Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Horolezkyně s kardiostimulátorem chce zdolat 7,5 kilometru vysokou horu

  5:55aktualizováno  5:55
Olomoucká horolezkyně Markéta Hanáková letos plánuje opět posunout rekord nadmořské výšky, do které se vyšplhal člověk s kardiostimulátorem bez kyslíkového přístroje. Před třemi lety vystoupala na metu 7 219 metrů, teď je jejím snem zdolat druhou nejvyšší horu Hindúkuše s výškou 7 429 metrů.

Horolezkyně s kardiostimulátorem Markéta Hanáková chce letos zdolat horu Nošak vysokou 7 492 metrů a překonat tak vlastní výškový rekord výstupu člověka s „budíkem“ bez použití kyslíku. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Srdce horolezkyně Markéty Hanákové „pohání“ kardiostimulátor, ji však ještě silněji žene touha posouvat hranice. Před třemi lety jí sice vrchol Muztagh Ata odolal, i tak ale vytvořila rekord a její výkon se řadí k výjimečným v rámci sportu a současně i medicíny.

Letos chce společně s tradičním parťákem Zdeňkem Hodinářem, s nímž tvoří lezecké duo Horalé z Hané, zdolat horu Nošak. Ta leží na severovýchodě Afghánistánu, jehož je také nejvyšším vrcholem. Nachází se na hranici afghánské provincie Badachšán a okresu Čitrál, který náleží k pákistánské provincii Chajbar Paštúnchwá.

Jde o oblast takzvaného Wakhanského koridoru, což je úzká, ale přibližně 220 kilometrů dlouhá oblast mezi Pákistánem, Čínou a Tádžikistánem. Místní pro ni mají příznačný název Bam-e Dunya, což lze přeložit jako Střecha světa. Přestože Afghánistán nyní nepatří k nejbezpečnějším oblastem, zvláště pro Evropany, Wakhanský koridor je z tohoto pohledu oproti zbytku země přece jen příznivější.

„Wakhanský koridor je jedno z mála míst, kde panuje klid zbraní,“ říká Hanáková. Přesto však právě z bezpečnostních důvodů raději nezveřejňuje dopředu přesný termín expedice.

Na horu vystoupilo dosud jen minimum expedic...

A ještě z jednoho důvodu je právě cílová oblast expedice oproti zbytku Afghánistánu odlišná. Tedy mimo to, že jde i na afghánské poměry o velmi chudou oblast.

Příprava a dřívější výstupy

„Ženy tu nejsou považovány za méněcenné, jako je tomu ve zbytku země,“ popisuje Hanáková. Což se jistě může hodit...

Na druhou stranu Nošak nepatří k horám, s nimiž by horolezci měřili síly nějak zvlášť často.

„O výstup na vrchol se zatím pokoušelo jen minimum expedic a například se na tuto horu nepodnikají vůbec žádné komerční výpravy,“ říká Hanáková.

...jedna z nich ale nese olomouckou stopu

Přesto už hora jednu významnou českou, a dokonce i „olomouckou“ stopu má. První a doposud jediná Češka, která na afghánského obra vystoupila, je legenda československého horolezectví Dina Štěrbová, která shodou okolností žije v Hynkově u Olomouce. Jak symbolické, kdyby její výkon zopakovala žena, kterou v běžném životě od slavné předchůdkyně dělí jen pár kilometrů.

Mnohem větší rozdíl představuje doba, která od výstupu Štěrbové uplynula. Rodačka ze Slovenska totiž svůj úspěšný pokus podnikla už v roce 1977, tedy před devětatřiceti lety. Mimo jiné tím stanovila tehdejší československý ženský výškový rekord.

Svoji dobrodružnou expedici v roce 2014 Štěrbová detailně popsala pro specializovaný časopis Everest.

„Úmysl, který jsme v roce 1977 pojaly s mojí tehdejší spolulezkyní Martou Melzochovou v podobě soukromé prázdninové cesty do Vachánského Hindúkuše, byl výrazem mého rostoucího zoufalství nad tím, že když něco nepodniknu, nikdy na pořádně vysoký kopec nevylezu,“ vzpomínala 37 let po výstupu.

