Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vesnice postavila z dotací obří kompostárnu, pak pracně sháněla bioodpad

  5:54aktualizováno  5:54
V roce 2014 postavila obec Náklo na Olomoucku kompostárnu za sedm milionů korun. Devadesát procent nákladů byly dotace z Evropské unie a od státu, přičemž Brusel dal přes pět milionů korun. Aby ovšem obec na dotace dosáhla, musel být projekt předimenzovaný. Teď tak sváží bioodpad z širokého okolí.

Pohled na obří vaky v kompostárně obce Náklo na Olomoucku. Její vybudování stálo téměř sedm milionů korun, 90 procent částky tvořily dotace z Evropské unie a Státního fondu životního prostředí. | foto: naklo.cz

Podle starosty Nákla Marka Ošťádala měla obec k pořízení kompostárny jasný důvod.

„V čistírně odpadních vod nám zůstává kal, jehož likvidace nás ročně přišla na šest set padesát tisíc korun. Teď ho můžeme kompostovat,“ popisuje starosta. Obyvatelé Nákla si kromě toho stěžovali na pálení listí nebo dávali bioodpad mezi komunální odpad, což bylo velmi drahé.

„Pokud v přírodě vznikl nějaký bioodpad, měl by se do ní také vrátit,“ dodává starosta.

„Když jsme projekt rozjížděli, byl jsem starostou teprve krátce a chtěl jsem něco dobrého vybudovat. Neuměli jsme si představit, co obnáší plánované množství bioodpadu. Ale nic nezkazíte jen když nic neděláte,“ krčí dnes rameny starosta.

Ves o patnácti stovkách obyvatel má kompostárnu na 2 700 tun

Problém nastal, když se ukázalo, že plánovaná kapacita kompostárny - 2 700 tun - je pro vesnici s patnácti sty obyvateli naprosto předimenzovaná.

„Nevěděli jsme, jak to chodí. Kdybychom se spokojili s menší kapacitou, třeba bychom nedostali devadesát procent dotací, ale jen osmdesát. Ale byli bychom bez problémů,“ dodal starosta.

Kompostárna v Nákle

Kapacitu budoucí kompostárny obci vypočítala projektová manažerka ze specializované poradenské firmy IWWA z Kroměříže. Její ředitelka Tereza Svobodová přiznala, že předimenzovaná kapacita kompostárny se v projektu opravdu ocitla jen z toho důvodu, aby Náklo dosáhlo na evropskou dotaci.

„Bylo to kvůli rozpočtu. Museli jsme to tak napasovat, aby to vyšlo na body. Nic jsme ale nedělali obci za zády a vše jsme s ní konzultovali,“ tvrdí ředitelka. Dnes už jsou pravidla podle ní změněná a podmínky pro udělení dotací se zlepšily.

Pro Náklo to však znamenalo několik stresových měsíců. Starosta se nakonec dokázal domluvit s několika obcemi v okolí, ze kterých dnes do nové kompostárny směřuje veškerý bioodpad. V projektu jsou zapojeny Náměšť na Hané, Příkazy, Střeň, Senice, Slavětín, Měrotín, Těšetice a Loučany.

„Některé obce jsou tam teprve čerstvě, ale postupně se přidávají. Naštěstí se zapojili i lidé. Vyhodnotili si, že je pro ně lepší bioodpad jednou za čas odvézt do kontejneru. Hned nám o deset až patnáct procent ubylo množství komunálního odpadu. Projeví se to všude,“ popisuje starosta Ošťádal.

Během šesti let šlo v kraji na kompostárny téměř 300 milionů

Náklo původně uvažovalo, že by si pořídilo jen malou kompostárnu s jedním malotraktorem. Představitelé obce byli na exkurzi a nakonec došli k závěru, že takový provoz by byl neefektivní a navíc má složitou obsluhu.

„Takže jsme šli cestou větší kompostárny a dnes už jsme naštěstí spokojení. V provozu pracují invalidní důchodci, baví je to a je vidět výsledek,“ dodal starosta.

Kompostárna je umístěna v prostoru bývalé skládky. Do drticího a míchacího zařízení bioodpad sváží traktory, plnicí linka pak materiál napěchuje do igelitových vaků o rozměrech 60 krát 1,5 metru, kde je hmota provzdušňována a přibližně padesát dnů zraje. Poté se kompost nechá měsíc na hromadě dozrávat a následně se ještě jednou přehodí. Po dalším měsíci následuje jeho překatrování.

V období od roku 2007 do roku 2013 evropské dotace podpořily v Olomouckém kraji 57 projektů na kompostárny. Šlo o téměř tři sta milionů korun.

„V programovém období 2014 až 2020 bylo v rámci operační výzvy podáno celkem šestnáct žádostí na kompostárny z Olomouckého kraje. V tuto chvíli probíhá prozatím hodnocení jednotlivých projektů. Dosud nebyl žádný projekt schválen ani podpořen,“ sdělila Lucie Früblingová z oddělení komunikace Státního fondu životního prostředí ČR.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.