Přesné důvody zhoršujících se statistik lékaři hledají. Za nechtěným prvenstvím, kdy infarkt postihuje oproti jiným krajům výrazně více mladších lidí, ale bude nejspíše stát celý "balík" příčin souhrnně nazvaných nezdravý životní styl. Haná a její tradice se totiž stále promítají například do způsobu stravování.
Jenže velké porce masa zalité omastkem už dnešním hojně u počítačů a televizí sedícím Hanákům a Hanačkám nesvědčí tolik jako jejich do úmoru se na polích plahočícím předkům. Ti hutným jídlem nabranou zásobu energie lehce spotřebovali. Kdežto dnešní doba plná stresů a méně pohybu takovému stravování nesvědčí.
"Kardiovaskulární choroby jsou první nejčastější příčinou úmrtí obyvatel Olomouckého kraje," potvrdil šéf I. interní - kardiologické kliniky olomoucké fakultní nemocnice Miloš Táborský.
V roce 2010 podle zdravotnických statistik zemřelo v kraji na nemoci srdce a oběhové soustavy 3 396 lidí. Z toho 651 dostalo mrtvici a 245 infarkt myokardu. Přitom na druhou nejčastější příčinu skonu Středomoravanů, nádory, za stejných 12 měsíců zemřelo 1 699 osob.
Třicetiletí Středomoravané mají těla čtyřicetiletých
Na co lidé v kraji nejčastěji umírajídiagnóza...počet zemřelých 1. Nemoci oběhové soustavy...................3 396 2. Nádory..................1 699 Pozn.: Údaje jsou za rok 2010, jde o absolutní počet zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky |
"Navíc se tu na rozdíl od jiných regionů vyskytuje hodně případů pacientů do 35 let s prokázaným infarktem myokardu," upozornil Táborský. Tomuto fenoménu se na olomoucké první interně snaží přijít na kloub.
"Chceme výzkumem přijít na to, proč se mladí lidé s infarktem v regionu takto poměrně často vyskytují. Kromě standardních vyšetření jim provádíme i genetická vyšetření a zjišťujeme další rizikové faktory," popsal Táborský.
Výsledky ukazují, že tito mladí pacienti mívají "opotřebovaný" organismus. Například tělo třicetiletého vykazuje znaky čtyřicetiletého. Kalendářní věk tak neodpovídá stavu tělesné schránky.
"Ukazuje se, že jsou biologicky starší. Často jde o kuřáky, lidi s nižším průměrným vzděláním, manuálně pracující, kteří více konzumují alkohol a nežijí podle pravidel zdravého životního stylu," vypočítal Táborský.
Mladík bolest na hrudi neřešil, bude mít doživotní následky
Upozornil, že jsou samozřejmě i případy, kdy infarkt postihne mladého sportovně založeného nekuřáka řídícího se zásadami zdravého stravování. Jednoduché vysvětlení situace nejspíš neexistuje.
"Nemůžeme jednoznačně říct, co je příčinou srdečních infarktů u mladých lidí. Svůj díl na tom ale zřejmě má fakt, že díky moravské nátuře, s životním stylem jak je historicky chápaný, jsou tito pacienti biologicky starší než jejich vrstevníci třeba v Karlovarském kraji," míní Táborský.
Za několik posledních let si do registru zapsali 150 mladých pacientů po prodělaném infarktu myokardu postihujícím celou srdeční stěnu. V podobných případech záleží na rychlosti, s jakou se postižený dočká pomoci. Čím dříve přijede do kardiocentra, tím vyšší je pravděpodobnost, že mu odborníci srdeční sval zachrání. A s rostoucím časem klesá pravděpodobnost uzdravení srdce.
Problém je, že mladí si nepřipouštějí, že by mohli dostat infarkt, a často obtížím nevěnují pozornost. Přitom potíže obvykle mívají už několik dnů před infarktem. "Posledním příkladem je mladík, který manuálně pracoval, měl delší dobu výrazné bolesti na hrudi, ale nevěnoval tomu pozornost. Pak upadl do bezvědomí, záchranáři jej museli oživovat. Do nemocnice přijel v době, kdy už bylo jeho srdce výrazně poškozené a naději na kompletní zhojení už nemá," popsal Táborský.
Dnešní medicína dává šanci i těm, kteří by ji před 15 lety neměli
Obecně nejčastěji hrozí infarkt myokardu především lidem od padesátky nahoru. Ale i mladší ročníky by měly zpozornět, když v rodině příbuzné postihly infarkty a oni sami mají třeba vyšší krevní tlak a cholesterol. Na druhou stranu, byť jsou v kraji choroby srdce a oběhového systému stále nejčastější příčinou smrti, situace se lepší.
Od počátku devadesátých let pomalu klesá takzvaná kardiovaskulární úmrtnost. "Je to dáno několika faktory. Jednak se podařilo v populaci snížit hladinu cholesterolu v krvi a mírně se u ní i snížil krevní tlak. Což vede ke snížení počtu cévních mozkových příhod nebo infarktů," řekl lékař Jan Václavík z olomoucké I. interní kliniky.
Další výrazný posun přinesl pokrok v lékařských metodách, vývoji zařízení a léků. "I tím se za poslední dvě až tři desetiletí prodloužila průměrná délka života o zhruba 7 let," míní Václavík.
Medicína dnes dokáže pomoci i lidem, kteří by před pár lety neměli šanci na přežití nebo by jejich život zatížila zdravotní omezení. "Došlo k významnému pokroku. Lidé, kteří by před deseti patnácti lety neměli šanci, dnes žijí relativně normální život," nastínil Táborský.
