Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Za křiklavou fasádu na domu z 19. století může i díra v zákoně

  8:17aktualizováno  8:17
Olomoucký dům U Zlaté koule, jehož drastická změna fasády dráždí okolí, pyká za díru ve stavebním zákoně. V něm našel oporu postoj úředníků, že nátěr vzhled stavby nezmění. Znalci ale upozorňují, že podle jiné části zákona šlo agresivní zásah usměrnit. Jenže chybí přesná definice, co je „vzhled stavby“.

Majitel neorenesanční fasádu z konce 19. století necitlivě obložil polystyrenem a původní zdobné prvky dělníci osekali. Nahradily je křiklavé barvy.

Památkáři kvůli poloze domu mimo památkovou rezervaci zasáhnout nemohli, olomoucký stavební úřad se skrz mluvčí magistrátu hájil, že tu nebylo třeba stavební povolení. Teď se ale ukazuje, že tento scénář není tak jednoznačný. Záleží totiž na tom, po kterém odstavci stavebního zákona úředníci sáhnou.

Na olomouckém magistrátu vybrali ten, podle něhož šlo U Zlaté koule o udržovací práce, které nemohou vzhled stavby negativně ovlivnit. Ovšem olomoucký architekt a zastupitel za hnutí ProOlomouc Tomáš Pejpek upozorňuje, že se do hry mohly dostat i jiné části stavebního zákona a necitlivý zásah šlo „usměrnit“.

„Případ obnovy fasády domu U Zlaté koule mě zaráží v tom, že jeho majitel měl žádat o stavební povolení. Podle stavebního zákona je totiž potřeba u těch staveb, u nichž se mění vzhled budovy. A jistě se shodneme, že právě k tomuto zde výraznou měrou došlo,“ přibližuje Pejpek.

Stavební úřad případ podcenil, míní architekt

Mluvčí olomouckého magistrátu Radka Štědrá však již dříve uvedla, že stavební povolení nebylo potřeba. Nyní argumentaci stavebního odboru doplňuje o konkrétní pasáž zákona. Je možné ji použít u staveb, jež nepatří mezi kulturní památky. To je i případ domu U Zlaté koule.

„Nátěry fasády představují udržovací práce, nejedná se tedy o stavební úpravy. V daném případě se nejedná o kulturní památku ani o stavbu v městské památkové rezervaci či v jejím ochranném pásmu,“ upřesňuje Štědrá.

Zákon v části, na kterou mluvčí odkazuje, konkrétně hovoří o tom, že stavební povolení či ohlášení na úřadu nevyžadují ty udržovací práce, jejichž provedení nemůže mimo jiné negativně ovlivnit vzhled stavby. A právě v tomto je kámen úrazu. Objevuje se tak nedostatek v zákoně, na nějž dům U Zlaté koule doplatil.

„Podotýkám, že definici pojmu ‚vzhled stavby‘ stavební zákon neobsahuje,“ říká Štědrá a vysvětluje postoj olomouckých úředníků.

„Změnu vzhledu budovy vnímá stavební úřad nikoliv u nátěru fasády, ale například u změny rozmístění oken, nástavby či u obdobných stavebních úprav,“ shrnula mluvčí.

S využitím zákona mohl mít dům alespoň méně křiklavé barvy

Architekt Pejpek je ovšem přesvědčený, že stavební úřad případ „Zlaté koule“ podcenil. Pokud by totiž nastala situace, kdy by její majitel musel na proměnu domu získat stavební povolení, otevírala by se teoreticky možnost jeho plány alespoň usměrnit.

Zničení historické fasády

„Změnou stavby by nemělo dojít ke zjevné devastaci architektonické hodnoty, jak se to stalo tady. Posouzení této hodnoty může být složité, ale úřad je povinen si zjistit stav věci. Takže pokud to není schopen posoudit sám, může si vyžádat odborný posudek či přizvat znalce,“ míní Pejpek.

Nabízí se tak podle něj i varianta, kdy stavební úřad mohl při případném řešení povolení návrh nové fasády - například kvůli velmi křiklavým barvám - posoudit jako něco, co ruší architektonické hodnoty stávající zástavby.

„Úředníci by tak mohli stavebníka přimět k použití tlumenější, méně agresivní barvy,“ přemítá architekt Pejpek, který má za to, že úřad by majitele nemohl nutit přímo ke konkrétnímu řešení, ale má díky jedné z vyhlášek nástroj na to, aby vyloučil excesy. Zpřísnění zákona dle něj ale není potřeba.

„U nás je v uvozovkách ‚přezákonováno‘ a ‚převyhláškováno‘ více, než je zdrávo. Stačí s rozumem uplatňovat předpisy, které tu už jsou,“ hodnotí architekt.

Možnost, že by stavební úřad něco podcenil, však mluvčí magistrátu odmítá. „Nadále setrváváme na svém stanovisku,“ uvádí Štědrá.

Architekt: Dříve byly fasády výrazem prestiže a kulturnosti

Celkově Pejpek případ „Zlaté koule“ neoznačuje jako náhodný omyl, ale spíše jako příklad širšího problému. Vyzdvihuje, že dříve bývaly honosné fasády výrazem prestiže, ale zároveň i kulturnosti.

„Není ostuda, že majitel třeba nemá peníze na obnovu historické fasády. Ale tady asi ani on, ani stavební úřad zřejmě netušili, že něco není v pořádku. Výtvarná úroveň této rekonstrukce ukazuje, jak silně nás zasáhlo čtyřicet let socialismu,“ zamýšlí se Pejpek.

Podle dostupných informací to bylo právě pouze přání majitele domu, jež rozhodlo, jak bude nová fasáda vypadat. Plány rekonstrukce sice na začátku počítaly s tím, že se i po ní na domě objeví určité plastické prvky, majitel ale nesouhlasil.

„Nechtěl akceptovat danou cenu, chtěl fasádu co nejvíce zjednodušit. Na základě dohody mezi investorem a projektantem jsme to udělali striktně podle zadání,“ podotkl před časem Dalibor Schmiedt z olomoucké společnosti 1. A group, jejíž dělníci „Zlatou kouli“ na konci loňského roku zateplovali.

Vyjádření majitele domu Františka Koláře se MF DNES nepodařilo získat. Není k zastižení. Podle zaměstnanců restaurace, která je v jeho domě v podnájmu, pobývá často v Německu.



19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí
19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí

Hlášky, které bez dětí nevymyslíte.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.