Neúspěšný pokus o zapsání někdejší výdejny jízdenek s čekárnou na seznam kulturních památek. Nezájem náměšťské radnice. Žádný zapálený kupec. To vše v uplynulých měsících podtrhlo nepříznivý osud nádražní budovy, která je od roku 1883 součástí Náměště na Hané stejně jako lokální trati z Olomouce do Čelechovic.
Její vlastník – Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) pro ni chystá demolici. Vypadá to na předem prohraný boj, přesto se Martin Kašpar nevzdává. Když na jaře SŽDC strhlo betonovou přístavbu nádraží, rozjel na Facebooku iniciativu za záchranu hlavní budovy. I když má za sebou několik neúspěchů, nehodlá složit zbraně.
Nádraží v Náměšti na Hané |
„Každá negativní zpráva mě spíš povzbudí. Nemůžu to vzdát už jen proto, že mi přes Facebook fandí přes 750 lidí,“ říká 29letý muž, který sice žije i pracuje v Olomouci, ale považuje se za náměšťského patriota. V obci strávil většinu dětství a ke vzpomínkám na něj patří i zdejší nádraží.
Cílem mladého nadšence do historie není vrátit do nádražní budovy někdejší provoz – čekárnu a pokladnu, rád by v ní viděl například muzeum hanácké lokálky.
„Po zrušení nákladní dopravy není v Náměšti takový provoz, aby tu musela být výdejna jízdenek. Chtěl bych, aby tu vzniklo výchozí centrum pro turisty vyrážející do okolí. Mohlo by tu být menší muzeum železniční trati, půjčovna kol, na půdě pak modelové kolejiště pro děti a ve sklepě zase promítání starých filmů s nádražní tematikou,“ vypočítává možnosti, jak probudit zavřené nádraží k novému životu.
Obec o nádraží nemá zájem
Jenže – sám si nemůže dovolit nádraží koupit. A zájem nemá ani obec. „Nádraží sice patří k historii Náměště, ale nemáme dost finančních prostředků na to, abychom budovu koupili, natož opravili. Nevidíme ani možnosti k jejímu využití,“ vysvětluje starostka Marta Husičková.
Budova náměšťského nádraží je stejně stará jako celá dráha Olomouc – Čelechovice. Obě existují od roku 1883. Provozovatelem trati byla do 90. let 19. století soukromá společnost Rakouských místních drah, která měla zkratku O. L. E. G.
V roce 1894 převzaly provoz Rakouské státní dráhy, po roce 1918 ČSD, pak ČD. Dnes patří SŽDC.
„V Náměšti stojí větší typ budovy, který se pro potřeby lokálky využíval. Je dvoupatrová se skladištěm. Takové byly na trati pouze tři – v Příkazech, Náměšti a Čelechovicích. Tyto budovy dodnes existují, pouze budova příkazská byla prodloužena o jednu okenní osu,“ popisuje Martin Skopal, který se zabývá historií lokálních tratí na Hané.
Na lokálce z Olomouce do Čelechovic byly podle něj častější jednoduché jednopatrové budovy obdélníkového půdorysu – cestující u nich vystupovali například v OlomouciŘepčíně, Horce, Skrbeni, Senici na Hané nebo Třebčíně – žádná z nich se ale v původním stavu nedochovala.
I poslední nájemnice už se odstěhovala
Náměšťské nádraží mívalo čtyři koleje, z nichž třetí, manipulační, pokračovala dál jako kusá. Na nádraží byla také váha, vodárna a traťmistrovský okrsek.
„Budova vodárny byla stržena někdy v 80. letech, váha zhruba před pěti lety a ruiny budovy bývalého traťmistrovského okrsku asi před dvěma roky,“ líčí Skopal.
Betonový přístřešek ze 70. let 20. století vydržel na nádraží do začátku letošního roku, kdy ho nahradila provizorní dřevěná zastávka. Jízdenky si lidé v hlavní budově kupovali naposledy v roce 2009, o tři roky později se odstěhovala i poslední nájemnice, která obývala byt v horním patře.
Už jen s nostalgií vzpomíná na někdejší čilý ruch na nádraží i jedna z jeho posledních zaměstnankyň Anna Dršková.
„Kromě náčelníka stanice tu pracovali dva výpravčí, dvě pokladní a dva výhybkáři. Začínali jsme o půl čtvrté ráno, měli jsme tu vykládku i nakládku – vozil se odtud například živý dobytek, obilí nebo polystyren z výrobny ze Slavětína,“ říká žena, která na trati pracovala od 70. let až do roku 2002, kdy pro nadbytečnost odešla do předčasného důchodu.
„Dnes je mi z nádraží do breku“
Před ní nejdříve skončili výhybkáři a výpravčí. Když dnes musí paní Dršková vlakem do Olomouce, na nádraží se raději nerozhlíží kolem sebe. Nejde jen o vytlučená nebo zabedněná okna hlavní budovy, ale také její okolí.
„Byl tam krásný parčík, který jsme museli okopávat. Kastlíky s květinami jsme měli skoro všude – v oknech, před budovou i ve vestibulu. Dnes je mi z nádraží do breku,“ lituje paní Dršková. Ani ona si ale neumí představit, že by Náměšť o budovu přišla: „Byla by to škoda. Kdyby tam vzniklo muzeum, měla bych radost.“
Ovšem nevyšel ani pokus o památkovou ochranu, která by jednak zabránila demolici, ale také případnému kupci pomohla s dotacemi na rekonstrukci. Žádost o zapsání na seznam kulturních památek nedávno zamítlo ministerstvo kultury. Opíralo se i o názor olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu, jež zápis nepodpořilo.
„Nejedná se o architekturu, která by vynikala svými kvalitami nebo způsobem provedení nad ostatními drážními budovami v regionu Olomouckého kraje,“ uvádí mluvčí olomouckého památkového ústavu Vlastimil Staněk.
Návrh na prohlášení nádraží v Náměšti na Hané za kulturní památku posuzovala také Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti železniční dopravy a Metodické centrum průmyslového dědictví v Ostravě – i jejich stanovisko je zamítavé.
Pokud resort nezmění názor, budova půjde k zemi
Martin Kašpar se proti verdiktu ministerstva kultury odvolal, zároveň požádal o rozklad ministra.
Pokud resort nezmění názor, budova půjde k zemi. „Její technický stav je natolik vážný, že kompletní rekonstrukce by si vyžádala naprosto neadekvátní finanční prostředky. Přikláníme se proto ke zbourání budovy,“ píše ve svém vyjádření mluvčí SŽDC Marek Illiaš.
Podnik má v plánu modernizovat pouze nástupiště: „V letošním roce projektujeme nové bezbariérové nástupiště. Vybudovat ho chceme do poloviny roku 2018, v případě příznivých okolností při získávání stavebního povolení i do konce letošního roku. Bude zde i nový přístřešek pro cestující.“
