Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kraje chtějí udržet letiště v Bochoři i bez armády, bude mít nový terminál

  9:39aktualizováno  9:39
Pasažéři využívající letiště v Přerově-Bochoři se ještě letos dočkají odbavení v moderním terminálu. Počet malých civilních letadel, která ho využívají, totiž stoupá, když jde především o takzvané byznyslety. Olomoucký a Zlínský kraj spolu s Přerovem proto hodlají do zlepšení letiště, jehož jsou akcionáři, investovat dalších 25 milionů korun.

Smíšené letiště v Bochoři u Přerova zažilo po obdržení licence vyšší třídy už 1 386 startů a přistání. Do zlepšení infrastruktury teď má jít dalších 25 milionů, mimo jiné i na stavbu odbavovací haly. | foto: Petr Janeček, MAFRA

"Zmíněné peníze jsou příspěvky všech tří akcionářů za loňský, kdy se nevyčerpaly, a letošní rok. Mají se postupně uvolňovat na zlepšení infrastruktury letiště," nastínil náměstek hejtmana Olomouckého kraje Ivan Kosatík.

Letiště má asi rok licenci, která mu umožňuje odbavovat letadla se vzletovou hmotností 2,5 tuny a maximálním rozpětím křídel 24 metrů. Od jejího obdržení povolení tam měli 1 386 startů či přistání letadel.

"Zázemí pro cestující je ale stále provizorní. Proto mimo jiné vybudujeme terminál umožňující klasické odbavení," uvedl ředitel letiště Petr Polášek. Ten vznikne v jednom z hangárů. Další úpravy navíc umožní cestujícím nástup přímo v něm.

"Vzhledem k tomu, že tu odbavujeme hlavně byznyslety do pěti šesti cestujících v letadle, je komfort pro tento typ klientů důležitý. I proto, aby si naše letiště zvolili příště," popsal Polášek. Ten věří, že se jim brzy podaří získat vyšší licenci umožňující i odbavení větších letadel.

Stále se čeká na rozhodnutí armády, zda na letišti zůstane...

Bytí a nebytí Regionálního letiště Přerov přitom stále bývá spojováno hlavně s bytím či nebytím armádní vrtulníkové základny. Armádě totiž areál patří a převod majetku pro civilní letiště se stále chystá. Jak se ale zdá, oba moravské kraje chtějí spolu s Přerovem svůj sen udržet, i kdyby vojenské vrtulníky nastálo "odletěly".

Ministerstvo obrany ale ještě nemá o budoucnosti své základny jasno. "U vojenských letišť stále platí, že jich je s ohledem na velikost letectva nadbytek a počet by měl klesnout. Z naší analýzy vyplynul jako nejméně potřebný Přerov," řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Jedním dechem ale dodal, že vláda se zatím touto otázkou nezabývala, a žádné rozhodnutí proto dosud nepadlo.

...kraj ale věří, že by ho ho v provozu udržel i bez ní

Pro civilní letiště přitom zjednodušeně řečeno není až tak podstatné, jestli v areálu zůstanou vrtulníky, jako spíš to, jak dlouho bude fungovat řídicí věž.

"Armáda nese na svých bedrech ekonomiku jejího fungování, zabezpečuje její provoz. Kdyby to tak nemělo být, musíme jednat o dalších možných řešeních," potvrdil Kosatík s tím, že ideální by byl pozvolný postupný růst civilního sektoru na úkor vojenského.

"Kdyby ale došlo k rozhodnutí, že odlétají všechny vrtulníky, a to může přijít poměrně rychle, neznamená to, že armáda hned opustí řízení letového provozu," věří Kosatík.

Od případného rozhodnutí státu o ukončení činnosti vojenské základny by podle jeho odhadu mohly do okamžiku, kdy vojenští specialisté věž definitivně opustí, uplynout i dva roky. Což by civilní části umožnilo připravit se na to.

Ministerstvo se zatím staví k této záležitosti spíš opatrně. "Ať už dojde ke zrušení jakéhokoliv letiště, nepředpokládáme, že by na něm armáda dále zajišťovala provoz. Jsme však připraveni s místní samosprávou v daném místě dál jednat," podotkl Pejšek.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.