Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Jiří Novák

Běžkařům v Jeseníkách ubývají trasy, za zasněžování by museli platit

  • 10
Nedostatek přírodního sněhu nutí Sdružení cestovního ruchu Jeseníky výrazně omezovat upravované úseky běžkařských tras. Uvažuje se sice o umělém zasněžování, lidé by však museli nejspíš za jejich užívání platit.

Upravovaných běžkařských tras ubývá, protože sníh se často udrží jen v nejvyšších polohách Jeseníků. Na změnu klimatických podmínek reaguje i Sdružení cestovního ruchu Jeseníky (SCRJ), které financuje úpravu běžkařských stop.

„Přírodní sníh byl v posledních letech jen v nadmořských výškách nad osm set metrů. Proto jsme také revidovali náš seznam upravovaných běžkařských tras. V nižších polohách ubylo přes padesát kilometrů,“ sdělila ředitelka Sdružení cestovního ruchu Jeseníky Andrea Veselovská.

Jenže ani to podle ní nemusí nutně vést ke zvýšení kvality stop ve vrcholových partiích Jeseníků, kam se teď může soustředit i technika, jež udržovala stopy v nižších oblastech.

„Bohužel ubývá sněhu i ve vysokých nadmořských výškách. Pokud je sněhu málo a navíc je zledovatělý, těžko se dá udělat kvalitní stopa,“ podotkla Veselovská. Na druhou stranu ani níže položené trasy nejsou nenávratně „odepsané“, péče se jim však dostane pouze při výjimečných sněhových podmínkách.

„Nasmlouvané firmy budou připravené upravovat stopy v nižších polohách stejně jako vysoko v Jeseníkách,“ uvedla Veselovská.

Zasněžování je drahé, stejně jako úprava stop

Letos sdružení počítá na úpravu stop s částkou přes milion korun. „Osm set tisíc nám přispívá Olomoucký kraj, sto tisíc město Šumperk, desítky tisíc jdou od dalších obcí a dvě stě tisíc je z prostředků sdružení. Potřebovali bychom však asi dvojnásobek, aby to pokrylo všechny náklady. Zhruba polovinu tak doplácejí udržovatelé tras,“ vysvětlila Veselovská.

S ubývajícím sněhem se podle ní stále častěji skloňuje téma umělého zasněžování běžkařských tras.

„Je to ve stádiu úvah. Musí se zvážit všechna pro a proti. Jsou části Jeseníků, kde to vzhledem k přísné ochraně přírody nebude možné. Navíc by to šlo pouze na okruzích,“ nastínila.

Protože peníze směřující do běžkařských stop v současnosti nestačí ani pokrýt náklady na provoz sněžných roleb frézujících stopy, byla by otázka financování umělého zasněžování prvním a nejdůležitějším tématem. Z běžkování by se tak poprvé stala placená aktivita.

„Bude potřeba zjistit, jestli budou lidé ochotni za jízdu na běžkách na upravených okruzích platit a kolik. Protože bez přispění uživatelů by nebylo možné takový projekt financovat,“ řekla Veselovská.

Byli by běžkaři ochotní platit? Podnikatelé jsou skeptičtí

Podnikatelé v cestovním ruchu v Jeseníkách jsou však skeptičtí. „Náklady by byly vysoké. Navíc si nemyslím, že lidé budou ochotni za jízdu na upraveném okruhu zaplatit,“ říká Josef Sekula, který vlastní penzion a restauraci v Jeseníkách a zajišťuje údržbu části běžkařských stop.

Podobně vidí plány SCRJ manažer cestovního ruchu Euroregionu Praděd Michal Blaško.

„Určitě je to lákavá myšlenka, navíc běžecké lyžování má v Jeseníkách ohromnou tradici. Obávám se však, že to bude bez zpoplatnění neufinancovatelné,“ uvedl. Podle něj je potřeba otestovat, zda jsou lidé schopni platit za upravené stopy už nyní.

„Lidé by si měli zvyknout, že budou platit za upravenou běžkařskou stopu obdobně, jako platí sjezdaři v lyžařských střediscích za jízdu na sjezdovkách, i když za běžkování to bude samozřejmě výrazně méně. Na rozdíl od lyžařských areálů je však vybírání peněz někde u běžkařských tras mnohem složitější,“ sdělil Blaško. Podle něj tento problém lze řešit ve spolupráci s ubytovateli v Jeseníkách.

„Pokud by se odpovídající částka zakalkulovala do týdenního pobytu, tak proti tomu nikdo protestovat nebude,“ míní.

Technický sníh se zatím v žádných českých a moravských horách na běžkařské trasy pravidelně nefouká. Výjimkou je zasněžování kvůli závodům.