina stála 12 tisíc dolarů. Když jsme dva roky školili Alžířany, vydělali jsme státu 400 milionů dolarů,“ připomněl Naniaš.