Například před automatem na mléko v Krasické ulici u akvaparku v Prostějově byl často vidět větší pohyb lidí. Za litr mléka zde zákazníci zaplatili 17 korun, a pokud si pořídili speciální čip za vratnou zálohu 200 korun, litr je dokonce přišel jen na 14 korun.
„Nevím, jak často zemědělci automat zásobovali, ale jsem s tím velice spokojený, protože je zde kvalitní a dobré mléko,“ říká starší muž, který k akvaparku chodí pravidelně, protože bydlí poblíž.
Zemědělské družstvo z Němčic nad Hanou provozovalo v Prostějově celkem čtyři přístroje. Kromě Krasické ulice byly další u obchodního centra v Anglické ulici, před supermarketem v Okružní a u obchodního centra na hlavním prostějovském náměstí. Od začátku června už zde nejsou.
„Byli jsme nuceni provoz omezit, protože lidé si čerstvé mléko přestali kupovat. Podle mě je to velká škoda, ale dotklo se nás to i po finanční stránce, takže jsme museli reagovat,“ přiznal předseda němčického družstva Zdeněk Zdráhal.
Když družstvo s mlékomaty před sedmi lety začínalo, mělo pět přístrojů v Prostějově, Kojetíně a přímo v Němčicích nad Hanou a denně prodalo až tisíc litrů čerstvého mléka. Postupem času se produkce ustálila zhruba na průměrných 250 až 400 litrech. Později však šel podle zemědělců prodej ještě dolů.
Před šesti lety byly mlékomaty novinkou:
Roli hraje cena i trvanlivost, míní šéfka agrární komory
Předseda družstva Zdráhal potvrdil, že dnes mléko z automatů odebírá už jen 200 až 300 lidí měsíčně, a z toho je ještě padesátka zaměstnanců družstva.
„Už o tom nechci mluvit, mrzí mě to,“ dodává smutně Zdráhal.
Jeden mlékomat tak zůstane v němčickém areálu zemědělského družstva, druhý by měl fungovat na původním místě u akvaparku v Prostějově. Nebude ho však provozovat družstvo, ale místní obchodník.
Důvodů, proč lidé nechtějí kupovat čerstvé mléko, je podle ředitelky Okresní agrární komory v Olomouci Dariny Juříčkové víc. Možností je přitom podle ní dost. V Olomouci je například mlékomat na tradičním místě u jednoho ze supermarketů u výpadovky na Šternberk, čerstvé mléko si navíc lidé mohou koupit i na mnoha soukromých zemědělských farmách.
„Určitou roli hraje cena. Hodně lidí rovněž dává přednost trvanlivému mléku, které dlouho vydrží v ledničce a nekazí se. Pak je tu určitá rutina. V supermarketu hrábnu do regálu a pořídím vše najednou,“ míní ředitelka komory Juříčková.
„Uškodila nám kampaň i prohlášení hygienika“
Průkopníkem v mlékomatech byl v Olomouckém kraji Martin Zbořil z Veleboře na Mohelnicku. Hned o pár měsíců později se ovšem stal také prvním farmářem, který mlékomat v regionu zrušil.
„Zpočátku jsem byl z možnosti přímého prodeje nadšený a také lidí chodilo hodně. Pak jich ale ubylo a já nakonec musel automat zrušit,“ popisoval Zbořil. Za poklesem zájmu stála podle něj negativní kampaň a nešťastné prohlášení hlavního hygienika.
„Na mléko jsme museli velkými písmeny červeně psát, že je třeba jej převařit. A poté nastal zlom a boom skončil,“ krčí rameny Zbořil.
Ředitelka agrární komory Juříčková ze současné situace radost nemá, ale s mlékomaty komora zemědělcům asi nepomůže.
„Nyní je zemědělství celkově v takových problémech, že mlékomaty jsou bohužel okrajovou záležitostí. Teď jde hlavně o to, aby český spotřebitel kupoval české mléko,“ vysvětlila ředitelka.
Lidé už ani nevědí, jak mléko voní, říká zemědělec
Zemědělci přiznávají, že mlékomaty jsou podnikání jako každé jiné, předpokládali však, že zájem o čerstvé mléko vydrží.
„Lidé, kteří si pro mléko chodili, byli většinou obyvatelé z okolí, kteří čerstvé mléko znají a vědí, jak se k němu chovat. Pro ostatní je stokrát jednodušší si koupit dvanáct krabic v supermarketu a dát je do sklepa,“ míní předseda družstva Zdráhal. Na obtíž podle něj může být i specifická vůně kravského mléka.
„Dnešní děti už ani nevědí, jak mléko voní, a často to nevědí ani jejich rodiče,“ povzdechl si.
