Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Cizinci v olomoucké letní škole pilují češtinu, i s pomocí Cimrmana

  6:52aktualizováno  6:52
Studenty z celého světa má i letos tradiční olomoucká Letní škola slovanských studií, v níž se cizinci učí češtinu. Důvody, proč se zdokonalují v pro ně většinou exotické řeči, jsou přitom různé. Její záludnosti každopádně objevují třeba i díky postavě Járy Cimrmana.

Lektorka Alena Klimešová zasvěcuje na olomoucké Letní škole slovanských studií cizince do tajů českého jazyka. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Už ráno je Umělecké centrum olomoucké Univerzity Palackého rozpálené víc než ulice. V jedné z učeben, kde rtuť teploměru právě překonala třicítku, přitom provokativně herci Divadla Járy Cimrmana - omotaní zimními šálami - dobývají severní pól.

„Polární noc má zvláštní moc, každého přepadne smutek, Němec i Brit, křesťan i žid, každý by nejradši utek...,“ zpívají Svěrák, Smoljak a spol. z projekčního plátna jedenáctičlenné skupince zahraničních studentů. Mezi nimi jsou Angličan, Rakušanka, Francouzka, ale také Korejka, Finka, Ukrajinky nebo Maďar.

Ti všichni přijeli na měsíc do Olomouce, aby na Letní škole slovanských studií pronikli nejen do tajů české gramatiky, ale také svébytného českého humoru.

„Tam, kde hynou vlci, tam, kde hynou sobi, Čech se přizpůsobí,“ uzavírají cimrmani svou kultovní píseň.

„Cimrman neexistuje, ale stejně je to nejpopulárnější Čech“

Hannelore, Yuliya, Olha nebo Alessandro nejsou v českém jazyce žádnými nováčky. Na letní škole, která začala před několika dny, patří ke skupině mírně pokročilých. Velmi slušně se orientují i v české kultuře.

„Jára Cimrman je muž, který neexistuje, ale stejně je to nejpopulárnější Čech,“ říká suverénně Benedicte, která přijela z Francie.

Na slavné písni z divadelní hry Dobytí severního pólu přitom vysvětluje lektorka Alena Klimešová svým studentům některá česká synonyma. Třeba že hynout znamená umírat, že přizpůsobení je taky adaptace. Většinu výrazů studenti zvládají, skoro všichni se ale zadrhnou na slově přepadnout. To musí i lektorka využít svého hereckého talentu a předvést přepadení ženy v parku.

„Nejsme jen učitelé, ale taky herci, mimové nebo malíři. Už od základních úrovní využíváme k vysvětlení některých výrazů a jevů všechno, co umíme, jen abychom nemuseli použít cizí jazyk. Už u začátečníků se snažíme mluvit výhradně česky,“ vysvětluje lektorka.

Češtinu se učí studentka z Helsinek i maďarský historik

Její studenti jsou jeden velký mix nejen národností, ale také věkových kategorií, profesí a motivací. Třeba Pinja se přijela zdokonalit v češtině, protože ji studuje na univerzitě v Helsinkách, NaYoon z Jižní Koreje se po ukončení pracovního poměru na Ostravsku usadila na jižní Moravě, Olha z Ukrajiny studuje akademii výtvarných umění v Kyjevě a češtinu má jako koníčka.

Cizinci se učí česky

Péter Bencsik z Maďarska je historik, který se specializuje na dějiny Československa.

„Zajímám se o poválečnou historii, hlavně období komunismu a česko-maďarské vztahy. V češtině mi nedělá problémy čtení nebo psaní, s mluvením je to horší,“ popisuje muž, který je na olomoucké letní škole podruhé. Poprvé přijel na dva týdny před dvěma lety. Češtinu ale studuje i v Segedínu, na tamní katedře bohemistiky.

Na univerzitě, jen tentokrát ve francouzském Nancy, začala před pěti lety studovat češtinu také Benedicte Hildebrand. Její motivace k učení pramení z rodinných vztahů.

„Můj bratr si vzal Češku a žijí spolu v Olomouci. Teď se jim narodilo miminko. Švagrová mluví velmi dobře francouzsky, ale frustrovalo mě, že nerozumím jejím příbuzným,“ líčí žena, která absolvovala už pět letních škol. Kromě té v Poděbradech a Plzni je už potřetí v Olomouci.

„Nejhorší byl první rok. Když jsem s češtinou začínala, bylo mi už čtyřicet. Žádný jiný jazyk mi nepřišel tak těžký jako ten váš,“ tvrdí Benedicte, která podle svých slov nejvíc bojuje se slovesnými vidy.

„Ty asi nikdy nepochopím,“ usmívá se.

Nejtěžší je čeština pro ty, jejichž rodná řeč má i jiné písmo

Podle Klimešové se cizincům kromě vidů také těžko vysvětlují všechny výjimky v gramatice.

„Ty se prostě musí naučit,“ říká. Nejblíže k češtině mají podle ní lidé, kteří mluví slovanskými jazyky, těžší to mají Francouzi, Angličané nebo studenti, jejichž mateřština představuje i zcela odlišné písmo - například arabština nebo čínština.

„Na druhou stranu musím ale zmínit, že jsem měla studenty ze Sýrie, kteří byli schopni naučit se perfektně česky už za půl roku. Dokonce sami učí na lékařské fakultě, a to v češtině!“

Na letošní ročník Letní školy slovanských studií na Univerzitě Palackého dorazilo přesně 98 studentů z 30 zemí světa. Nejstarší účastník brzy oslaví 77 let a pochází z Velké Británie, nejmladší přicestoval ze Srbska ve svých 14 letech.

„Mnozí z frekventantů školy jsou studenty bohemistiky či slavistiky, ale také například tlumočníci. Někteří se česky učí i proto, že chtějí znát řeč svých předků, jiní proto, že se chystají na olomoucké univerzitě studovat, nebo potřebují znát češtinu z profesních důvodů,“ uvedl ředitel letní školy Petr Pořízka.

Zahraničním studentům se věnuje víc než dvacet lektorů. Kromě učení mají účastníci kurzů češtiny také bohatý doprovodný program. Vedle výletů do Brna, Prahy nebo na Baťův kanál je čeká třeba týdenní workshop s herci Moravského divadla Olomouc nebo výuka lidových tanců.







Hlavní zprávy

Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí
Dětská kosmetika, po které se vaše dítě neoprudí

Recenze si přečtěte na eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.