Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jsou maringotky v CHKO vozidla, nebo stavby? Úřady už roky tápou

  6:17aktualizováno  6:17
U Moravičanského jezera v chráněné oblasti na Šumpersku vyrostla během několika let „osada“ z maringotek a obytných přívěsů. Ochranáři ani úřady si s ní neví rady. Především proto, že dodnes nepadlo rozhodnutí, jestli tu lidé parkují vozidla, nebo už bez povolení postavili budovy.

Ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Některé maringotky však už mají k vozidlům docela daleko. Podle ochranářů jsou dokonce připojené na studny, další mají pergoly na betonových základech či kola skrytá za dřevěným obložením.

Desítka původně pojízdných obydlí už roky trvale parkuje v přísně chráněné oblasti u Moravičanského jezera v CHKO Litovelské Pomoraví.

Na území s takovým stupněm ochrany pochopitelně žádné stavby stát nesmí. Jenže s těmito si úřady dlouhodobě neví rady. Nikdo totiž zatím nedokázal rozhodnout, zda jde skutečně o nepovolené stavby, či „jen“ o vozidla. A kdo by tedy vlastně měl zasáhnout.

„Můžeme řešit jen parkování, ale to už nejsou vozidla“

Skupina lidí, která se k jezeru jezdí rekreovat, si v přísně chráněné oblasti koupila pozemky, kam maringotky a obytné přívěsy postupně zaparkovala. Z původních dvou jich dnes je už deset. Mnozí je obestavěli tak, že už jde spíš o chaty.

„Nemohoucnost státu v tomto případě působí přímo hrůzostrašně. Je to v rozporu s řadou zákonů či nařízení a nikdo s těmi lidmi nedokáže pohnout,“ řekl starosta Moravičan na Mohelnicku Antonín Pospíšil.

Právě na katastru obce vedou úřady s majiteli obytných maringotek či přívěsů zatím marný boj.

Ochranáři se hájí, že oni s maringotkami nic nezmůžou.

„My můžeme řešit vjezdy nebo parkování na chráněném území. Především je ale potřeba odstranit ten důvod, proč tam ti lidé jezdí, a to jsou jejich rekreační objekty,“ uvedl Petr Zifčák, který má na Správě CHKO Litovelské Pomoraví na starosti stavební záležitosti.

Podle něj ochranáři opakovaně tlačí na stavební úřad, aby už konečně rozhodl. „Myslím, že je průkazné, že už nejde o žádná vozidla, ale o stavby. Vždyť maringotky jsou obestavěné, mají pergoly na betonových základech či podesty, jsou napojeny na studnu. To už s vozidlem nemá nic společného,“ argumentuje Zifčák.

Jenže to podle něj musí rozhodnout stavební úřad. „Existuje judikatura Nejvyššího správního soudu, který před několika lety rozhodl, že pokud maringotky nebo karavany stojí na pozemku dlouhodobě, stávají se stavbami, i když jde o vozidla. Na to jsme při jednáních se stavebním úřadem poukazovali, ale marně,“ sdělil Zifčák.

Úřad vyšetřoval a vyšetřoval... Ale nijak nerozhodl

Stavební úřad Mohelnice začal prošetřovat „stavby“ u Moravičanského jezera před téměř třemi roky. Jenže s žádným konkrétním závěrem.

„Po zjištění všech podstatných skutečností bylo šetření ukončeno, žádná rozhodnutí v této věci stavební úřad nevydával,“ uvedla vedoucí mohelnického stavebního úřadu Olga Vašíčková.

Na základě dalších podnětů se maringotkami začal úřad zabývat znovu od března 2015, zatím však opět bez výsledku. „Pokud se budeme bavit o nařízení odstranění stavby, tak lze všeobecně říci, že stavební zákon je v této věci poněkud těžkopádný,“ podotkla Vašíčková.

Podle ní zákon neřeší, o jaký druh stavby se jedná, zda jde o zahradní domek, chatku, či výrobní halu.

„Vše probíhá ve stejných správních lhůtách, které nelze zkrátit, účastníci mají možnost podávat námitky, odvolání a v neposlední řadě mají možnost žádat o dodatečné povolení stavby, což znamená další nové řízení,“ vysvětluje Vašíčková zdlouhavost procesu.

Pokud nakonec úředníci rozhodnou, že u jezera stojí nepovolené stavby, hrozí majitelům až půlmilionová pokuta.

K tomu však nejdřív musí padnout verdikt, který případně jasně řekne, že „stavebníci“ udělali kroky, k nimž museli mít například územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouvu, územní souhlas či regulační plán, ale neměli je.

„Já mohu jen zopakovat, že podle nás jde o stavby. Původně jsme měli mít stanovisko stavebního úřadu v květnu, potom v červnu. Skončil červenec a jsme pořád na mrtvém bodě. Nerozumím tomu, proč vše trvá tak dlouho,“ zlobí se Petr Zifčák ze Správy CHKO Litovelské Pomoraví.

Jenže i ochranáři už mohli rozdávat pokuty, a to až do výše sto tisíc korun. Konkrétně „tomu, kdo vykonává ve zvláště chráněném území činnost, pro kterou je vyžadován souhlas orgánu ochrany přírody“. Ani od nich však ještě žádná pokuta nepadla.

Majitel přívěsu: Zákony neporušuji, přírodě neškodím

Jedním z majitelů maringotek či přívěsů v chráněné oblasti, o kterých se úřady přou, zda jde, či nejde o stavby, je bývalý generální ředitel mohelnické továrny Hella Oldřich Svoboda. Ten odmítá, že by porušoval české zákony.

„Mám zde obytný přívěs s přistavěnou podestou, který stojí na mém pozemku. Mám zde suchý chemický záchod a plastovou jímku nechávám pravidelně vyvážet, takže neznečišťuji životní prostředí. Naopak s kolegy, se kterými jsem tu koupil pozemek, jsme toto místo uklidili a zvelebili, protože tu byla černá skládka,“ uvedl Svoboda.

Tvrdí, že úřady neobchází. „Byly tu několikrát kontroly a nemám informaci, že by bylo něco špatně. Pokud ale dostanu rozhodnutí, že mám přívěs odstranit, tak to udělám, protože nestojím o žádný konflikt,“ doplnil na závěr Svoboda.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.