Záchranáři ve „skafandrech“ cvičili na velmi nakažlivé nemoci uprchlíků

Přetlakové obleky, biobox, dekontaminace. Jako v katastrofickém filmu to chvílemi vypadalo na kongresu Olomoucké dny urgentní medicíny. Ten se letos v souvislosti s migrační vlnou zaměřil mimo jiné na hrozbu rozšíření u nás málo obvyklých a vysoce nakažlivých nemocí.

Účastníci dvoudenního maratonu přednášek a workshopů, který do dnešního dne hostí univerzitní Pevnost poznání, cvičili nejen to, jak naložit s nakaženou osobou, ale také způsoby, jak si chránit vlastní zdraví.

„Vzhledem k současné složité mezinárodní situaci se věnujeme i problematice spojené s migrací velkého počtu obyvatel Afriky a Blízkého východu do Evropy. S tím souvisí i možnost výskytu vysoce nakažlivých onemocnění na našem území. Nelze opomenout ani vliv turistiky a celosvětové migrace, kvůli kterým se mohou naši obyvatelé včetně zdravotníků setkat s nemocemi typu MERS, SARS nebo ebola,“ podotkl zakladatel akce a šéf olomoucké záchranné služby Petr Hubáček.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Nebezpečných nemocí se týkal například workshop s názvem Záchyt nelegálních imigrantů s potřebou zdravotní péče. Jeho součástí byla nejen teorie, ale i praktický nácvik izolování nemocného tak, aby nedošlo k dalšímu rozšíření infekce.

Při něm se dobrovolníci z řad účastníků akce několik minut složitě soukali do speciálních ochranných obleků, z nichž některé připomínaly vesmírné skafandry, navlékali si několikery páry rukavic, rukávy a nohavice si oblepovali izolačními páskami... Ještě déle je pak coby kontaminovaný materiál ze sebe sundávali.

Před svlékací procedurou se ovšem zdravotníci museli postarat o figuranta v roli pacienta s vysoce nakažlivou nemocí. Muže uložili do takzvaného biovaku, který ze všeho nejvíc připomínal nafukovací spací pytel uzavřený i přes obličej. V něm ho pak dopravili do bioboxu – pohledem laika neprodyšně uzavřeného stanu ve tvaru kvádru se stěnami ze slídy, která oddělovala i jednotlivé „ložnice“.

„Účastníci si tedy vyzkoušeli jednak to, jak se postarat o pacienta, ale také, jak bezpečně chránit vlastní zdraví. To je věc, kterou zdravotník nesmí nikdy podcenit. Pokud se totiž nakazí personál, nebude mít kdo léčit pacienty,“ podotkla lékařka oddělení nemocniční hygieny olomoucké fakultní nemocnice Jarmila Kohoutová.

Letošní, v pořadí už desáté Olomoucké dny urgentní medicíny organizátoři zaměřili také na akutní záchranu lidských životů při nehodách, hromadných neštěstích či epidemiích. Kongresu se účastní 260 záchranářů, lékařů či mediků z celého Česka, ale také ze Slovenska, Rakouska, Maďarska, Velké Británie a Saúdské Arábie.