Osobnost básníka Jiřího Wolkera je s jeho rodným Prostějovem spjata, připomíná ho zde mimo jiné socha na náměstí Edmunda Husserla.

Osobnost básníka Jiřího Wolkera je s jeho rodným Prostějovem spjata, připomíná ho zde mimo jiné socha na náměstí Edmunda Husserla. | foto: Michal MaňasCreative Commons

Expozici o rodáku Wolkerovi nahradila letadélka, školy se na muzeum zlobí

  • 3
Výstava leteckých modelů nahradila v prostějovském muzeu stálou expozici básníka Jiřího Wolkera. Město, kde se již 60 let pořádá recitační soutěž Wolkerův Prostějov, tak nyní nemá odpovídající místo, jež by rodáka připomínalo. Na krok si stěžují školy, které na expozici vodily žáky.

Na stálou expozici zdejšího slavného rodáka a básníka Jiřího Wolkera se v květnu do prostějovského muzea chystala například Renata Fialová, která učí na základní škole v Brodku u Konice. S dětmi ale může letos klidně zůstat sedět v Brodku.

Místo Wolkerových dopisů a rukopisů, fotografií a řady dokumentů i osobních věcí jsou nyní uprostřed místnosti někdejší expozice skříně, jednu půlku obsadily modely letadélek a v druhé, nepřístupné části, zbylo pouze pár kusů rodinného nábytku.

„V rámci školního projektu jsme přímo v muzeu dělali vyučovací hodinu, ale nyní je expozice rozprášená. Máme výborné metodické listy s detaily z Wolkerova života, což děti hrozně baví. Chceme jim ukázat, že Wolker byl normální člověk, že to byl básník a že v Prostějově existuje nějaká recitační tradice,“ vysvětluje Fialová význam výstavy.

„Teď je to katastrofa. Jsem pravidelná návštěvnice prostějovského muzea, ale tady se šláplo hodně vedle. Nevím, jestli letadla patří do muzea. Ta patří spíš do domu dětí nebo do sportcentra,“ stěžuje si.

„Není správné dělat z Wolkera jen komunistického básníka“

Na Wolkerovu expozici přitom nejezdily školy jen z Prostějovska, ale z celé Moravy. Názory na levicově orientovaného básníka se často rozcházejí, protože ho komunistický režim zneužil ke své propagandě. Podle odborníků si však takový odkaz nezaslouží.

„Udělat z něho jednostranného komunistického básníka není správné, protože měl i řadu jiných poloh,“ vysvětlil například profesor češtiny a dějepisu a bývalý ředitel prostějovské reálky Václav Kolář.

„Byl to básník, patří do dějin literatury, byl z Prostějova a město by se k němu mělo hlásit. Samozřejmě si zaslouží vlastní expozici,“ řekl.

Na stálou expozici do muzea vodila své studenty také profesorka češtiny z Cyrilometodějského gymnázia v Prostějově Tereza Kapecová. O Wolkerovi dokonce napsala bakalářskou a diplomovou práci a zabývala se také studiem jeho korespondence.

„Wolker určitě nebyl špatný básník a v jeho životě je dodnes mnoho nesrovnalostí. Například jeho dopisy komunistický režim různě cenzuroval a upravoval podle své potřeby. A s jeho komunismem to také nebylo vůbec jednoznačné. V roce 1920 samozřejmě nevěděl o tom, co se dělo později v padesátých letech. Kdyby žil déle, ze strany by asi vystoupil,“ je přesvědčena Kapecová.

Se svými studenty do muzea chodila především proto, aby věděli, že v Prostějově má básník Wolker své místo.

Muzeum dočasně zrušilo i další expozice či známou kavárnu

Vedení muzea se brání tím, že stálá expozice Jiřího Wolkera je v současné době pouze v rekonstrukci. Jedním z argumentů, proč Wolkera vystřídaly modely letadel, bylo zvýšení návštěvnosti. Na zaslané otázky však ředitel Muzea a galerie v Prostějově Daniel Zádrapa neodpověděl.

Wolkerova expozice není jediná věc, kterou prostějovské muzeum po nástupu nového ředitele Zádrapy zrušilo. Od října roku 2014 chybí ve Špalíčku expozice Edmund Husserl a Z prostějovského ghetta. Vedení muzea tvrdí, že to je dočasná záležitost způsobená organizačními důvody.

„Velice mě to trápí a chci se zeptat pana ředitele, proč se tak dlouho nic neděje,“ postěžoval si profesor Kolář.

Letos v červnu to pak bude rok, co rovněž ve Špalíčku skončila jedna z nejlepších prostějovských kaváren. Ředitel muzea slíbil, že zde otevře nové zařízení, dodnes ovšem nefunguje.