Na Hranicku a Valašsku se nakonec plyn z břidlic těžit nebude. Ilustrační snímek

Na Hranicku a Valašsku se nakonec plyn z břidlic těžit nebude. Ilustrační snímek | foto: AP

Ministerstvo zamítlo průzkum ložisek plynu na Přerovsku a Valašsku

  • 9
Ministerstvo životního prostředí zamítlo britským těžařům žádost o zkoumání potenciálního naleziště plynu z břidlic na Přerovsku a Valašsku. Letitá anabáze tak nejspíš definitivně končí, firma Cuadrilla Morava už dál bojovat nehodlá. Obce v oblasti potenciální těžby rozhodnutí státu přivítaly.

Ministerstvo životního prostředí zamítlo žádost britských těžařů o průzkum ložisek břidlicového plynu v okolí Hranic, Lipníku nad Bečvou a na sousedním Valašsku.

Očekávané rozhodnutí přitom přišlo několik týdnů poté, co česká pobočka těžařské společnosti Cuadrilla Morava sama vyhlásila likvidaci, čímž dala najevo, že už v povolení od českého státu nevěří a její zájem o těžbu v Česku ochladl (více čtěte zde).

Zamítavé stanovisko vydalo ministerstvo podle informací MF DNES v úterý. Základní body, proč žádost těžařů z Cuadrilla Morava odmítlo, jsou dva. V prvním argumentuje tím, že firma sama v ledna činnost v Česku ukončila a je v likvidaci, takže povolit jí průzkum by nedávalo smysl. Druhý pak souvisí s postojem současné vlády, která těžbu na svém území nepodporuje.

Faktem ale je, že nesouhlas s průzkumem skutečně má z velké části spíše politický podtext než legislativní oporu. Vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL totiž k této problematice zaujala jediné stanovisko loni v únoru ve svém programovém prohlášení, v němž se stručně zavázala, že průzkum ani těžbu plynu z břidlic (stejně jako například obnovení těžby zlata) na českém území neumožní.

Nicméně do legislativy se tento postoj dodnes nepromítl, neřeší jej žádná úprava zákona, ani vyhláška, či právní předpis. Otázkou břidličného plynu se přitom navíc vůbec nezabývá ani strategický dokument Surovinová politika ČR. Verze, která je platná dodnes, totiž vznikla již v roce 1999, tedy v době, kdy se o možnostech dobývat plyn z břidlic takřka vůbec nevědělo.

Minulá i současná vláda, konkrétně ministerstvo průmyslu a obchodu se sice surovinovou politiku pokoušela v letech 2013 i 2014 aktualizovat, ale neúspěšně. Ministři se ani v jednom případě na konečné podobě neshodli.

Těžaři: bojovat se státem nechceme, odcházíme

Zástupce Cuadrilla Morava Stanislav Benada v reakci na zamítnutí povolení zkoumat ložiska plynu MF DNES řekl, že společnost nemá zájem se se státem přít.

„Rozhodnutí jsem zatím neviděl, jsem na služební cestě. Nicméně společnost Cuadrilla nebude bojovat s českým státem a tedy ani podávat odvolání. Ani dříve neměla zájem rozporovat rozhodnutí právní cestou, i když nebyla vždy udělaná v souladu se zákonem, například nebyly dodrženy lhůty,“ prohlásil Benada.

„Jestliže stát nestojí o průzkum - ačkoliv má povinnost starat se o nerostné bohatství a tady se mu nabízel soukromý subjekt, že na své náklady zmapuje, o jaké množství plynu jde - nemáme důvod jít proti té vůli. Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala, že nebude takové aktivity podporovat a proto firma odchází ze země,“ dodal.

Starostové z oblastí těžby většinou s rozhodnutím souhlasí

Naopak vesměs pozitivní reakce jsou slyšet z měst a obcí v oblasti, které se případná budoucí těžba mohla teoreticky týkat.

„Pro nás je to značné ulehčení, že nehrozí žádné újmy na životním prostředí. Jedná se technologii, kterou v našich podmínkách neznáme a neznáme její dopady na okolí,“ komentoval rozhodnutí ministerstva životního prostředí o zrušení povolení na průzkum možnosti těžby břidlicových plynů hranický starosta Vladimír Juračka.

Hranicko patří k oblastem, kde se o těžbě břidlicových plynů uvažovalo. V roce 2011 se jednání za město zúčastnila tehdejší starostka a dnešní místostarostka Radka Ondriášová.

„Vyjádřili jsme tehdy zcela jasně, že jsme proti těžbě. Neviděli jsme v ní žádná pozitiva,“ uvedla Ondriášová. I podle ní je zrušení povolení výhrou pro města a obce, které proti plánované těžbě protestovali.

Jednou z obcí, které se plány na těžbu břidlicových plynů týkaly, jsou také Hustopeče nad Bečvou.

„U nás jsme se tehdy o celé věci dozvěděli se značným zpožděním. Patřičné vyrozumění totiž tehdy nedopatřením poslali do jiných Hustopečích a nám do městyse jej doručili až o měsíc později,“ vzpomínala hustopečská starostka Júlia Vozáková. Hustopečští také patřili k těm, kdo se proti břidlicovým plynům ohradili.

„Je dobře, že je povolení zrušeno, že těžba neohrozí charakter krajiny Valašska. Přesto člověk nemůže vědět, zda někdy nenastane situace, kdy někdo plány na těžbu znovu opráší,“ podotkla Vozáková.

, ,