Letošní rok měl být podle odhadů lesáků lepší než loňský, kdy zde stál kůrovec za každým šestým pokáceným stromem. Chladný květen ale vystřídala v následných týdnech vedra, což je pro kůrovce ideální počasí.
"O kalamitě se zatím nedá mluvit, ovšem zvýšený stav kůrovce tady máme už od roku 2002 a úplně vymýtit ho snad ani nelze. Letos jsme se těšili, že ve srovnání s minulým rokem na tom budeme lépe, protože to vypadalo, že deštivý a chladný květen a červen jeho množení zabrzdí. Extrémně teplé počasí ale stavy zase zvýšilo," řekl šternberský lesní správce Jiří Sládek.
Napadené stromy, které lesáci najdou, čeká pokácení a chemický postřik. "Případně je zbavíme kůry a o larvy se pak postará slunce. Doufám, že to zvládneme a udržíme kůrovce v přijatelných mezích. Kromě hledání stromů ale na kůrovce platí i různé typy návnad. V našich lesích jich teď leží bezmála čtyři tisíce," popsal Sládek.
Právě o okolí Šternberka mluví odborníci jako o oblasti s největším výskytem kůrovce v Olomouckém kraji. "Nejhorší je to u Domašova nad Bystřicí nebo u Hrubé Vody," přiblížil inspektor šumperské pobočky Lesů České republiky Jaroslav Hofmann.
Lesy ničí i nově zavlečený druh
Specifikem šternberských lesů je, že se zde kromě obvyklého lýkožrouta smrkového, kterého dobře znají například na Šumavě, potýkají v posledních letech také s méně známým lýkožroutem severským.
"V obou případech jde o kůrovce. Problém je ovšem v tom, že pokud je strom napaden tímto novým druhem, vypadá do poslední chvíle zdravě," upozorňuje Sládek, podle něhož pak mají lesníci velmi málo času na jeho pokácení a chemické ošetření.
KÁCENÍ KVŮLI KŮROVCIMnožství dřeva, které se muselo na Šternbersku kvůli kůrovci pokácet. rok...dřeva v tisících m3 2004..........................18,4 Celkově se zde za jeden rok vytěží zhruba 146 tisíc m3 dřeva. (zdroj: Lesní správa Šternberk) |
Lýkožrout severský přišel podle pozorování Vincence Zlatníka z olomoucké pobočky Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů do Olomouckého kraje ze severní Moravy.
"Prvně jsme ho zaznamenali v okolí Opavy a Bruntálu. Do republiky se velmi pravděpodobně dostal v devadesátých letech se zásilkami dřeva z Ruska a severní Evropy," uvedl Zlatník.
Novému druhu kůrovce se u nás tehdy začalo dařit. "V místě svého původu, sibiřských lesích, se množí jednou za rok, zatímco u nás to může být až třikrát," seznámil s výsledky svých pozorování odborník s tím, že přesnější data o výskytu zavlečeného druhu budou známa na podzim.