Malá vsuvka do historie: nedlouho poté, v prosinci 1979, vtrhla do Afghánistánu sovětská vojska a země i hory se na deset let změnily v bojiště. Což ale Štěrbová s Melzochovou samozřejmě tehdy nemohly tušit. Vždyť například hraniční řeku Amudarju tehdy ještě musely překonat v loďce, protože most, jenž nakonec posloužil k invazi, Sověti postavili až později.

Parťačku postřelili, tak vrchol zdolala sama

Klidnou zemí však Afghánistán zdaleka nebyl, o čemž se mladé horolezkyně měly brzy přesvědčit. Když už totiž obě horolezkyně i s pomocí polské expedice překonaly řadu byrokratických potíží, postihla je mnohem vážnější událost. Po cestě do města Bamján totiž byla Melzochová postřelena.

„Tím pádem jsem se ocitla v situaci členky jednočlenné expedice. Do Váchánu jsem odjela sama, nejprve autobusem do Kundúzu a pak letadýlkem do Fajzabádu v Badachšánu, pochopitelně plná strachu, bez cepínu jsem nešla ani na WC. V situaci samotné ženy v zemi, jako byl a také dnes je Afghánistán, to bylo docela přirozené,“ popsala Štěrbová.

Začátkem srpna pak konečně doputovala do základního tábora na Nošaku. A 18. srpna společně s jedním ze členů polské výpravy Leszkem Zaleskym stanula na vrcholu.

„Dorazila jsem tam ve 14:50, Leszek hodinu po mně. Po cestě jsem absolvovala několik strmých výšvihů, protože cestu po hřebeni jsem zavrhla, byla delší. Sníh byl ubitý a fantastický, akorát na hroty maček. Pak jsme s Leszkem sestoupili, byl ale ve špatném stavu a v noci v sedmi tisících metrech měl krizi, musela jsem mu píchat jakousi injekci, kterou měl s sebou,“ vzpomínala na dramatické chvíle žena, pro kterou však bylo afghánské dobrodružství skutečným zlomem v horolezecké kariéře.

„Nošak byl mojí velkou satisfakcí a hlavně morální podporou pramenící z vlastní zkušenosti, že dobře snáším fyzickou námahu ve výškách. Bez něj bych nikdy později nebyla vylezla své dvě osmitisícovky,“ svěřila se časopisu Everest Štěrbová.

Za aklimatizací na peruánské šestitisícovky

I ze zážitků legendární československé horolezkyně je jasné, jak extrémně náročnou výpravu před sebou má Markéta Hanáková. S fyzickou přípravou jí proto pomáhají i experti z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého. Teď mají Horalé z Hané před sebou cestu do Peru. Hlavní úkol: aklimatizace.

„V peruánských horách plánujeme strávit tři týdny. Ideálně máme v plánu absolvovat náročný a málo chozený trek kolem nádherné a legendární hory Alpamayo a poté se chceme pokusit o výstup na některý z tamních vrcholů. V plánu máme několik hor a uvidíme až na místě, pro který z vrcholů se rozhodneme. Bude záležet na aktuálních podmínkách. Doufáme, že se nám podaří se naaklimatizovat na výšku kolem šesti tisíc metrů,“ říká Hanáková.

Ať už však ve smělém pokusu o vylepšení výškového rekordu pro lidi s kardiostimulátorem uspěje, či ne, její vzkaz ostatním lidem s podobným handicapem je jasný.

„Hlavně chci ukázat i ostatním, že ani zdravotní handicap nemusí nutně znamenat konec velkých plánů a snů. I lidé s kardiostimulátorem se mohou aktivně věnovat svým náročným koníčkům. Těší mne, že jsem mohla alespoň několik lidí, kteří jsou podobně handicapovaní, inspirovat a podpořit, o čemž svědčí maily, které od nich dostávám,“ říká sportovkyně.

Bez ohledu na výsledek také plánuje z expedice vytvořit dokumentární film. „Naše předchozí dva filmy, Muztagh Ata - s kardiostimulátorem na sedmitisícovku a Nepálský trojboj, se těšily velkému diváckému zájmu, promítaly se na řadě mezinárodních filmových a outdoorových festivalů a oba filmy získaly i ocenění. Tak snad se nám podaří i ten třetí,“ říká věčně usměvavá horolezkyně.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.