Student postavil z lepenky model Bouzova. Práce zabrala 450 hodin

  • 5
Stovky hodin práce, desítky probdělých nocí a spousta energetických drinků padly mimo jiné za oběť unikátnímu a neuvěřitelně preciznímu modelu hradu Bouzova. Student Karel Mayer se zmenšeninou historické památky nedávno získal druhé místo v celostátní soutěži Stavby z vlnité lepenky.

Letošního desátého ročníku populárního klání pro studenty stavebních oborů se účastnilo rekordních 29 škol. Sedmnáctiletý student lipenské průmyslovky na ní přitom nebodoval poprvé.

„Loni jsem skončil třetí, letos druhý, tak doufám, že příští rok to bude ještě lepší,“ usmívá se mladík.

Karel Mayer už jako malý kluk rád stavěl modely z časopisu ABC, v posledních letech ale na modelářství nemá moc čas. Hraje totiž házenou, a jak tvrdí, i škola je náročná.

Každoroční soutěž o nejlepší stavbu z vlnité lepenky je pro něj ale výzva. Loni uspěl s modelem vodní přehrady Les Království, pro letošní ročník musel vybírat některou z národních kulturních památek. Volba padla na Bouzov.

„Modelovat hrad bylo nesrovnatelně náročnější,“ bilancuje Karel Mayer.

O víkendech téměř nespal, posledních 36 hodin bylo nonstop

Na celý model hradu padlo dvanáct archů lepenky formátu A0 (metr čtvereční - pozn. red.). Karel strávil prací 450 hodin, což odpovídá asi dvěma a půl měsícům obětovaných odpolední.

Model hradu z lepenky

„Seděl jsem u toho každý den. Už od začátku jsem byl pod velkým tlakem, tušil jsem, že to nemůžu stihnout na pohodu. Pracoval jsem dlouho do noci a o víkendech jsem nespal skoro vůbec. Poslední dva dny před odevzdáním jsem nebyl ani ve škole, všechno jsem musel omezit. Posledních 36 hodin jsem seděl jenom u stolu a dodělával model,“ líčí student.

Pozoruhodné je to, že Karel Mayer nepoužil žádné výkresy, model hradu stavěl „od oka“.

„Vycházel jsem ze šesti fotografií Bouzova, podle nich jsem rovnou začal vyřezávat. Od ruky jsem si udělal jen předběžný plán půdorysu, ostatní jsem dělal metodou pokus-omyl. Mohl jsem si všechno narýsovat, ale zrovna rýsování mě moc nebaví,“ vysvětluje student.

Jako první vyrostla věž, sloužila jako měřítko

Bouzov pod jeho rukama rostl postupně, ze všeho nejdřív ale stála nejvyšší věž.

„Díky ní jsem získal měřítko a mohl přidávat další stavby,“ podotkl.

Karel Mayer nezapomněl ani na takové detaily, jako jsou stromy, keře, lampy, nebo dokonce lavičky. Na druhou stranu řadu věcí musel vynechat.

„Musel jsem omezit například okna, na hradě je jich ve skutečnosti mnohem víc. Ale věděl jsem, že bych to jinak časově nezvládl. V soutěži se naštěstí nehodnotí to, jestli jde o věrnou kopii.“

Soutěž Stavby z vlnité lepenky je určená pro studenty středních škol se zaměřením na stavebnictví. Letos se konala podesáté. K výrobě modelu mladí stavitelé využívali pouze vlnitou lepenku. Projekt má upozornit na ekologické přednosti tohoto materiálu, který se používá k výrobě obalů.

Na lipenské stavební průmyslovce bojovali o postup do krajského kola tři studenti, škola však mohla vybrat jen dva. Do celostátního finále postoupil už jen Karel Mayer. Mladý modelář z Přerova studuje na průmyslovce druhým rokem. V budoucnu chce být architektem. Co touží postavit?

„Chtěl bych dělat co největší stavby, které budou vidět,“ směje se.