Důvodem revize jsou zamýšlené investice do nákupu pozemků a malé haly u zimního stadionu a svatostánku Sigmy. „Já jsem pro obě akvizice i za cenu, že se těm slibovaným 250 milionům jen přiblížíme,“ říká náměstek primátora Martin Major.
Loňský výsledek hospodaření města už radnice zveřejnila, skončila v plusu bezmála 270 milionů. Důvod?
Je jich víc. Díky oživení ekonomiky nám přišlo více peněz ze sdílených daní, vyšší příjem jsme dále měli z odvodů za provoz automatů, tedy z hazardu. Naopak nižší výdaje směřovaly na provoz magistrátu, úspor jsme dosáhli v oblasti energií či plateb mobilním operátorům, a to díky hromadným nákupům pro magistrát, městské akciové společnosti a příspěvkové organizace. Část přebytku ovšem tvořily peníze na investice, které jsme museli posunout do letošního roku. Jmenovat můžu opravu třídy 1. máje.
U investic chvíli zůstaneme. Ve srovnání s předchozím volebním obdobím na nové projekty radnice vynakládá méně peněz. Proč?
Město nemůže donekonečna investovat do nových staveb, protože musí udržovat ty stávající. My nyní jdeme touto cestou, přičemž na opravy tramvajových tratí, komunikací, chodníků i menších bolístek, které trápí obyvatele města, vynakládáme vyšší částky než minulá koalice. Nicméně i ta současná se snaží navázat na stavební boom v předchozím období, připravuje dobudování tramvajové trati na jihu města.
Akcelerátorem investičních projektů bývají dotace. Využívá Olomouc dostatečně potenciál podpory z EU či jiných zdrojů?
Tak otázka nestojí. Asi by nebyl problém si z toho koláče ukousnout víc, my ale musíme zvažovat, zda budeme mít na zaplacení svého podílu a také kolik bude stát následný provoz a údržba daného projektu. Já určitě nejsem příznivcem vymýšlení investic za každou cenu. Město by mělo čerpat dotace jen na projekty, do kterých by investovalo i za předpokladu, že by je muselo zaplatit kompletně ze svého. Samozřejmě na takové investice se snažíme získat co největší podporu ze zdrojů mimo městský rozpočet.
Jak se koalici daří naplňovat plán na snížení dluhu města? Na začátku funkčního období dosahoval zhruba 2,145 miliardy, kolik činí aktuálně?
Už jsme pod dvěma miliardami. Zda se nám podaří snížit ho o čtvrt miliardy, což jsme si vytyčili, nebo se k této částce jen přiblížíme, teď nedokážu říci. Především proto, že jsou před námi dvě velké akvizice, s nimiž jsme na počátku funkčního období nepočítali. Jde o převzetí Androva stadionu, respektive vybraných nemovitostí nutných pro fotbal, a nákup pozemků u zimního stadionu, tzv. malé haly a technologie chlazení. To, jestli do těchto akvizic půjdeme, bude politické rozhodnutí.
Kdyby bylo na vás?
Jsem pro obě akvizice i za cenu, že se těm 250 milionům jen přiblížíme. Jde totiž o investice, které mají strategický rozměr. O vyřešení složitých majetkoprávních vztahů u zimního stadionu, což je základní předpoklad pro jeho rozvoj, se radnice neúspěšně snaží roky. Nyní se nám naskytla historická příležitost tento problém vyřešit jednou provždy. Převod Androva stadionu má zase ochranářský aspekt. V momentě, kdy město prodá či převede většinu svých akcií Sigmy, jeho role v klubu bude jen symbolická. Rozhodovat bude majoritní vlastník, který může třeba zkrachovat. Pokud by byl stadion v majetku města, ten krach by se ho nijak nedotkl. Sportoviště bychom mohli pronajmout podnikateli, který by sestavil nový tým. Nebo by ho mohla využívat fotbalová mládež, dorost. Jinak řečeno, dál by sloužil ke sportovním účelům.
Nespadá ovšem Andrův stadionu do kategorie investic, které s sebou přinesou nemalé provozní náklady?
Spadá, v tomto případě jde ale o pomoc sportu. My jsme deklarovali, že máme zájem ho podporovat, legislativa nám ale brání posílat profesionálním klubům peníze. Pokud město bude spravovat Andrův stadion jako jeho vlastník, Sigmě se uleví.
Pokud bychom mluvili řečí čísel, šlo by o úlevu 15 milionů ročně? To číslo zmínil před nedávnem šéf spolku SK Olomouc Sigma MŽ Jaromír Gajda.
Přesnou částku teď neřeknu, protože zatím není jasné, jak velkou část fotbalové infrastruktury by město převzalo. Zmínit můžu jen hrubý odhad, který se pohybuje mezi šesti až osmi miliony korun ročně.
V jaké relaci se pohybují odhady kupní ceny Androva stadionu a nemovitostí u zimního stadionu?
Indikativní cena souboru movitých věcí a nemovitostí u zimního stadionu je 80 až 90 milionů. U Androva stadionu nevím, v tomto případě bude záležet na rozsahu majetku, který by město získalo. Pozitivní každopádně je, že některé stavby spolufinancované z veřejných zdrojů by mohly přejít do majetku města bezúplatně. Mluvím například o hlavní tribuně Androva stadionu. Počítáme rovněž s tím, že část kupní ceny ostatních nemovitostí bychom uhradili převodem našich akcií.
I tak ale asi půjde o desítky milionů. Máte představu, kde je vzít?
Nepočítáme s tím, že bychom ty investice zaplatili najednou. Platby, tedy pokud k akvizicím dojde, bychom si chtěli rozložit do několika let.
Kdy by podle vás mohlo být jasno, zda město fotbalový stadion převezme?
Pevně věřím, že na Vánoce bude v této věci jasno. Koalice se každopádně bude snažit získat pro obě akvizice hlasy nejen svých zastupitelů, ale i těch opozičních. Konsensu napříč politickým spektrem chceme dosáhnout proto, aby fotbal a hokej tady měly dlouhodobou podporu. Myslím, že si ji zaslouží – stejně jako kultura, do které investujeme spoustu peněz.
Námluvy s hlavním favoritem na nového většinového vlastníka Sigmy nedávno zkrachovaly. Jedná město a klub s dalšími zájemci?
Zájemci tu byli už v době těch námluv. Jsem přesvědčený, že v nějakém střednědobém horizontu oddlužená a prvoligová Sigma nového majitele získá. Žádný termín ale po mně nechtějte.
