Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Jde o morálku a etiku, komentují disidenti návrat komunistů na radnici

  15:46aktualizováno  15:46
Návrat agenta vojenské kontrarozvědky a dvou nomenklaturních aparátčíků, kteří těsně před pádem komunismu volali po tvrdých represích proti odpůrcům totalitního režimu, na prostějovskou radnici, kritizují lidé postižení komunismem.
KSČM si i s jejími lídry s problematickou minulostí z dob totality za partnery do vedení prostějovské radnice vybrala ČSSD. (ilustrační snímek)

KSČM si i s jejími lídry s problematickou minulostí z dob totality za partnery do vedení prostějovské radnice vybrala ČSSD. (ilustrační snímek) | foto: Libor TeichmannMF DNES

V úterý 15. srpna 1989 se sešla rada Městského národního výboru v Prostějově. Komunističtí představitelé, pobouření tím, že po městě koluje protirežimní petice Několik vět, napsali dopis Ústřednímu výboru KSČ. Vyjádřili „vážné rozhořčení“ nad tím, s „jakou drzostí protispolečenské síly vnucují straně a společnosti podmínky, které se snaží v zájmu vlastních cílů využít k destabilizaci společnosti“, a žádali proti nim rázný postup.

Zápis ze schůze rady potvrzuje, že se jí zúčastnili mimo jiné i dva tehdejší místopředsedové Měst NV Josef Augustin a Václav Šmíd. V knize Prostějovská „sametová revoluce“, která vyšla s podporou města Prostějova, Olomouckého kraje a prostějovského muzea, to zdokumentoval historik Pavel Marek.

Augustin a Šmíd pětadvacet let poté, co prosazovali tvrdé represe proti odpůrcům totalitního režimu, míří opět do vedení města Prostějova. Dveře jim otevřela sociální demokracie v čele s primátorem Miroslavem Pišťákem v rámci domluvené koalice ČSSD, PéVéčka a KSČM.

„Represe vůči občanům mě nezajímaly,“ reagoval na konfrontaci s historickými fakty Augustin, který má jako dvojka na kandidátce KSČM namířeno přímo do nejužšího vedení města - do městské rady (více o tom čtěte také zde).

„Je to normální vývoj. Máme demokracii,“ prohlašuje dnes Šmíd, trojka kandidátní listiny KSČM.

ČSSD podala komunistům ruku 25 let po sametové revoluci


Jeden z lidí postižených komunismem, Dušan Pořízka z Prostějova, je znechucený. Právě on se svými přáteli sbíral ve městě podpisy pod Několik vět.

Skupinu však kvůli udání zatkla StB a Pořízka skončil u soudu, kde dostal vysokou pokutu. Kvůli účasti na protirežimní demonstraci v Praze přišel již předtím o místo ve Vědecké knihovně v Olomouci. StB tehdy naštěstí nepřišla na to, že ve sklepě svého domu tajně tiskl církevní samizdat.

„Návrat komunistů na radnici, a zvlášť těch samých, kteří tam před pětadvaceti lety vládli, je pohrdáním. Absolutně odsuzuji ČSSD a PéVéčko, že se s komunisty krátce před 25. výročím sametové revoluce spojili. Vím, že minulost už dnes lidi moc nezajímá, ale tady jde o morálku a etiku,“ je přesvědčen Pořízka.

Podobný názor má i farářka Církve československé husitské Světluše Košíčková, manželka nedávno zemřelého Miloše Košíčka. Košíček byl vůdčí postavou Občanského fóra a před revolucí s manželkou vytvořili ve městě jedno z největších center církevního disentu, které celou zemi zásobovalo necenzurovanou samizdatovou literaturou.

„Když jsem hned po revoluci byla v prostějovském zastupitelstvu, vzpomínám si, jak tehdy komunisté chtěli stále diktovat podmínky a snažili se za každou cenu udržet u moci. Miloš se rozčiloval, jak s nimi má jednat - když čtyřicet let udržovali totalitu, tak se nebudou chovat demokraticky. Bránili se zuby nehty. Nezměnili se tehdy a pochybuji, že se změnili dnes. To by museli vyjádřit nějakými svými činy a o žádných takových nevím,“ řekla Košíčková.

Velmi problematickou minulost má ovšem i lídr KSČM Jaroslav Šlambor, z logiky povolebního uspořádání jeden z kandidátů na post náměstka primátora Prostějova.

Jak před dvěma lety upozornil deník Insider, v 70. a 80. letech byl Šlambor agentem totalitní vojenské kontrarozvědky. Z listin uložených v Archivu bezpečnostních složek vyplývá, že Šlambora tajná služba naverbovala v letech 1973 až 1978, k práci se vrátil ještě v roce 1988.

Úkol pro instruktora: donášet na kolegy

Ve svazcích je uložen Šlamborem podepsaný slib o spolupráci. „Bude získán na základě ideových pohnutek, na základě dobrovolnosti,“ poznamenal si jeho tehdejší řídící důstojník.

Šlambor, který byl instruktorem armádního sportovního družstva parašutistů v Prostějově, měl za úkol donášet na své kolegy, sledovat náznaky o zběhnutí či kontakty s cizinci. Rok před sametovou revolucí byl spojkou na rakouský parašutistický tým a na konkrétního člověka z úřadu rakouského vojenského přidělence.

„Proč by mě mělo diskreditovat něco, co bylo součástí armády? To s sebou nesla doba,“ komentuje dnes udávání kolegů Šlambor.

KSČM si i s jejími lídry s problematickou minulostí z dob totality za partnery do vedení prostějovské radnice vybrala ČSSD. Na otázku, kde je kompromis, za který při sestavování nové radniční koalice nepůjde, lídr sociálních demokratů a primátor Miroslav Pišťák přitom těsně po komunálních volbách odpověděl: „Dobré jméno má člověk jenom jedno a já bych nechtěl být u něčeho, co by pro mě a pro občany města znamenalo velké riziko.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.