Na první pohled jsou to dvě nepříliš související informace. První říká, že v Přerově je dlouhodobě jedna z nejvyšších nezaměstnaností nejen v rámci Olomouckého kraje. Druhá praví, že ve zdejších nechvalně známých sociálních ubytovnách žije pozoruhodně vysoké procento lidí, kteří nejsou místní.
Přerovský manažer prevence kriminality a radní Jiří Kohout však přišel s teorií - byť sám připouští, že je to stále pouze hypotéza - že obojí má souvislost a právě vysoká nezaměstnanost do města přitahuje stále další lidi, kteří dlouhodobě zneužívají sociální dávky
„Pro lidi, kteří se naučili zneužívat výhody sociálních dávek, je město s vysokou nezaměstnaností ideální. Nehrozí jim tady, že je někdo bude posílat do práce,“ říká Kohout.
Právě on tak ve vedení města prosadil návrh, aby Přerov přitvrdil proti dlouhodobě nezaměstnaným, které podezírá, že systém sociálních dávek cíleně zneužívají. Město jim nabídne práci, když ji odmítnou, čeká je sankční vyřazení z evidence úřadu práce a přijdou o část dávek (více čtěte zde).
„Spoléhají na to, že v Přerově práci nedostanou“
Kohout ve své teorii o „migraci za nezaměstnaností“ vychází z aktuálních výsledků kontrol sociálních ubytoven ve městě, které ukázaly, že v zařízeních žije vysoký počet mimopřerovských.
„Pracovníci magistrátu od října roku 2013 pravidelně monitorují situaci v ubytovnách na území města. Zaměřují se na ty, které v nějakém rozsahu ubytovávají osoby ohrožené sociálním vyloučením nebo už sociálně vyloučené,“ řekla mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.
A zatímco v říjnu 2013 bylo v ubytovnách 158 „přespolních“, o rok později se počet téměř zdvojnásobil až na 304. Aktuálně jich je 221, což ovšem i tak představuje 38 procent všech obyvatel přerovských ubytoven.
„Podle mne existuje modelové chování části práceschopného obyvatelstva, jejímž cílem je co nejdéle zůstat bez práce a zároveň pobírat sociální podporu. Půjdou do města, které má vysokou dlouhodobou nezaměstnanost a budou spoléhat, že pokud při případném výběrovém řízení předvedou předpoklady, které zajistí, že je nikdo nezaměstná, budou tuto sociální podporu pobírat i nadále,“ vysvětluje svou tezi Kohout.
Pokud totiž například uchazeč přijde k pracovnímu pohovoru úmyslně neupravený či opilý nebo při něm předvede nepřizpůsobivost chování, má takřka stoprocentní jistotu, že zaměstnání nedostane.
„Toho právě zneužívají. Vědí, že na trhu práce existuje selekce, že si zaměstnavatel vybere z nabízených osob ty schopnější,“ doplnil Kohout.
Polovina dlouhodobě nezaměstnaných z kraje žije na Přerovsku
Přerov je podle něj pro takové lidi magnetem. „Od roku 2008, kdy republiku zastihla ekonomická krize, v Přerově masivně narostl počet nezaměstnaných. Vzhledem k tomu, že nikdo strukturální nezaměstnanost neřešil, objevil se další problém - vysoké procento dlouhodobě nezaměstnaných. I to je pro tyto lidi výhoda,“ míní.
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných je přitom na Přerovsku nejvyšší v celém Olomouckém kraji.
„Z celkového počtu nezaměstnaných činí podíl lidí, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, v okrese Přerov 55 procent,“ informoval analytik úřadu práce Jaroslav Mikšaník.
Množství nezaměstnaných, kteří jsou bez práce déle než dva roky, je na Přerovsku rekordní dokonce i ve srovnání s celorepublikovým průměrem. Zatímco průměr je 30 procent, v okrese Přerov je to až 37 procent.
„V Přerově je poměr vyšší než například v Jeseníku, což je pro město s dobrou dostupností do Olomouce či do Prostějova, kde je velká nabídka pracovních příležitostí, nepochopitelné a alarmující. V souvislosti s velkým počtem mimopřerovských lidí v sociálních ubytovnách mne to dovedlo k dedukci, že Přerov se stal ideálním místem pro lidi, kteří chtějí co nejdéle bez přerušení zůstat v evidenci úřadu práce,“ vysvětlil Jiří Kohout.
Město chce těm, kteří budou odmítat pracovat, zrušit dávky
Domnívá se, že mezi takovými lidmi dokonce existuje informační síť, díky které se dozví, ve kterém městě je tento způsob života snazší.
„Prakticky hledají město, kde je nikdo nebude s prací otravovat,“ podotkl Kohout. A viní i stávající legislativu, která podle něj takový životní styl usnadňuje.
„Stačí se přihlásit v ubytovně a jakmile dostanete dekret, můžete si ve městě nahlásit trvalý pobyt a tím pádem se i zaregistrovat na místním úřadu práce,“ dodal. Nyní očekává, že jeho teorii potvrdí či vyvrátí právě nový plán namířený proti zneužívání dávek, který Přerov rozjíždí.
„Chceme dát práci lidem ze dna pracovního trhu. Hlavním kritériem bude délka pobytu v evidenci úřadu práce. Pokud někdo nabídku odmítne, čeká jej na tři měsíce sankční vyřazení z úřadu práce, čímž pádem přijde i o část sociálních dávek. Není prostě možné, aby lidé dlouhodobě žili ze sociální podpory a vyhýbali se práci,“ míní Kohout.
Doufá přitom, že jedním z výsledků by mohlo být i snížení množství nezaměstnaných, kteří se do Přerova stahují. To by mohlo v důsledku přinést mimo jiné i zlepšení situace kolem přebujelého byznysu se sociálními ubytovnami. Ty nejsou v Přerově pod drobnohledem náhodou. Loni totiž jejich počet překročil únosnou mez - bylo jich ve městě celkem dvacet a žilo v nich na osm set lidí.
A byť se situace lehce zlepšila, radnice boj s ubytovnami stále prohrává. Na místě jednoho zavřeného zařízení už funguje nové a kromě toho mají úředníci podezření, že v tichosti vznikají další dvě (podrobnosti čtěte zde).
