Libavá je druhým nejrozsáhlejším armádním prostorem v Česku.

Libavá je druhým nejrozsáhlejším armádním prostorem v Česku. | foto: Co ukrývali Sověti na Libavé?, natoaktual.cz

Lidé z Libavé rozhodnou, zda se osamostatní, či připojí k jiným městům

  • 1
Plánované zmenšení vojenského újezdu Libavá na Olomoucku má před sebou důležitý milník. Je jím referendum, v němž tamní obyvatelé za několik týdnů budou rozhodovat o tom, zda se při zmenšování tohoto vojenského prostoru jejich města a obce osamostatní, či zda budou v budoucnu spadat pod některou z okolních radnic.

Velkou anketu pro bezmála dvanáct set obyvatel Libavé ministerstvo obrany spustí v první polovině února, vláda totiž posvětila jeho plány s Libavou teprve minulý týden. S novými hranicemi svého cvičiště na Olomoucku armáda počítá od roku 2015. Z Libavé odkrojí zhruba čtvrtinu její dnešní rozlohy, tedy asi 7 915 hektarů.

"Referendum mezi lidmi na Libavé uspořádáme v pátek desátého a v sobotu jedenáctého února. Bude nás zajímat, zda budou chtít, aby se z jejich obcí a měst stala samostatná sídla, či zda se budou chtít spíše k někomu připojit," přibližuje plány mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Své plány na rušení či zmenšování českých vojenských újezdů, které se dotknou kromě Libavé například také vojenského újezdu Březina zasahujícího i na západní okraj Prostějovska, zveřejnilo ministerstvo na konci dubna loňského roku.

Starostové chtějí nejdřív vědět, co by s novým územím získali

V blízkosti těchto vojenských lokalit žije v omezeném režimu pod velením armády bezmála dvanáct set lidí. Ti si nemohou například volit své zastupitele.

"Prozatím to vypadá tak, že by Město Libavá a Heroltovice byly v budoucnu samostatné, obec Kozlov by se pak připojila k Velkému Újezdu, Slavkov k Lipníku nad Bečvou a Luboměř pod Strážnou k Luboměři či Potštátu," vypočítává Pejšek.

Oblasti, které přestanou být součástí vojenského újezdu Libavá. Pro zvětšení klikněte.

Zdůrazňuje ale, že konečné rozhodnutí je na místních. "Proto se jich za pár týdnů v anketě zeptáme na jejich názor," dodal Pejšek.

Starostové, s nimiž se vojáci chystají ještě jednat, se rozšíření svých obcí striktně nebrání.

Rozhodující však pro ně bude přesný popis toho, co by jim zmenšení Libavé do jejich katastru přineslo. "Pokud by nám dali jenom samotnou Luboměř pod Strážnou, tak to bychom nepřijali. Zlikvidovalo by nás to," míní starosta Potštátu Karel Galas.

"Mluvil jsem tam s místními, například jejich kanalizace není v dobrém stavu a je jen otázkou času, kdy ji bude potřeba zrekonstruovat. Nedokážu si představit, jak bychom to zaplatili. Kdyby však ministerstvo k té obci přidalo i okolní lesy či další majetek, zdá se mi to schůdnější. Ale prozatím je to jen předběžné, z oficiálních míst o tom nic nevím," dodal starosta.

Kromě obcí jsou ve hře i tisíce hektarů pozemků

I další starostové si při jednáních s armádou budou nejvíce hlídat, aby na rozšíření obecního majetku neprodělali. "Jinak mi to nepřijde jako žádný problém. Pro Kozlov jsme již v tuto chvíli spádová oblast, ať už co do zaměstnání či cesty do dalších měst," přemítá starosta Velkého Újezdu Lubomír Bršlica.

Zlomovým letopočtem se v dějinách Libavé má stát rok 2015, tehdy by mohl začít platit nový zákon o vojenských újezdech. Právě jeho změna je jedinou cestou k úpravě rozlohy těchto lokalit. Vedle Libavé a Březiny se ministerstvo obrany chystá zeštíhlit také vojenské prostory Hradiště v Karlovarském a Boletice v Jihočeském kraji. Vojenský újezd Brdy čeká úplné zrušení.

Kromě samotných obcí jsou pak ve hře i tisíce hektarů pozemků. I o jejich osudu rozhodnou další jednání. Pejšek již dříve uvedl, že stát nemá v plánu prodat "libavské" parcely developerům.

"Rozhodnou to především obce, do jejichž katastru jednotlivé lokality spadnou. Samozřejmě bychom ale byli rádi, kdyby zde dále zůstaly lesy pro turistiku," potvrzuje i nyní mluvčí ministerstva obrany.