Problémy s „maringotkovými“ rekreanty mají ochranáři například ve Správě Chráněné krajinné oblasti Jeseníky či v Litovelském Pomoraví. Vystrnadit bezohledné výletníky je přitom problém, těžko se jim prokazuje, že o skutečném účelu „chat na kolech“ lžou.
„Maringotky se stávají stále větším nešvarem. Dvě maringotky teď stojí dokonce na Rejvízu,“ říká Michaela Pruknerová ze Správy CHKO Jeseníky. Rejvíz je přitom přísně chráněné území se stavební uzávěrou a jedna z maringotek navíc stojí přímo u hranice národní přírodní rezervace.
„Bojovat s tím je velmi obtížné. Majitelé tvrdí, že tam mají uskladněné nářadí nebo jim maringotka slouží jako zázemí při práci v lese. Přitom je evidentní, že ty maringotky slouží k rekreaci. U jedné je i terasa,“ popsala Pruknerová.
Majitelé maringotek umí zákony chytře obcházet
Jeseničtí ochranáři se tak obávají, že majitelé mohou poškodit tamní přírodu, kde rostou vzácné rostliny a vyskytují se tam i ohrožení živočichové.
„Maringotky výrazně narušují krajinný ráz a jejich majitelé taky mohou znečistit přírodu. Těžko odvážejí splašky někam, kde by je likvidovali v souladu se zákonem,“ varuje Pruknerová.
Ochranáři teď budou řešit, co dál. Pokud totiž jde o stavbu, je v kompetenci stavebního úřadu, který může nařídit její odstranění. Co je mobilní, řeší správa.
„Je to ale velmi složité, protože majitelé maringotek se umí velmi dobře vyhýbat povinnostem,“ podotkla.
Naštvaní jsou i lidé, kteří v rekreační osadě Rejvíz trvale žijí. „Ty maringotky tady vypadají jako pěst na oko. Tímhle způsobem přece není možné řešit vlastní rekreaci. My tady dodržujeme velmi přísné předpisy a přijde někdo, kdo si tu dělá, co chce,“ diví se Josef Halamíček z Rejvízu.
„Stačí jim, když maringotku o metr posunou či občas odjedou“
Složitý boj proti bezohledným „chatařům“ potvrzuje také Petr Zifčák ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví.
„U Moravičanských jezer je hned pět takových maringotek. Pokuty zatím nic nevyřešily,“ říká Zifčák. Podle něj mohou dát ochranáři podnět k odstranění stavby.
„Některé maringotky jsou tam už několik let, takže z pohledu zákona by splňovaly charakteristiku černé stavby. Jenže stačí, když tu maringotku o metr posunou nebo s ní občas odjedou a už to stavba není. Navíc mají tu drzost vykládat, že v maringotce mají třeba včelín nebo jim slouží jako zázemí pro zemědělskou činnost. Přitom je zcela zjevné, že slouží k rekreaci,“ zlobí se Zifčák.
Spis k jedné z maringotek má podle něj už přes 150 stran. „Pošleme výzvu, okamžitě přijde odpověď od právníka. Dokonce už na nás podali trestní oznámení. Je to nekonečné handrkování, jestli jde o stavbu, nebo vozidlo. Zatím nejsou páky, jak majitele donutit maringotky odvézt,“ doplnil.
Také Jiří Pokorný, šéf stavebního úřadu v Mohelnici, který maringotky u Moravičanských jezer posuzuje z pohledu stavebního zákona, přiznává, že uzavřít celou kauzu je komplikované.
„Pokud se maringotka začne užívat jako stavba, podléhá stavebnímu zákonu. Jenže zákon se v současné podobě dá ze strany majitelů maringotek snadno obcházet. Dokud se nezmění, bude jakékoli takové řízení trvat roky,“ upozornil Pokorný.
