Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé mají na dvoře místo dlažby náhrobky. Kromě výměny žádají i odškodné

  4:52aktualizováno  4:52
Se snahou lidí vydělat na židovských náhrobcích z nacisty zlikvidovaného hřbitova se v Prostějově setkala nadace Kolel Damesek Eliezer. Lidem, kteří mají rozbitými náhrobky vydlážděný dvůr, nabídla kompletně novou dlažbu. Majitelé však žádají navíc ještě téměř dvě stě tisíc korun.

Pohled na část starého židovského náhrobku ze zaniklého prostějovského hřbitova. | foto: Petr JosekAP

Anna Holeštová a manželé Stachovi mají svůj dvorek u řadového rodinného domku v prostějovské čtvrti Drozdovice vydlážděný padesátkou židovských náhrobků. Hřbitov, odkud kameny pocházejí, za války zlikvidovali nacisté, náhrobky koupilo jako arizovaný majetek město Prostějov a později je rozdalo a rozprodalo lidem v okolí.

„Nevím to úplně přesně, ale asi někdy po válce se k náhrobkům dostal, myslím, děda nebo praděda. Dnes bychom byli rádi, kdyby se sem mohla dát jiná dlažba. Jednáme s lidmi, kteří pátrání po náhrobcích organizují. Cítím se divně, když po dvoře chodím. Náhrobky by měly být vráceny, kam patří,“ svěřovala se loni Anna Holeštová.

Po ztracených náhrobcích pátrá na Prostějovsku americká dobročinná nadace Kolel Damesek Eliezer, jež majitelům domu v Drozdovicích nabídla, že si kameny odveze a na dvůr jim dá úplně novou dlažbu. Majitelé si mohli dlažbu sami vybrat, a dokonce si navrhli i podobu plůtku, který dvorek rozděluje.

Náklady včetně odvozu a veškerých stavebních prací se podle nadace dostaly na 360 tisíc korun. Stachovi a Holeštová však nyní přišli s tím, že navíc chtějí ještě další kompenzaci ve výši celkem 175 tisíc korun. Holeštová požaduje 100 tisíc, Stachovi zbytek.

„Nový dvůr nestačí, kameny mají historickou hodnotu“

Nadace však takovou podmínku splnit nechce. „Lidé, kteří si za války rozebrali náhrobky ke stavbě, věděli, že si berou kameny ze židovského hřbitova a že jde o arizovaný majetek. Profitovali z tehdejšího neštěstí židovské komunity a svezli se na vlně tehdejšího antisemitismu. Jejich potomci dnes mají šanci tyto špatné skutky napravit. Velmi si vážíme těch, kteří k tomu mají morální sílu,“ odmítá peníze navíc zástupce nadace v Česku Tomáš Jelínek.

Po roce 1989 se obnovilo či rehabilitovalo několik židovských hřbitovů, ale Jelínek neví o tom, že by někdo za náhrobky chtěl zaplatit.

Manžele Stachovy se MF DNES nepodařilo kontaktovat a Anna Holeštová se k celé věci odmítla vyjádřit. „To je mezi dcerou a mezi sousedy a do toho se já vůbec nepletu,“ prohlásila.

„Náhrobky mají historickou hodnotu a nemyslím si, že hodnota nového dvora je dostatečnou kompenzací za odebrání cenných náhrobků a s tímto problémem spojené omezení při rekonstrukci. Doba strávená zařizováním, zjišťováním informací a dojednáváním podmínek zabrala a ještě zabere větší množství času. Domnívám se, že finanční kompenzace je korektní,“ trvá na penězích dcera Holeštové Monika Tesařová.

Jiný majitel neváhal kvůli vrácení náhrobku rozebrat kus zdi

Takové chování vzbudilo u jiných lidí znechucení a odsouzení. „Lidsky vzato je to výraz naprosté chamtivosti. Oni náhrobky dostali prakticky zadarmo. A teď, když vidí, že je o ně zájem a že pro někoho mají velkou cenu, jak symbolickou, tak praktickou, tak se na nich snaží vydělat. To je sprosté,“ míní třeba bývalý ředitel prostějovského reálného gymnázia a základní školy Václav Kolář.

Právě u gymnázia židovský hřbitov leží a Kolář zde před lety spoluorganizoval umístění pamětní desky.

Znechucený je rovněž Jaroslav Rek, který bydlí v sousedním rodinném domě v Drozdovicích. Sám na zahradě dva židovské náhrobky začátkem devadesátých let vykopal a loni je věnoval americké dobročinné nadaci.

„Je to obrovská ostuda, že za náhrobky chtějí peníze. Jsem z toho zhnusený, šokovaný a překvapený, ale nikdo s tím nic nenadělá,“ rozhořčil se Rek.

Náhrobky se našly například i v Žešově u Prostějova, kde majitel neváhal dokonce rozebrat kus zdi, v níž byly zabetonované.

„V Žešově jsme od pana Hanouska dostali zcela nezištně velmi zajímavý soubor náhrobků. V židovském náboženství je největší hodnotou udělat ze zlého skutku skutek dobrý. To pan Hanousek dokázal a stal se skutečnou osobností,“ ocenil Jelínek.

Majitelé dvora nakonec nemusejí za kameny dostat nic

Na židovském hřbitově u reálného gymnázia v Prostějově jsou pohřbeny téměř dva tisíce židovských obyvatel Prostějova. Zdejší ghetto patřilo k největším na Moravě, hřbitov vznikl v roce 1801, ale za druhé světové války ho na nátlak nacistů zlikvidovalo město Prostějov.

Nadace Kolel Damesek Eliezer usiluje na své náklady o rehabilitaci hřbitova a zahájila rovněž pátrání po ztracených náhrobcích. Kromě Drozdovic a Žešova se našly také v Seloutkách, Sněhoticích, Držovicích nebo přímo v Prostějově.

Zatím se našly náhrobky nebo jejich fragmenty ke třem desítkám zesnulých. V současné době odborníci katalogizují dosavadní nálezy, aby mohly být prohlášeny za kulturní památku. Samotný hřbitov již ministerstvo prohlásilo v prvním kole za památku v červenci. Majitelé dvorku z Drozdovic tak nakonec mohou se svým požadavkem narazit.

„Odběr kamenů nabízíme lidem na naše náklady. V Drozdovicích jsme byli ochotni nabídnout i předláždění dvora, ale nechceme podporovat neetické chování, když lidé chtějí na náhrobcích vydělat podruhé,“ sdělil zástupce dobročinné nadace Jelínek.

Pokud budou kameny opravdu prohlášeny za kulturní památku, dostanou podle něj navíc přísný režim ochrany, ze kterého majitelům vyplynou nákladné povinnosti na údržbu, provoz a péči o památku. „Památkáři budou také nejspíše chtít, aby se po náhrobcích přestalo chodit,“ upozornil Jelínek.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.